HarlanWade

Jednička měla v rámci žánru alespoň nějaký nápad a chuť být zčásti něčím, co tu ještě nebylo. Dvojka je úplně tím samým s jediným rozdílem, že se vraždí na Zemi a po desítkách. Ale mohl být film, který je celý totálně v temnotě a divák má i ve velkém kinosále problém rozeznat co je co, tzn. že polovinu věcí ani nepochytá, dobrý? Bratři Strausové evidentě neví, jak se filmy točí (taky je to jejich debut), ale myslím, že si to nejdřív měli zkusit na laciném video (nebo TV) béčku a ne se hned cpát za každou cenu do kin. Ale po jedničce už nikdo nic očekávat nemohl.

Můj oblíbený horůrek. Na povrchu ničím nezajímavé, uvnitř ale něco, jako Skála mezi akčňáky. Ne originální, ale skvěle zpracované.

Pro mě osobně největší překvapení roku. Luc Besson je hodně šikovný chlapík, jak už mnohokrát předvedl, tady udělal z té nejstupidnější zápletky, jaká se snad nabízela (taky vám to připomnělo stará dobrá béčka se Stevenem Seagalem? :-) naprosto prvotřídní akční podívanou, která se se svým handicapem potýká s tak nevídanou noblesou, že jsem prostě ani nemohl uvěřit, jak mě to baví. Tady je přesně vidět, jak může dopadnout souboj idiotská béčková zápletka vs. skvělý scénárista.

Charisma Willa Smithe - zachováno. Kouzlo vizuálně dokonalého I Robot - nezachováno. To je docela podstatnej fakt, a především hlavní důvod, proč se tenhle, překvapivě skromný filmík právě Robotovi nemůže vyrovnat. Nápad natočit si komorní drama jednoho muže, kterému už nikdo nezbyl a zasadit ho na pozadí zombíkama vypleněnýho prostředí je slušnej nápad, možná i lepší, než další dvouhodinová zombíčácká řež. Ale ať dělám, co dělám, je mi jasné, že tohle nebyl ten zamýšlený výsledek.

Kopa obyčejných klišé zabalených v plášti něčeho, co mě tak neuvěřitelně bavilo a napínalo, že jsem v závěru skoro nedýchal. Má to spoustu chyb a filmoví kritici si na nich doslova smlsli a z Disturbie hned udělali propadák roku. Jenže, ten scénář za to prostě stejně stojí. A charisma Shia LaBeoufa dvojnásob.

Kam až tohle dojde? Čeští tvůrci si v poslední době už pomáhají lecčím, ale počítačové vizuální zpracování duchů alias spermií putujících do vaječníku a duch Bohumila Klepla, hmm, to tu ještě nebylo. Snaha byla, ale ve výsledku strašná kravina, která nebyla ani trochu zábavná. Děsí mě, že kvalitních režisérů v Česku ubývá a tak bychom se za chvíli mohli dívat jenom na tyhle úlety.

Perfektní, dokonalé, neočekávané. Daniel Craig se do role hodí vážně perfektně (nebo alespoň rozhodně o dost líp než Pierce Brosnan). Neni to žádnej ukecanej hezounek, je to hora svalů, která toho zbytečně moc nenakecá. Nicméně charisma a přitažlivost se mu upřít nedá. Prostě kus chlapa, Bond jak by měl být. Hlavně děj je pro mě osobně ale asi největším překvapením, protože tak, jak byli předchozí Bondi spíše akčním dobrodružstvím, Casino Royale je místy takovým dramatickým thrillerem s osobitým přístupem... a ta atmosféra! Nechutné scény jsou opravdu... nechutné, akce parádně sestříhaná, práce s přidáváním a ubíráním na plynu brilantní... Nediskutovatelně největší zážitek, jaký jsem si letos odnesl z kina. A jeden z nejlepších Bondů vůbec.

Znáte takový ten pocit, když vás nějaký film, od kterého jste vlastně ani nic nečekali, hned ze začátku chytne, vcucne a v ten okamžik všechny chyby a nelogičnosti snímku vlastně nevidíte a ignorujete, protože jste fascinováni? No tak přesně tohle se mi stalo u sledování The Mist. Samozřejmě, byly tam chyby a bylo jich dost, ale filmy se snad odjakživa točily pro hlavně pobavení. A já osobně teda znám spoustu daleko líp natočenejch filmů, u kterých jsem nepřetržitě zíval. Mlha má napětí, kterým diváka drží až do poslední vteřiny našlapaného obsahu v dechberoucím napětí. Frank Darabont světu dokázal, že umí taky něco jiného, než vězeňské drama a že se obratně pohybuje v širším rejstříku.

Zhruba na úrovni Marshallovo Pádu do tmy, ale zase o hodně slabší, než třetí Resident Evil. Navíc hlavní hrdinka se svým chováním, jako by vypadla z oka Kate Beckinsale z Underworldu. Zkrátka nehorázná stlátanina, která obstojně paroduje desítky filmů a která svá hluchá místa bez problémů dožene těmi silnějšími - a to zejména akcí. Kupodivu příjemný výplach.

Jen počkej zající aneb škola vzniku povedených napodobenin. I když inspirace Tomam a Jerrym je tu evidentní, má to nejen vlastní postavičky, ale i vlastní kouzlo, styl, šmrnc a zábavu.