Recenze (330)
Gentleman v Moskvě (2024) (seriál)
Nemám zájem se dívat na další vymývání mozku o tom, jak byli v Moskvě 1920 černoši.
Purpurový vrch (2015)
Chtěl jsem ten film mít rád, ale nějak to celé nefungovalo. Ta dívka mi byla cizí, mužská postava příliš unylá... ovšem vše ostatní vypadalo skvěle. Jen ten pocit chyběl.
Všechno, co chceš (2015)
Lehká komedie, u které jsem se několikrát, od srdce, zasmál. Není geniální, ale po všech těch věcech od Netflixu a Disney je to jak čerstvý vánek.
Dítě číslo 44 (2015)
Skvělí herci, pěkně pochmourné, ovšem kombinace pátrání a útěku před režimem (respektive jeho představitelem jednajícím na vlastní pěst) působí poněkud kontraproduktivně. A z nějakého důvodu musí být poslední dobou v téměr každém americkém filmu žena A) zahýbající a být jí odpuštěno, nebo B) žena odešla za někým jiným a být uškemrána zpět.
Učitel (2016) (seriál)
Některé části byly skvělé, některé se táhly. Škoda. Poslední dobou se mi polské věcil líbí. Včetně toho, jak si pořád uchovávají slovanskou hrdost a kulturu.
Lastman (2016) (seriál)
Jop, tak skvělé, až je to k nevíře.
Kaštánek (2021) (seriál)
Severská krimi. Sem tam černoška, nebo arab, většinu dělají ženské. Prostě klasický Netshit. Oproti zbytku jejich produkce dobré, ale kdo má nakoukáno, či načteno, něco víc, ten se moc bavit nebude.
Maó gakuin no futekigóša: Šidžó saikjó no maó no šiso, tensei šite šisontači no gakkó e kajou (2020) (seriál)
Je to slabší než Irregular at magic highschool (hlavně pokud k tomu máte otřesné oficiální titulky), nebo Hagure yusha no estetica (kterému také anglické titulky dělal někdo z jiné planety), ale chytilo mě to a hlavně je to po delší době něco, co není plné mocných bojovnic a ufňukaných týpků, jako kdyby to dělal Netshit... eh, Netflix.EDIT: Druhá série je slabší. Snad pro změnu hlasu hlavní postavy. Snad pro dlouhé řečnění. Snad něco jiného.
Tři billboardy kousek za Ebbingem (2017)
Postavy a dialogy... ano... s tím souhlasím. Ale tolik věcí mi bylo nesympatických, tolik lidí... sice chápu proč se chovali jak se chovali, ale tohle je první McDonagh, který mi opravdu nesedl.
Teoneol (2016)
Pěkně podané, překvapující bylo, že i když přístup korejských politiků byl poněkud cynický, pořád mi přišel lepší, než to, co se předvádí u nás. Jen ta délka filmu mi nesedla, kdyby byl o půl hodiny kratší, vůbec by mi to nevadlo. Předpokládám ovšem, že režisér chtěl do filmu dostat vše, co z knihy považoval za důležité.