numi

Oproti dějově prázdnému a časově nadstavovanému prvnímu příběhu Wallace a Gromita, Cesta na Měsíc, který byl spíše takovou exhibicí Parkových možností, si tentokrát užijete hromady špičkových gagů a dokonale šíleného příběhu s tou správně šílenou atmosférou a ještě šílenější zápletkou. A bombasticky šíleným akčním vyvrcholením. He. Batman si se vzpourou tučňáků poradil, ale co Wallace a Gromit? [únor 2006]

Samotný příběh je ulítlý dostatečně, ale je nudný a gagy tady nejsou více méně žádné. Snad až na myši při startu rakety a mičudu na Měsíci. Jinak nezbývá než žasnout nad dokonalou plastelýnou, se kterou je Nick Park opravdu mistr a těšit se na to, že příští příběhy, ať už Wallace a Gromita či od Nicka Parka obecně, budou jen lepší a lepší. Cesta na Měsíc je jen takové upřímné a vřelé podání ruky při seznaméní. [únor 2006]

Vezměte superextrapopcornovou knížku od Dana Browna Da Vinci Code, vyškrtejte z ní veškeré zajímavé a vědecké poznatky a děj místo do Francie posaďte do USA. Hola hej, máme tady National Treasure. Docela by mě zajímalo, jestli scénář vznikl ještě před vydáním Brownovi knížky či naopak. Samozřejmě je zajímavé, že Cage používá jako krycí příjmení právě Brownovo. No nic, je to docela běžné jméno, ale za zmínku to stojí. Jinak zaujme povedený střih, který drží alespoň akční scény mimo vody totální nudy, ale jinak je to katastrofa. Po herecké stránce nuda, režie všední, bez nápadu, to samé se dá říct o kameře. A hlavně - je tady stejný problém, jako u Brownovi knížky. Logika. Jedna partička řeší nerozluštitelné indicie, kódy a neviditelné mapy a ta druhá parta na vše přijde jenom tak, cucáním prstu nad oslintaným papírem s jednou větou. A vrcholem všeho je, když pomocí neviditelné mapy, komplikovaného optického přístroje a hlubokých znalostí historie Ameriky a templářského řádu vlezete do přesně definované hrobky, tam prolezete skrze nevděčné překážky a další hlavolamy do místnosti, ze které pak můžete bez problémů po schodech vylézt do hrobky, která sousedí s tou vstupní. Hm, děkuji pěkně, ale tohle fakt nežeru. [únor 2006]

Ačkoli druhý Saw převyšuje propracovaností scénáře svého předchůdce minimálně o hlavu a už se nesnaží šokovat jen na úkor logiky, tak to stále ještě není ono. Motivace a chování jednotlivých postav se nedá opodstatnit ani vypjatostí situace. A navíc je natočen tak, že se zase před svým předchůdcem musí výrazně přikrčit. Oceňuji fakt, že se povedlo vytvořit nového kultovního sériového vraha, Jigsawa, ale to je vše. Námět je povedený, ale provedení už je horší. Příliš mnoho videoklipových scén a příliš málo emocí. Ve filmu, ve kterém umírá jeden člověk za druhým, by emocí mělo být mnohem, ale opravdu mnohem víc. Závěr mě překvapil a dostal, ale i jemu chyběl emotivnější náboj. Takhle si člověk řekne "aha, to je dobrý" a tím to hasne. Nezůstane sedět s otevřenou pusou a neprobírá si zpětně celý film i po cestě domů z kina, nepřemýšlí nad ním v posteli před spaním a ráno si nejde koupit lístek na druhé promítání. A to je velká škoda. Celkově vzato tak jde o více méně obstojné pokračování, protože svou celkovou kvalitou je druhý Saw ve stejné lize jako ten první. Pokud se vám jednička líbila, tak dvojka bude taky. Pokud ne, tak ani tentokrát nečekejte zázraky. [leden 2006]

Na papíře podprůměr, ale když to Alex Proyas rozhýbal na plátně, tak z toho dokázal udělat něco extra. Tedy alespoň vizuálně. Jeho rukopis je opět cítit v každém záběru. Neodpustil si samozřejmě depresivní a sklíčenou atmosféru, neodpustil si strach o osud lidstva, neodpustil si svého společností vyvrženého hrdinu a neodpustil si potopení světa do tmy. A přidal jednu věcičku pro fajnšmekry. Bridget Moynahan se za celý film prostě neusměje. Jen dvakrát lehce zvedne koutky a pak až v předposlední scéně ukáže i chrup. Taková maličkost, ale skvěle podtrhuje depresivní atmosféru celého filmu. Krom vizuální stránky, ale film nemá čím zaujmout, protože scénář je už tisíckrát propraný a nenabízí nic navíc. [leden 2006]

Obrovská Oscarová křivda pro Edwarda Nortona. Když už ne za tohle, tak za co jiného se ty zlaté sošky rozdávají? Jinak fantastická Laura Linney a stylový Richard Gere, který si tímhle snímkem zřejmě řekl o téměř totožnou roli právníka ve fantastickém Chicagu. Příběh je tuctový a příliš nepřekvapí žadnými výraznými zvraty, ale snaha o neotřelost je přece jenom realizována alespoň ve vývoji a způsobu vedení soudního procesu. Škoda jen toho, že se nepodařilo do snímku dostat o něco více akčních pasáží a trochu promyšlenější pozadí případu. Zase na druhou stranu tak díky tomu dostává prostor vzájemný vztah obhájce a žalobce, který je okořeněný i bývalým vztahem osobním a potažmo také samotná studie osobnosti obhájce Vaila. [leden 2006]

Thriller, který je naprosto bez náboje, bez atmosféry a bez pořádného vraha. Během filmu se prostě nic neděje a tak na vás režisér pustí alespoň dvě laciné lekačky, které ovšem do scénáře snad dopsali dodatečně, protože do děje vůbec nezapadají. Rozuzlení je děsivě trapné, které uráží divákovu inteligenci a závěrečné "drama" v domku na samotě je jen špatným vtipem do Zlaté mříže. A taky zlatým hřebíkem do zlaté rakve. Krásný obal však nedokáže zahalit postatu věci a to platí i pro tento film. Skvělé herecké obsazení prostě dobrý film nedělá. A ty logické nedostatky jsou do nebe volající. Copak si vážně nikdo z vyšetřovatelů nevšimne, že ohořelá mrtvola byla zastřelena? Hm. [leden 2006]

Příběh je dost padlý na hlavu a ze začátku to vypadá na praštěnou komedii, která bude nudit absurditami od začátku až do konce. Pak se ale náhle něco změní a film se zcela obrátí. Toť mírná chybička, protože jsem u prvních "strašidelných" scén čekal nějaké to komické vyvrcholení a ono houby s voctem... Divák tak půl hodiny neví, co se vlastně děje a dít bude. Ale díky za ní, protože přinesla napětí a oživení. Pak se totiž na scénu dostává Naomi Watts a společně s Jamesem Marshallem oživí tempo filmu ostrými dialogy a nebýt snad ještě absurdnější pointy a potažmo i závěrečné akční scény, tak by se jednalo o docela zajímavý a napínávý thriller. Takhle je to dobře natočený hybrid s hustou atmosférou a výbornými hereckými výkony. No, a hodně stupidním námětem. [leden 2006]

Tři hvězdičky za vtipné hlášky a ještě vtipnější nedějové vsuvky (střihy do manželské poradny, cesta výtahem během přestřelky...). Jinak jde o až příliš nadsazený akční slepenec, který zachraňuje jen stylový Brad Pitt. Angelina mu nestačí a je to při společných scénách dost vidět. Přesto mezi nimi jiskření je a spolupráce funguje dostatečně natolik, aby nezabíjela humorné dialogy. A ještě k té nadsázce... V závěrečné přestřelce je vidět v neprůstřelné vestě Brada Pitta přibližně čtyřicet děr po kulkách. Žádná nešla do rukou, do nohou a nebo nedej bože do hlavy. Ehm. Zatracení zabijáci. S takovým štěstím by měli raději sázet Sportku. Vydělali by stejně a nemuseli by tak riskovat. [leden 2006]

Heath Ledger je jako Ned Kelly naprosto neobratný, Orlando Bloom se snaží usmívat seč mu síly stačí (ale on sám se za velkého herce nepovažuje, takže mu to samozřejmě musíme odpustit) a ti, kteří mají potenciál něco předvést, tak prostor vůbec nedostanou (Naomi Watts, Geoffrey Rush). "Robinhůdovský" příběh tak kromě nádherné australské krajiny nemá co nabídnout, a proto nám alespoň nabízí brutalitu. Lidi, zvířata, příroda - všechno umírá ve velkém. Dvě hvězdičky za to, že jsem se nenudil, ale vděčný za ztrávený čas opravdu nejsem. PS: Pokud jste příznivci ZZ Top, tak si připočtěte tři hvězdičky. Ty plnovousy vás dostanou... ;o) [leden 2006]