alpeew

Buď je to špatným dabingem (sledovala jsem na ČT2) nebo přehnanou rozjásaností hlavního hrdiny, ale příběh mne nezaujal a vč. děsné hudby mne spíš lezl na nervy. Dám ještě šanci za týden, ale Downton to rozhodně není :-(

Ohryzané nehty má Wood stále, a rovněž je stále excelentním hercem. Námět nic moc, ale napnutýá jsejm byla až do konce:-) Kamera také udělala kus práce a hudba samosebou. Nepromarněná šance.

Konečně seriál, který je napínavý, věrohodný, nepřitažený za vlasy a SKVĚLĚ natočený. Jak už někdo napsal, nevařím, neperu a hloavně - nejdu spát :-) Paráda , už aby byl čtvrtek. Nestahuju si to, protože po dávkách je to ještě lepší :-)

Už švédská kniha byla naprosto super, vtipná svou až něžnou absurditou, s postavami ne nepodobnými zoufalcům z raných filmů bratří Coenů. Při čtení se smějete nejen hláškám (které navíc mají jednoznačně na zlidovění), ale hlavně nevyřčenému, situacím, které bys nevymyslel, ale dějí se a zcela přirozeně stránku za stránkou. Jak by tohle mohlo jít, ksakru, nafilmovat? Amíci by to zničili, ale Švédi, to je naprosto jiná kategorie! :-) Včera shlédnutý výsledek (na Febiofestu) mne doslova nadchnul, nejen protože film tím neztratil z kouzla řádků vůbec nic! I Miloš Forman to takhle skvěle umí. Místo zdlouhavých vysvětlování jednoduchá geniální zkratka ve dvou větách a výsledek ohromný. Forrest Gump musí Alanovi Karlssonovi jen tiše závidět, co všechno za svých 100 let zažil. A pochopil by, že žít v Domově důchodců se po takhle bohatém životě zkrátka nedá, i za cenu, že nedostane ani sousto z obřího marcipánového dortu... P.S. na Febiofestu chodí úplně jiní diváci, s nimi je v kině radost sedět (a že bylo vyprodáno). Nežerou, nechroustají, nesrkají, netelefonují, nešustí, nepovídají si nahlas jakoby se nechumelilo! Konečně jsem zas měla opravdový zážitek z filmu

Název filmu, předně se vztahující ke sportu, o kterém je (atletika), pěkně navozuje pocit, že kde jinde, než ve sportu toto rčení platí. V roce konání 23. LOH v Los Angeles si ale víc odlišné světy než Československo, trpící pod totální nesvobodou a tyranií vládnoucí KSČ, resp. všemocné a zákeřné StB a americké svobodné město si asi lze představit stěží. Film bravurně rozehrává tíživou atmosféru života v režimu s každodenní realitou teroru vlády jedné strany vůči obyvatelům na straně jedné, a sport jako jednu z asi 2 možností dostat se na západ jinak než potupnou (a předem prohranou) žádostí o výjezdní doložku na straně druhé. Ale je to jen podklad pro sportovní unfair realitu. Režim dosáhl všude. Pod pohrůžkou zákazu vrcholového sportu nutil Československý svaz tělesné výchovy talentovaným jedincům brutální doping, aniž by měli jinou šanci o sobě a o svém zdraví rozhodovat. Nikdo nemohl rozhodovat o ničem. Kdo si chtěl zachovat tvář, musel se „ztratit“ - do fabrik k pásu, do kotelen, k hadru a smetáku. Výborný Fair play o totálně UNFAIR době.

Hollywoodský film o snaze Walta Disneyho splnit slib svým dětem - natočit britskou dětskou klasiku o Mary Poppins - se skvělými výkony jak Emmy Thompsonové (Mrs. Pamela Traversonová), tak Toma Hankse (Walt Disney) a Colina Farrella (otce malé Pamely). Sice o pohádkové knížce, ale ryze dospělácký autobiografický film. Autobiografický i proto, že se ve filmu od začátku - a napřed trochu nesrozumitelně - prolínají dvě časové a dějové linie. Ta ze zač. 20. století vypráví o ne zcela radostném dětství Pam Traversonové a jejím vztahu k otci a druhá o cca 60 let později, kdy je Pamela již významná autorka knižního bestselleru a zaboha nehodlá svůj city a vzpomínkami prostoupený skvost dát jen tak všanc "pouťovému" zfilmování Disneyovského rázu v Hollywoodu. Svět na hony a hony vzdálený britské uhlazenosti a eleganci je pro ni, byť pozvání k podpisu práv přijímá, z principu lacině barvotisková a odpuzuje ji. Hudební zpracování ji řipadá povrchní až hrůza a při púrocházení scénáře se hádá doslova o každé slovíčko. Walt Disney ale o práva tolik stojí, že si nechá doslova s***t na hlavu...slíbil to přeci své dceři, byť před 20 lety, kdy začal o získání práv na zfilmování usilovat. On a jeho spolupracovníci to ale nevzdají, i přes všechny urážky a příkazy (jako, že se ve filmu se nesmí objevit červená barva) nevzdají. Mrs. Trarsonová se ve vzpomínkách čím dál tím častěji vrací do vzpomínek na otce a tím je nám vše více a více jasné...Dětství někdy není tak úsměvné, jak si to představujeme. Pozoruhodný film, který nenudí, občas dojme a hodně pobaví.

Based on true story. Kolik zmařených černých životů a jak hluboké potoky slz za ně uplynulo za těch 7 úrezidentů USA se už nepodaří spočítat či zdokumentovat. Bolest a příkoří si ale i člověk narodivší se zcela jinde dokáže představit dobře. Proto je tenhle - možná až trochu příliš dlouhý - film tak realistický a žádný další "velký příběh", jak se mu i tady vyčítá, vlastně vůbec nepotřebuje. Nebýt Baraka Obamy na postu prezidenta USA, byla by cesta stále nedokončená. Vynikající a dechberoucí autenticita Foresta Whitakera mne jako hlavní dramatická linka bohatě stačila, vše navíc by bylo zbytečné- Rovněž tak prezidenti byli výtečně vybráni, speciálně Ronald Reagan v podání Alana Rickmana, to byl koncert.Casting fungoval dokonale. Za tento film jsem moc ráda, opravdu se povedl. Podle mne mnohem víc než na Oscary očekáývaných 12 let v řetězech.

Téma, jaké ještrě nikdo - v seriálu a dramatu(nikoli krimi) - nezpracoval, s neokoukanými herci (žádná Geislerová či Donutil), s povedenou výpravou a zajímavými interiéry i exteriéry, dobrá hudba - no konečně se Česká televize "pochlapila". Viděla jsem všechny díly, co zatím byly. Po počátečních rozpacích se každý pátek těším. Skoro jako Downton, ale šmrncnutý naší historií a se scénáristicky skvěle zpracovanou tajemnou minulost v historii rodinné. Doufám,l že bude i pokračování!

Úvodní hodinový díl s Karlem Gottem 4 hvězdyx pak to šlkoí dolů. Scéna Gotta s Šípem na odrazení stalking fanynky mi způsobuje záchvaty smíchu ještě td. Mistr má stále svůj úžasný nadhled a smysl pro humor.

Ke knize jsem se ještě nedostala, tak je moje hodnocení ryze pocitové z filmu. Od samého začátku mne vadil ten kočkopes němčiny s angličtinou, a tím jsem se k vlastním pocitům dostala až po chvíli. Líbilo se mi vyprávění, líbili se mi herci,i nevšední pohled na osudy a názoryx postav (Němci v Německu za 2. sv. války), ale přesto mne film jednoduše nechal skoro chladnou,neuchvátil (až na určité momenty). Soudě dle nadšených recenzí čtenářů, mělo filmové zpracování na mnohem víc, než kolik dalo. Takže se těším na knihu - a dnes jsem ji dočetla. Kniha mne naprosto dostala, film z pohledu více detailů a pocitů postav taky nebyl špatný, ale znáte to - není to totéž. Bylo prima vidět za víčky jak Rudy a Liesel vypadali, ale klidně bych se bez toho obešla. Vyprávění naruby, tedy přeživších o smrti, ale smrti o ne-přeživších bylo v knize mnohem jasnější, ve filmu vyznělo polopaticky. Přidám jednu * za to, co jsem pochopila až v knížce. Některé příběhy, které v literatuře dosáhnou takové dokonalosti, se vážně na plátno přenést nedají.