Hightower

Myslím si, že cestovat časem lze! Russell Crow je toho důkazem!

Kouřit je špatné, to říká snímek? Tohle jsem ve snímku nenašel, a popravdě bych to tam ani nehledal. Dle mého názoru tento snímek neměl ukázat škodlivost kouření, - to si pusťte spíše nějaký lékařský dokument - ale spíše úskalí boje jedince (i když měl na své straně novináře, státního návladního a dva právníky) proti skupině (ziskuchtivé tabákové společnosti). Především se mělo ukázat, že pravdu nikdo nerad slyší (zejména, když by pravda měla připravit někoho o ZISK); a pak také, že jedincova věrohodnost pravdy je médii propírána na úkor jeho životní čistoty. Vždyť bylo jasně zřetelné, že média se snažila (možná na popud tabákového průmyslu) vynést na světlo špínu o Wigandovi; pravda, o níž Wigand informoval byla kontrována jeho poklesky - dejme si ruku na srdce - co táhne lidstvo víc: osobní pikantnosti nebo celospolečenský zájem? (uvažme kolik lidí čte bulvární tisky a kouká na vášně burcující televizní kanály!)... Stopáži bych nevytýkal ani tak délku jako spíše obsah, a ten se mi zdál zajímavý. Ani bych nevytýkal Russellovi Crowovi nemastnost, neboť příběh vychází ze skutečné události, a proto lze stěží předpokládat, že by skutečný Wigand byl akčnější. Naopak si myslím, že R.Crow byl v tomto snímku dobře ztotožněný se skutečným představitelem (považte kdo by chtěl sebe sama vidět tak, jak asi bude jednou vypadat?). Také musím vyzdvihnout scénu v soudní síni Jackson County Mississippi, kdy Bruc McGill mluví, jevilo se mi to jako velmi energické.

Sic je snímek rozdělen jen na dva celky, z nichž každý vypovídá o jiné stránce války, nesvědčí mu to. Spíše by bylo vhodnější natočit snímek zabývající se jen fází výcviku, zahrávajíc si s psychikou člověka. Pomalu každý válečný film se snaží ve svém nitru obsáhnout i výcvik, mnohdy je přelétnut buzerujícím komandantem. Navíc mi z tohoto snímku nevyplývala žádná silná symbolika zbytečnosti boje ve Vietnamu.To, že měl Joker symbol míru; nápis na helmě a řeči o dualitě člověka je - dle mého mínění - dosti slabá symbolika. Možná, že by nebyl špatný vnitřní Jokerův dialog na smyslem války...Totiž, mohl jsem zde pouze vidět pohled vojáka, který je už v tom, ale jak je obecně známo, vojáci tuto válku nevedli. Co se mi naopak líbilo, bylo zobrazení jemných nuancí jako jsou: zcizení fotoaparátu a následný dialog, lehká děva a dialogy s ní související, velitelská nezkušenost Kovboje; bez kterých by snímek zapadl do stereotypu.

Utopická deratizace buněk dle amerického snu. Co se mi zdálo býti neutopické, je poprava na stadiónu z ruky Bruce Willise; naivnost Spojených států v imigrační politice; hraní si na svém písečku, kdy jedna instituce neví, co dělá druhá - z čehož vyplývají pak jisté problémy, převálcujíc klady.

Z pohledu člověka žijícího o 21. století se stydím zato, že jsme Čech. Bestiální chování mstících se Čechů je tristní a na zvracení. Jakým právem si tamní česká spodina dovolovala lynčovat? V čem jsou lepší od Němců? V ničem; ba jsou dokonce horší! Že by snad právem útrpným? Ha, který český tehdejší lynčující póvl dal život Němci? Nikdo, proto nemá právo jej brát....Též se mi dělá nechutně zle ze zvěrstev, která Němci napáchali. Proto jsme měli být lepší a nenechat se ovládat prudkými vášněmi. Jedna strana paměti pracuje, druhá je zapomenuta... Toto snažení – jak dokazuje Březina – by však bylo marné. Duševní skleslost národ Českého byla nad síly tohoto uvažování. Pokradmu se sem dostává Hobbesova myšlenka, že člověk byl a bude člověku vlkem.

Jistě, tento snímek by si zasloužil 4 či 5 hvězd, ale jestliže vychází ze skutečných událostí, potom je zapotřebí mít na paměti i informace, které málokdo bere v potaz. Těmi jsou skutečné reálie o Oskaru Schindlerovi, které snímek nezachycuje. Historie se sice neptá nato, co byl ve skutečnosti, ale co provedl; ale tento pohled historie se mi zdá, jako koukat na svět přes růžový brýle. K čemu potřebuje lidstvo takové hrdiny? Z počátku vystupuje jako chladný obchodník, postupem času a tíhy situace se mění v jistého hrdinu. Byl však takový v reálném světě nebo jen ve Spielbergově vidění? Vidět jen jednu stránku mince je poloviční slepota. Zachránil 1200 životů? Ano, ale k čemu. Poznáme dnes, že se něco změnilo? Nic se nezměnilo, takže i kdyby nezachránil ony životy, nic by se nestalo. Něco by se stalo tehdy, když by svět potřeboval lidi k zalidnění....Ještě bych rád podotkl, že závěrečná scéna ..."mohl jsem jich zachránit víc..." je až příliš přitažená za vlasy....V celku se ale jedná jinak o zdařilý snímek.

Jestliže zbylo ve skutečnosti z 9. roty 33 vojáků, tak proč ve filmu zbyl jen jeden? Chlubit se známkou autenticity v tomto případě trochu škodí. Zřejmě by film nešel na dračku, neboť kdo by chtěl být ochuzen o závěrečný epitaf jednoho přeživšího vojáka z legendární 9. roty? Zbylo-li jich 33, pak i ve filmu jich mělo zbýt 33. Jinak se film nemá chlubit autenticitou. To, že jen "vychází" neznamená, že se může upravovat. Co mě zaujalo byli herci, událost na níž snímek reagoval a kulisy.

Zda-li se vidina A.Niccola jednou vydaří, pak mi zřejmě nic jiného nezbude, než se někde v lese zabarykádovat v chajdě s televizí, DVD přehravačem a agregátem a pod.; a kochat se filmy se skutečnými herci. Netoužím po tom, aby mi jednou v budoucnosti ve filmu skotačila hybridní žena vytvořená ajťákem. Mor na toto. Honba za ideálem odrývá člověku pojímání reality. Ta se pak stává jakousi nežádoucí přítěží. Toto zřejmě chtěl ukázat....Chtě-li A. Niccol divákům sdělit, jak to chodí v bájném Hollywoodu, pak si nemusel dělat škody. Snad asi každý tuší, jak to chodí tam, kde se točí jen prachy - lidi jdou i přes postele apod. Akorát ke zvracení...Nejlepší hláška ve filmu: "nám podvrh nevadí, pokud nám nelžeš". Cožpak jde klamat a mluvit pravdu? Není to totéž: "nám nevadí, když jedete doleva, hlavně když jedete doprava?"...V hodnocení jsem na vážkách. Nemůžu tento snímek opěvovat, jako jiné snímky "rejži" Niccola, ale zase jej nemohu zatracovat...

Co hraje ve společnosti lidí prim? Vášně a rozum v nesprávné koncentraci a peníze. Mentalita USA je, jak se zdá, tiše podporovat jakýkoliv a jakkoliv konflikt, jen když budou ve světě peníze roztáčet neustále dokola ekonomiku, což povede k uspokojování nespoutaných vášní na úkor něčeho výsostnějšího...

Stejně jako "Gattaca", tak i tento snímek mi nabídl kvalitní sci-fi, bez všelijakých - mnohdy - zatěžujících efektů. Opět si A. Niccol drží kontrastní linii - horší my a lepší oni; nebo naopak. Každý kontrastní pól si drží svůj ideál za kterým se snaží jít. Pro jedny se ideálem stává další minuta v mizerném a nespravedlivém světě, pro druhé je to pak vyvarování se chyb. Niccol, se dle mého mínění, snažil ukázat skrze Darwinovu teorii, že bude-li převedena do světa lidí, dojde k rozčlenění společnosti, vyjmutí snů, k mrhání současným lidským životem. Ona teorie má za následek jakési urychlení vzniklého bytí, neboť lidé žijí v tomto filmu krátkou dobu (snad pro svoji produktivitu), tím mají uvolnit místo dalším lidem; kteří nemají-li štěstí, nečeká jiný osud. Člověk (z Greenwich) zde v podstatě přiživuje nedostatek oněch abstraktních pojmů - totiž štěstí a náhody....Navíc si myslím, že Cillian Murphy zahrál svoji roli velmi dobře...Co se týče námětu - chudí časem neradi plýtvají -, nejedná se o nic nového. Počátek můžeme nalézti v antickém Řecku: Ústava od Platóna (str.140d,e).