nirvanafan

Dokument přeci neznamená totéž co sociologický výzkum, pro jehož relevantnost je nutné mít reprezentativní vzorek. Autor navíc přináší pohledy obou znesvářených stran. Ano, možná měl štěstí na romskou rodinu. Možná měl štěstí na to, že romští narušitelé našich "bílých" dokonalých životů byli v době natáčení zrovna úplně v klidu a nespokojení "bílí" vypadali jako váš neurotický soused, který ví i o tom, kolikrát denně/potažmo v noci chodíte na záchod. Možná měl štěstí a natočil zrovna takové "vlastence", kteří působili nadmíru tupě a zaslepeně. Možná není všechno tak jednoduché, jak se v dokumentu tváří, to však neznamená, že by podobné autorské snímky nebyly potřeba. P.S. A komu se to stále nelíbí, stačí se obrátit k filmografii pana Magnuska, který svůj světonázor prezentoval hned ve třech "nadmíru kvalitních" celovečerních filmech.

Viy má kliku i smůlu v tom, že je v něm hrozně cítit potenciál. S touhle látku a scénářem a ne úplně chudým rozpočtem by mohla vzniknout opravdová bomba, kdyby to do ruky uchopil někdo šikovnější. I tak je Viy slušný, ale slabin v něm je jak hub po dešti. Zaprvé: je to zmatené. Říkala jsem si, jestli za to nemůžou jenom moje antibáče, ale mám to potvrzené i z druhé ruky, že film je šíleně sestříhaný a první půl hodinu se v něm jenom děsně motáte. Za druhé: starý Lannister je bezvadný herec, ale celá dějová linie s ním je úplně zbytečná. Totéž se dá tvrdit o řadě dalších scének, které by se s klidem daly zařadit do vystřižených, ale natahovat stopáž přes dvě hodiny, aby se závěrečný twist odkecal dvěma větami, to se prostě nedělá. Viy naštěstí krásně graduje, takže (za předpokladu, že se po zmatené fázi divák ve filmu najde) odchází spokojený s antináboženským zakončením.

A pak mají děti brát toho Shakespeara vážně, když Fiennes udělá z Coriolana nasíracího parchanta! Smyslem předlohy rozhodně není donutit diváka nenávidět toho uřvanýho nácka, aby v závěru jeho srdce zaplesalo, že konečně zavřel hubu. O bezduchém přehození původní látky do moderního světa ani nemluvě. Samozřejmě, že bez úprav bude řada pasáží znít směšně a bohužel se vytratila i spousta závažnějších myšlenek nebo úplně ztratila význam. Občas mívám pocit, že přesun divadla na plátno způsobuje, že film působí malinko hystericky a velkoryse to toleruji, ale co je moc, to je příliš. P.S. Ale Butler a záškodní politici jsou celkem fajn.

Obvinění z fašistické propagandy si tenhle film rozhodně nezaslouží. Jestli jeho nebezpečí spočívá v možnosti sympatizovat s hlavními protagonisty, pak se podle mě jedná spíš o problém dutohlavosti diváctva než o problém samotného filmu, který se jenom nesnaží nic idealizovat. Elitní jednotka poukazuje na problém skrývající se v jádru samotné společnosti, v níž se tenhle drsný příběh odehrává. Jste chudý, drogový boss čeká jenom na vás, aby vás přijal do party. Jste bohatý, chcete si založit neziskovku? No, bez drogového bosse to nepůjde. Jste policajt a nechcete skončit s kulkou v hlavě? Nechte se uplatit. Jste policajt, nechcete skončit s kulkou v hlavě a chcete skutečně vymáhat zákon? Přesně pro vás je tu banda nařvaných zelenomozků, elitní jednotka, ve které vás vycvičí tak, že vystřelíte jako první, jenom u toho možná zařve i pár nevinných civilistů. Máme tu i různé úhly pohledu nejenom ten zatemněný, práškami na úzkost naládovaný svět velitele elitní jednotky nebo věčně zfetovaných kriminálníků, svůj prostor tu dostanou i normální občané. Komu se přeci jen elitní jednotka zdá sympatická a možná tak v první půlce i trochu působí, dostane do frňáku minimálně v podobě výcviku, který transformuje policisty na tupé armádní hlavy. No, a co se týče přeměny intelektuálního černocha v zelenomozek na konci filmu, což chápu, že už někdo může vnímat jako ultrapravicové vyznění? Vzpomeňte si, jakým způsobem došlo ke smrti jeho kamaráda. Co byste udělali vy, abyste si kvůli pocitu viny neprostřelili hlavu? Ano, správně, řešením je nasměrovat svou agresi jiným směrem.

David O. Russell si takhle jednou hrál s barbínama, navlíknul jim sexy oblečky a obří paruky. Vymyslel jim pár cool scén a dobrých hlášek a pak už nevěděl, co s nima, tak je zbytek času jenom posouval po place tam a zpátky, občas je strčil do auta nebo na party, aby se zdánlivě něco dělo. Na závěr si vzpomněl, že chtěl točit podfukářskou komedii, tak to sfouknul jedním podvodem a bylo vymalováno. Načančané, snaživě zahrané, ale ve výsledku je z toho jedno velké přes dvě hodiny roztažené nic.

Konečně blockbuster s mozkem, který si ke zdání inteligence nepotřebuje dopomáhat trapně mentorosko-moralizačními kecy jako Muž z oceli. Akce možná nijak neoslní, ale záměrné videoherní ražení není špatným způsobem jak obejít rating a přitom nesnižovat počty mrtvol. Navíc zde akční stránka vůbec nehraje prim, což je po všech Transformerech a Pacific Rimech skutečně osvěžující. Skvěle zvládnutá je především psychologie hlavní postavy. Vsadit na neokoukanou tvář se tentokrát vyplatilo, protože Joel Kinnaman opravdu umí hrát (narozdíl od nějakých Tatumů a spol.). Zbytek obsazení nezaostává, ať už vás víc potěší přítomnost bývalého Batmana, Rorschacha nebo Elisabeth z Pýchy a předsudku. Samuel L. Jackson i se svými pár výstupy neskutečně ruluje. Jsem zvědavá, jestli tuhle scifi pecku v rámci žánru ještě letos něco překoná. Zatím tomu moc nevěřím.

Twilightovská hvězda s sebou přináší twilightovské kvality. Kellan Lutz neviděl herectví ani zdálky a měl by se spíš dát na dráhu kaskadéra, aby nás již déle nerušil svým neherectvím. Hloupé dialogy jsou zde pronášeny s takovým zápalem, jako kdyby osazenstvo skutečně hrálo v antické tragédii (přičemž výraz tragédie je vhodný leda tak v pejorativním významu k zhodnocení filmu), ale chybí jim k tomu talent i pořádný text. Do toho si přidejte ještě přetaženou bromance, v níž je Liam "Spartacus" McIntyre zachraňován každých deset minut filmu. Hercules se může vyspat, s kolika princeznami chce, stejně nikomu neujde, kdo je v tomhle filmu jeho skutečná pravá láska.

Spielberg se předvedl. Výjimečně nenechává všechny mluvit anglicky a při scénách týrání otroků dokáže být nečekaně působivý. Soudní tahanice zase táhne Matthew McConaughey, kterého zjevně v devadesátkách moc bavilo hrát právníky. Především snaha vysvětlit zmatenému Afričanovi fungování amerického soudnictví je prostě k nezaplacení. Navývost mě ovšem naštval moment, v němž anglicky nemluvící hlavní hrdina vstane z lavice a začne na celou soudní síň hulákat: "Dejte nám svobodu!" Tohle si skutečně Steven mohl odpustit. Jinak se totiž vůbec nejedná o patetizující záležitost, jak se tu snaží naznačit jiní. Respektive Hopkinsův závěrečný humanistický monolog je možná trochu zdlouhavý, ale do snímku o otrocích se hodí. Navíc, když máte herce, který dokáže svůj text prodat tak, aby nic z toho, co říká, nevyznělo hloupě. Za mě tedy silné spokojené čtyři, neboť jediný wtf moment vyvažuje dvouapůlhodinový vynikající film.

Vztahový guru Woody Allen má co říct k problematice zeleného vdovství. Tentokrát vytvořil takřka čistokrevné drama. Možná se i zasmějete, ale dřív nebo později vám úsměv zahořkne. Cate Blanchett Oscar s nejvyšší pravděpodobností nemine. Jasmínu vystihla dokonale, přestože se jedná o postavu, které se opravdu nesnadno fandí.

Originalitu v kostýmní romantice je netřeba hledat. Tady se hraje spíš na to, jakým stylem se látka podá než, kdo napíše příběh s překvapivějšími zvraty. Nicméně, když už jsme u toho, mně to připadá jako mix Pýchy a Předsudku a Panství Downton (fanoušci poznají, že si zde zahrál i jeden stejný herec.) Dramatický oblouk ústřední romance se skutečně vyvíjí jako u Jane Austenové s tím rozdílem, že se tu postavy mohou projevovat poněkud živelněji. (Tzn. rozčilování povoleno, ale polibek pochopitelně až na závěr.) Dále tu ale máme i sociální drama, které nám připomene, že manuálně pracovat v 19. století nebyla žádná slast, a že je lepší si normálně promluvit než si snižovat IQ vyřváváním v davu. (A že za kouření na pracovišti schytáte nejen vyhazov, ale i jednu do zubů.:)) Každopádně se toho tu neděje málo a čtyři hodiny uběhnou jako voda. Každý díl navíc obstojí dobře sám o sobě, přičemž především druhý a třetí výrazně gradují. Herecké obsazení je bezchybné a vévodí mu samozřejmě Richard, který hraje stejně dobře jako vypadá. (Což se o hlavní hrdince po vzhledové stránce tvrdit nedá, ale to je mi upřímně jedno.) Popisek k seriálu mě původně pobavil, ale nyní naprosto chápu, že kvůli němu zrušili tu diskuzi :)