Pěsti ve tmě

V době kradení prezidentských per, poflakování reprezentačních fotbalistů po hřišti a "božských" zásahů ČNB jsem tak nějak ztratil svou kdysi obrovskou národní hrdost. Patrně proto mne při fandění Vildovi doprovázela kacířská myšlenka na to, že kdybychom dneska všichni mluvili německy, tak bychom byli světovým národem a bylo by nám líp. Nakonec jsem se s tím srovnal, ale namachrovaný Vilda mi trošku neseděl a jeho poskakování v ringu mi připadalo poněkud směšné v porovnání se stylovým Schallerem. Nicméně zpevňování břišních svalů házením medicimbalu z výšky mi připadalo velmi inspirativní a pokud si přitom nezlomím páteř, tak určitě vyčaruju na břiše pekáč buchet. (27.12.2013)

Vilda Jakub coby československý boxer hájící nejen svoji čest, ale čest celého Československa proti německému mistrovi Kurtu Schallerovi. Jeho postava je hodně civilní, když ji porovnám s Hollywoodským (tedy Philadelphijským) Rockym. O to více je vážnější, a to především když boxuje v Německu pod vlajkami s hákovými kříži. Svojí vážnou atmosférou překoná jakýkoliv jiný boxerský film. Jen bohužel to není taková zábava jako filmy se Silvestrem. [4159. hodnocení, 204. komentář, 74%] (04.12.2020)

Velmi prijemna dobova atmosfera. To se na cesky film malokdy vidi. Slibny potencial brzdi hloupy a primitivni dialogy a velmi otravna monotoni hudba, pri ktere jsem si pripadal jako Kryton pri promitani rimmerovych fotek z naftovych plosin. Ovsem i tak je to slibny film v kariere Jardy Soukupa, jehoz filmovy talent se utopil diskopolicajtech na koleckovych bruslich. (17.01.2010)

To jsem si zase jednou přeseděl prdel před televizí, a rád. Nemůžu si pomoct, ale Pěsti ve tmě mi připadají jako s cizinou srovnatelný (velko)film. Pravda, že Vašut a Nový měli boxerskou přípravu asi 14 dní před první klapkou. Laik ale jejich "neum" - ikdyž se s tím porvali moc dobře - nerozpozná a vlastně i takový Rocky byl absolutní antiboxer. Takže **** za to , že to byla vážně paráda + * za mé vlastnectví a vyjimečně povedený Český sportovní film (04.09.2009)

Fenomén, který si dodnes nedokáži vysvětlit: režisér, který celý život systematicky produkoval hromadu šrotu, a herec, který se nikdy nenaučil pořádně hrát - přesto ti dva dohromady stvořili skvělý, strhující a dynamický film, který skoro nemá chybu. Tedy snad až na Janu Krausovou, která dokázala nezklamat a i zde obdařit svoji postavu nezaměnitelnou unylostí, z které občas člověka rozbolí kdesi tam uvnitř. Ale jinak... málem skvost. Silný příběh, dobrý hlavní hrdina, mrazivé napětí blížící se války. (30.08.2009)