numi

Naprosto geniální počin, který je nejen téměř dokonalým filmem, ale zároveň také naprosto originální kritikou současné společnosti. Kam se hrabe Michael Moore se svými "filipikami" - a to ho mám rád. Výborný Jim Carrey, který dokazuje, že umí hrát i bez svých typických šklebů (samozřejmě si je neodpustil ani tady, ale...), skvělá Laura Linney a nade všemi trčí nezapomenutelný Ed Harris. Nádherná hudba, obzvláště klavírní doprovod během Trumanova spánku se mi zaryl až pod kůži. Těším se na další shlédnutí, ať se ujistím, že se mi tohle všechno jen nezdá a že tenhle snímek opravdu je tak geniální, jak to na první pohled vypadá. [únor 2006]

Na sever severozápádní linkou byl na můj vkus až příliš srdceryvný film, Okno do dvora neustálo tok času a už dávno není tak zářivé, jak kdysi bývalo, Psycho už není tak strašidelně děsivé a lidé už v kině neomdlévají, ale Vertigo je pořád Vertigo. Nejlepší Hitchcock jakého jsem viděl. Napětí, tajemno, výborná zápletka, překvapivé rozuzlení, James Stewart v nejlepší formě - co chtít víc? Zajímavé je, že oproti ukecanému Oknu do dvora, ve Vertigu James Stewart během první poloviny téměř nemluví. Dalo by se říct, že jde téměř o němý film... ;) A hodnocení stejné jako u Psycha - z pohledu současného diváka za čtyři, jinak absolutorium. [únor 2006]

Oproti Oknu do dvora dokáže Psycho obstát i v dnešní době. Možná je to díky geniálnímu Anthonymu Perkinsovi, možná je to díky nádherně vystrašené Janet Leigh a možná je to díky šokujícímu závěru, který je podán tak vkusně a tak dokonale, že budete překvapeni i při stém sledování... ;) Ale nezpochybnitelně je to díky famózní režii, zajímavé kameře a nervydrásající hudbě. Psycho je snímek, který bude fungovat vždycky. Z pohledu dnešního filmového diváka za čtyři, jinak samozřejmě absolutorium. [únor 2006]

Příliš do sebe zahleděná exhibicionistická koláž myšlenek, ze kterých by snad i Charliemu Kaufmanovi chodila hlava kolem. Herecký ansábl překypuje hvězdami nejvyššího kalibru (Hoffman, Huppert, Watts, Law, Wahlberg) a má prostor si vše dokonale užít. Každičkou sekundu na plátně. Do popředí byl však vsazen poměrně neznámý - a Toma Cruise více než jen připomínající - Jason Schwartzman, který se ani v tom spletišti hvězdné záře neztratí a drží se všemi krok. Divákovi jsou tak nabízeny především chrlivé dialogy na témata, které běžně u večeře neprobírá ani náhodou a vyžaduje tak jeho pozornost na maximu. Vše je naštěstí odlehčeno humorem, který není stupidní, ale bohužel se s ním podstatně šetřilo. Jen díky těm špetkám, co se do filmu nakonec prodraly, zůstává I Heart Huckabees alespoň trochu koukatelnou psychologickou komedií s hvězdným obsazením. [únor 2006]

Příjemná pohodovka, která je - na britský film již tradičně - fantasticky ozvučená. Moc by mě zajímalo, jestli by tyhle ostrovní oddychovky fungovaly stejně dobře s hudbou hollywoodské produkce a nebo jestli právě tohle je ta "tajná" ingredience, která na vás dýchá uvolněnost, nadšení a pohodu z každého záběru. Režisérsky překvapivě taky dokonalé, perfektně sem padnou přechody mezi lokacemi "bez" střihu a Daniel Craig je neuvěřitelně uvěřitelný. Vše funguje jak má, ale na čtyři hvězdičky nemám ten správný pocit. A pokud člověk váhá, tak má asi důvod. Tři a půl. [únor 2006]

Tenhle remake je docela dobře natočený, to se musí nechat. Kamera je místy dokonalá, načasování scén je puntíčkářsky přesné, ale scénář je alibisticky stupidní. A tím to hasne. Všechen potenciál tvůrčího týmu je hacen a nakonec zhacen tím, co se snaží natočit. Ačkoli se film snaží tvářit jako psychologický horor a pokouší se nám ukázat proměnu milujícího člověka v běsnícího šílence, tak nám nenabízí žádné proměny osobnosti na plátně, ale vše jen někde v poznámkovém sloupci ve scénáři. Prostě se vždy posunete v čase a všichni se začnou chovat jinak než se chovali předtím. A kvůli některým scénám pro efekt se rozum ještě teď opijí v nějakém podřadném pajzlu. Chlapec je tak vyděšený, když jde v noci na záchod, že ani nespláchne, ale jde si samozřejmě umít ruce a tím nám dopřeje úchylnou lekačku. Hm. A závěr je jak ze špatného snu. Škoda mluvit. Přes všechny tyhle neduhy však jde pořád jen o horor a jeho hlavním cílem je, aby se divák bál. A bát se budete, takže pokud vám jde jen o tohle, tak zklamáni nebudete. Strašidelný je tenhle snímek dostatečně. Dvě a půl hvězdičky. [únor 2006]

Jestli vážně tahle série deseti kratičkých klipů o Wallacových vynálezech vznikla pouze jako příprava na celovečerní film, tak Prokletí králíkodraka musí být absolutní bomba. Jeden skeč je lepší než druhý, Gromit je roztomilejší než kdy jindy a Wallace líbá vynálezecká múza ve dne v noci. Naprosto geniální je úspávač Snoozatron. A co právě v tomto skeči dokázali udělat s Gromitovou mimikou je neuvěřitelné. Bravo! [únor 2006]

I třetí příběh Wallace a Gromita je geniální plastelýnovou jízdou, která nemá ve svém žánru konkurenci. Romantika, humor, šílené vynálezy, akce, honičky, roboti, letadla, ovce, krekry a sýr! Vše, co si můžete od filmu přát je tady a je to zabaleno do nádherného plastelýnového kabátu. Zasloužený druhý Oskar pro Nicka Parka. [únor 2006]

Geniální režie, famózní kamera a dechberoucí herecké výkony. Slyšel jsem fámy o geniální pointě a podobně, ale to nejlepší se ve filmu odehrává již mnohem dříve. V příběhu se možná budete místy mírně ztrácet, protože zapamatovat si všechna ta korejské jména, která jsou po celou dobu na diváka chrlena ve velkém, je opravdu kumšt, ale zorientovat se, zorientujete, a film si nakonec užijete. I když druhé promítání bude určitě o kousek lepší. Po "geniálním" rozuzlení přijde dojezd filmu, který je sice tak trochu nadstavovanou omáčkou, ale to nic nemění na tom, že jde o nadfilm, který musíte vidět. I když budete místy odvracet zrak. Čtyři a půl... (A po druhé projekci ta předpokládaná pětka.) [únor 2006]

Výborně napsaný a hlavně výborně zahraný film. Obzvláště Sam Rockwell je dokonalý - připomínal mi Boba Dylana (a nejen vzhledem). Celkově film pádí o stošest k bravurnímu finále, které je nečekané i pokud jste ho čekali jako já a více méně na filmu nenajdete žádnou chybičku. Ale proč vlastně stojí za to jej shlédnout? Neviděli jste jej? No a? Proč taky? Nevím, co bych filmu vytknul, ale taky nevím, proč jej doporučit. Chybí mu nadčasovost, myšlenka a špetka jiskry... Přesto mě dostala poslední Barrisova úvaha nad novou soutěží. Geniální nápad při jehož vyřčení mi běhal mráz po zádech. [únor 2006]