divisak

Pro svoji dobu (mám na mysli rok 1882) velmi aktuální látka (ale i pro současnost), jejíž témata jako boj jednotlivce proti společnosti, vzdor zkostnatělému myšlení a jednání, nebo poukázání na nebezpečí podléhání autoritám vypovídají o nástrahách sklonku devatenáctého věku. Poněkud ve své době nadčasové, uvážíme-li, jakým směrem se některé národy v první polovině dvacátého století ubíraly, jejichž ideologie vykazovaly potlačování jedince a jeho individuality, příklon k autoritářskému vedení atd. Výborný film, o Steveu McQueenovi nemluvě! Dodatek k 4. 3. 2014: častěji si uvědomuji, že memento snímku je stále aktuální a živé.

Vskutku pěkný snímek svého druhu! A jak píše Malarkey, dlouho zde nebyl tak dobrý horor. James Wan jde hned na věc a od začátku v divákovi vytváří nepříjemný pocit napětí a očekávání. Musím přiznat, že zvolená dvojí linie – příběh démony pronásledované rodiny a práce a život manželů Warrenových – se mi velmi líbila a člověk si dokázal k vyšetřovatelům paranormálních jevů vytvořit i vztah. A navíc jsem byl pln očekávání, kdy se konečně pustí do boje s temnými silami. Potud film šlapal, ba co víc, vše opravdu vyznívalo „realisticky“ (tedy opravdu inspirováno skutečnými událostmi), ale následné ztvárnění střetu, a posléze i samotné vymítání, srazilo celkový výsledek. Kdyby se závěr nezvrtl v opravdu hororovou podívanou, kde je možná zbytečně moc jevů (viz. zatažení nebe, hejna ptáků létající kol dokola domu), ale uchopil se v mírnější formě, stalo by se pro mne V zajetí démonů možným a snad i novodobým vnoučkem kultovního Vymítače ďábla. Ale právě ono zpracování exorcismu tomuto filmu znatelně ublížilo. Alespoň z mého pohledu.

Je zde patrně možné nalézt paralelu s německým Der Untergang, a to v tom směru, že ani v jednom ze snímků nejsou jejich historické osobnosti znázorněny jako nadlidské postavy, anebo spíše jako nelidské obludy, jimž z konečků prstů kape krev jejich nepřátel. Naopak, v samotném začátku je řečeno, abychom Stalina chápali pouze jako "obyčejného" člověka, který, i přestože byl vnímán jako božstvo, mohl mít (a měl) tělesné vady, jimiž trpělo mnoho dalších z masy. Přiznám se, že mě trochu překvapila absence čistek v sovětském Rusku, ale pokud uvážíme, že příběh se zaobíral samotným Stalinem a okruhem jeho nejbližších, tak zde bylo obětí čistek poměrně dost. Spíše mě zarazilo téměř absolutní ignorování druhé světové války nebo alespoň toho, co jí předcházelo, z čehož by krásně vykrystalizovalo Stalinovo selhání jako diktátora a vůdce sovětské země.

Jak tak na to koukám, mnoho svých hodnotitelů tento snímek nemá, což je škoda, jelikož si svoji pozornost jistě zaslouží. Tak zaprvé: jedná se o příběh z první světové války; dále: ústředním tématem jsou německé vzducholodě; a do třetice: akce (téměř) od začátku do konce s nosnou dávkou napětí. O to větší překvapení vzhledem k době svého vzniku a zpracování… A v doprovodu krásných žen... 74%

Daniel Day-Lewis ve své asi nejujetější roli jako Řezník… Začínající spolupráce Martina Scorseseho s Leonardem DiCapriem… Je to nářez, ale ta délka to bohužel zabijí. Výborná scéna, kdy se nově naverbovaní naloďují, zatímco jsou z té samé lodě vykládány rakve s padlými. Opravdu skvělý šibeniční humor a zachycení absurdity války….

Nedávno jsem shlédnul skutečný příběh, téměř dějinami zapomenuté, Ireny Sendlerové, kterážto jako sociální pracovnice zachraňovala děti z varšavského ghetta. Přičemž moje otázka zněla; kolik podobných lidských, odvážných osudů je již nenávratně zapomenuto? A nyní nám Agnieszka Holland předkládá válečný život Leopolda Sochy, jenž v ukrývání Židů z lvovského ghetta zprvu spatřuje vlastní obohacování, které se ale posléze promění v záchranu provázanou citovým vztahem mezi zachráncem a oběťmi. Režisérka se přitom dotýká velmi citlivého a tabuizovaného témata jakým je sexualita v takto otřesných podmínkách za daného stavu, čímž poukazuje na to, že i za zdmi ghetta, v onom katastrofálním světě, stále žila láska. A pokud zdravotní a životní podmínky jednotlivců tomu nezabraňovaly, tak také docházelo k sexuálním kontaktům. Navíc mě zarazilo, že ve filmu je zachycena nevědomost Poláků (samozřejmě ne všech), že Ježíš byl Žid, jelikož Polsko je a bylo silnou katolickou zemí. A působí na mě, že poté, co se tuto skutečnost Socha dověděl, změnil trošku náhled a přístup k Židům.

Z postavy Dr. Wilhelma Stuckarta, státního tajemníka Říšského ministerstva vnitra, v podání Colina Firtha až mrazí. V jeho postavě je ztvárněna ona obludná a děsivá sofistikovanost a systematičnost nacistů a jejich eliminačního inženýrství při tzv. „řešení židovské otázky“ . To platí jak pro fázi plánovaní, tak pro průběh samotné likvidace evropských Židů. Přesto vidíme, že daná rozhodnutí a následná vykonání uskutečňovali lidé. Žádní ďáblové, ani obludné, rozumem nepostihnutelné přízraky.

Příjemný, leč smutný, a inteligentní film s výbornými herci! Nevyjímaje nikoho.

Dávám plný počet hvězdiček. I přes některé „nedostatky“, o nichž je zde už mnohé napsáno a není proto třeba se o nich dále zmiňovat, dosahuje u mě Samuraj vysokých kvalit. Je to pro způsob ztvárnění hlavního představitele, stylovost a potemnělost snímku, pro jeho hudební doprovod…

„Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí.“ Jan Palach