divisak

Tak tomuhle se říká naprostý nářez!!! Jeff Bridges je frajer a co předvádí John Goodman to je k popukání!!! Pomočenej tepich, bowling, německý porno, totální feministka, odkaz vietnamské války a já nevím co ještě proložený skvělou hudbou. Jediný co mě mrzí, že jsem to neviděl dřív!

Měním ze čtyř na pět hvězdiček, jelikož se jedná o přesnou paralelu s německým snímkem Baader Meinhof Komplex, co se výpovědní hodnoty týče. Francouzi se snaží uvést vše na jasnou míru, a to i za cenu, že to bude bolet a nebude se na to dvakrát příjemně koukat. V tomto případě si zaslouží zmínku i další fr. film Den vítězství, opět černá kaňka. Jestliže jsou takto natáčeny filmy o historické (vlastní) minulosti, bez záměrného nadiktování a zaujetí se snahou ukázat jak to doopravdy asi bylo, říkám jen tak dál. Mezi nepřáteli je syrová výpověď kolonizační politiky v praxi, obraz o místě, kde se z kolonizátorů stávají otrokáři a z tamního obyvatelstva otroci. Nebo pokud chcete vrazi a oběti. Podobná témata jsou velmi zranitelná a v nesprávných rukou ztrácí na výpovědní hodnotě a co hůř, zkreslují realitu. Tento pokřivený obraz je pak předáván dál a dál. Naštěstí to není případ tohoto filmu!

Důkaz, že lidská mysl a vůle jsou dosti zranitelné a zmanipulovatelné, a to i v jakékoli sebelepší době, jen stačí, aby se objevila postava, která ví, jak pracovat s masou. Náš vůdce je velkým vykřičníkem a výstrahou pro nás pro všechny. Jak málo stačí…

Tenhle rekonstruktivní snímek od začátku do konce bez obalu servíruje vývoj teroristické skupiny RAF, aniž by divákovi umožnil prostor pro pochybnosti. Člověk je postaven před jasně daný obraz a je nucen sledovat šílenství a fanatismus, boj, před nímž není obrany. Je příjemné a také hodné uznání, jak se některé země (např. také Francie) dokážou skrze filmové plátno zcela pevně vypořádat se svojí minulostí a ještě navíc, tak podat široké společnosti kritický pohled na sebe sama. Tleskám!

Abych řekl pravdu, po závěrečných titulkách jsem byl jak opařený, protože vtáhnout diváka na necelé dvě hodiny do tak syrového až nepříjemně sugestivního a dějově strhujícího příběhu, navíc podle skutečnosti, musí zanechat v člověku na dlouhou dobu mrazivý pocit. Otřesný zážitek. Zajímalo by mě, zda vojáci, kteří ve filmu vystupovali, byli opravdu vojáci nebo herci. Upřímně se mi dělalo špatně z jejich "nadrženosti" si vystřelit a jak následně zpodobnili úplné psychické ochrnutí při střelbě do civilistů z bezprostřední blízkosti. Otázka je, zda to spíše neoznačit za popravy. Ovšem vše zcela překonalo konečné oficiální stanovisko britské strany.

Opravdu brilantní sci-fi podívaná s dokonalým vizuálním vyobrazením. Tom Cruise po celou dobu filmu předvádí jak výborným hercem je, stejně jako Collin Farrell. Inteligentní příběh, do detailu propracovaný pohled do budoucnosti.

Pro mně jeden z nejlepších filmů. Při všech těch dnešních filmařských snahách a počítačových efektech nedosahují novodobější snímky o „nebezpečí z hlubin“ takové kvality jako právě Jaws. Záběry žraloka jsou na svoji dobu velmi realistické. Film, který u diváků v kině vyvolával nevolnosti a zároveň byl natolik silný, že se po odběhnutí a vyzvracení vrátili do sálu. 100%.

Indy se vrátil v plné síle a v neuvěřitelně svižném tempu. Harrisonu Fordovi od posledního dílu přibylo pár vrásek a šedých vlasů, ale jinak by člověk ve víru nekončících akcí nepoznal rozdíl mezi mladým a starým „dědkem“ Indym. Ovšem jak již mockrát zaznělo, oněch několik posledních minut s deroucím se létajícím talířem z pod povrchu země trochu nadšení srazilo a člověk si jen pokládal otázku: proč?. Snad trochu uklidní samotné vyjádření režiséra, že s tímto závěrem nesouhlasil (jako snad i s celým zakomponováním mimozemského do příběhu). Nakonec se spíš člověk ohradí proti G.Lucasovi. Na druhou stranu, když člověk vidí, jak příběh vznikal, tedy na komiksových příbězích z 50. let, jejichž zápletkami byly komunistické nebezpečí a mimozemská hrozba a na nichž oba tvůrci Indyho vyrůstali, nejde se pak výsledku ani moc divit. Samozřejmě nemluvě o Lucasovo snaze ukojit svoji touhu. Přese vše jsem se v kině bavil a hlavou se mi přitom honila myšlenka, že se po tolika letech Indy nemohl vrátit v lepším zpracování.

Spíš 4,5*. Temný příběh taxikáře měnícího se z válečného veterána v muže, jenž se rozhodne, snad ze začátku i s trochou naivity a bezradnosti, řešit problémy každodenní a odvrácené tváře velkoměsta po svém. Pomalé tempo se láme v okamžiku proměny depresemi svázaného Roberta De Nira v doslova zabijáka, jenž po strhujícím finále vyšel z boje se „špínou“ jako hrdina.

Pravdivý příběh o dvou, resp. na počátku o třech, bankovních lupičích a o tom, jak se může loupež v bance jako promyšlený plán zvrhnout v nervy drásající drama. Al Pacino zde předvádí herecký koncert, ale musím přiznat, že právě John Cazale mě po celou dobu držel v napětí, které se povedlo v závěru filmu skutečně vygradovat. Člověk tušil, že v tom autě se k něčemu semele…