28 dní poté

Cillian Murphy prochází liduprázdnými londýnskými ulicemi za minimálního využití digitálních triků a je to úžasné. Jenom čekáte, odkud na něj něco vyskočí a co to ksakru bude. Když to na něj konečně vyskočí, není to nic moc a hlavně to není příliš strašidelné, spíš hnusně realistické, syrově nasnímané a nepřátelské k vašemu zažívacímu traktu. Kameraman se vyblbnul jako malé děcko, načež střihač jeho materiál zpracoval způsobem, který výsledek plodné činnosti malého děcka nepřipomíná. Takže zběsilé, nikoliv chaotické a umně balancující mezi věrohodností a efektností. Pokud budete mít odvahu nahlédnout pod béčkový povrch, zjistíte, že film tak povrchní není a dokonce v sobě nese nějakou tu ideu (všichni utíkáme před smrtí). Konec buďto přesně odpovídá představám producentů, anebo se v tom jednou kratičkém záběru skutečně objevilo slovo HELL coby důkaz autorova cynismu. Těžce akční, lehce psychologický hororový thriller. Výtečně zrežírovaný a umenšující váš pocit viny při rabování supermarketu ve vylidněném městě. Jděte do toho! 80% Zajímavé komentáře: Natascha, Cooper, HAL, R.O.man (27.06.2008)

Příliš dlouhý videoklip, který se dal pojmout v rámci hodinového adrenalinového nášlapu na téma "efektní zombie-gorefest", místo toho trvá hodiny dvě, trpí příběhovou nerozhodností, řeší postapokalyptické lidské vztahy a o zombies v něm vlastně zase tolik nejde. Bohu dík alespoň za Boylův řízný cynismus a smysl pro naturalismus. A samozřejmě za trikuprostý vylidněný Londýn - to se skutečně jen tak nevidí. Pak už si ale skutečně nevzpomenu, co bych ještě mohl vyzdvihnout... (26.05.2003)

28 Days Later jsem před léty odzíval jako nenápaditý mix Dne trifidů a Romerových zombíků. Po nadšeném zhlédnutí Sunshine jsem se k Boyleovu staršímu dílku vrátil, abych zjistil, že rozhodně není špatné, a co mu chybí v originalitě dohání působivou prací s digitální kamerou, herci (Cillian Murphy má oči šílence, to mi nikdo nevymluví) a hudbou. Jinak řečeno na pokračování 28 Weeks Later se začínám docela těšit. (21.05.2007)

Strhujúci film spoliehajúci sa na disciplinované herecké výkony Brendana Gleesona, Cilliana Murphyho a Naomie Harris, na brutálne dravé akčné scény a vynikajúcu atmosféru mrazivo vyľudneného Londýna (i daždivých lesov - silná scéna s koňmi). A to by nebol Danny Boyle (Pláž), aby do „obyčajného“ hororu nevopchal myšlienku o tom, či je horší živý mŕtvy, alebo zdravý, kvázi civilizovaný človek, ktorý pri najbližšej príležitosti opúšťa etiku a ľudskosť a stáva sa beštiou. (13.11.2004)

Snímek "28 dní poté" by sice striktně řečeno neměl být řazen mezi zombie filmy, protože z povahy původu zdejší apokalypsy by měl spadat spíše mezi nákazové filmy, jenže jednak na mnoha úrovních přímo čerpá z tradice filmů o zombie apokalypse, ale navíc měl jeho mezinárodní kasovní úspěch zásadní vliv na revitalizaci zombie filmů v novém tisíciletí. Zcela evidentní je zde dědictví romerovské tradice zombie filmů, kde monstra a apokalypsa s nimi spojená slouží coby katalyzátory pro drama hrstky přeživších i coby zrcadlo soudobé společnosti a jejích neduhů. Danny Boyle a Alex Garland se konkrétně zaměřili na celosvětový fenomén hněvu, který přinejmenším v Anglii vidí jako výsledek frustrace z nenaplněných ideálů o hodnotě a významu jednotlivce v demokratické společnosti. Užití digitálních kamer pak zpřítomňuje jednak bezprostřední napětí postav, ale také asociuje dnes už nejen britský fenomén masivního rozšíření bezpečnostních kamer, které sice mají občany chránit, ale při tom jen přispívají k úzkosti, pocitu ztráty soukromí, ale také zveřejňováním zachycených kriminálních činů stupňují strach obyvatel. (15.09.2013)