lineker

Skvělý Thornton jako herec. průměrný jako scénárista a režisér. Pokud toto byl nejlépe hodnocený režisérský počin B.B. Thorntona. Zbývající tři mne bude ctí vynechat.

Vzestup a "pád" (relativní), člověka, který si bezesporu svojí tvrdou prací, obchodním umem, ale i bezohledností vyšlapal těžkou cestu na petrolejářský Olymp, přelomu devatenáctého a dvacátého století. Daň, kterou musel platit si sám nedokázal uvědomit, a tak postupem filmu ztrácí u diváctva sympatie, a obdiv se mění v zatracení. Krásně zachycený vnitřní boj člověka u kterého nakonec peníze a moc v konfrontaci s vlastní rodinnou a bohem jasně vítězí. Hudba, vizuál a skvělé herecké výkony, to vše dělá z There Will Be Blood velmi silný filmový zážitek.

Felinoterapie po Japonsku, aneb jak z domácího mazlíčka udělat mazlíčka ještě většího. Co si budeme nalhávat asiaté se do citových záležitostí dokáží skvěle položit. Patos a žánrová klišé v jejich podaní prostě působí tak nějak uvěřitelněji. To co u mně nakonec hodnocení sundalo na čistý průměr, byl silně přeslazený závěr, z něhož by nejeden diabetik mohl dostat hypoglikemický záchvat.

Milý rodinný film ze zkurvené doby, který se po vzoru starších bratříčků snaží ukázat přívětivější stránku věci. Sázkou na osvědčeno a silné herecké osobnosti se Slovákům vyplatilo. To co mne vadilo byl český dabing a co naopak líbilo byla intenzita a hlavně způsob trestání tehdejší mládeže. Napočítal jsme až pět pohlavků, než se vůbec žák základní školy dostal ráno do své třídy.

Lehce adrenalinová love story o dobývání jednoho zdánlivě nedobytného srdce. Tím, že Francouzi podali celou věc s patřičným nadhledem okořeněným místy černým, místy laskavým humorem, dělá z Les Combattants nadprůměrnou milou podívanou.

Samova písečná jízda, nebo taky třeba Pařmeni v irácké poušti. Film o válečné akci Irácká svoboda, bez téměř jediného výstřelu, čí větší bojové akce. Není třeba pitvat mezinárodní, politické pozadí celé operace, k čemu byla a komu vlastně měla sloužit, nakonec i ve filmu samotném je vše několikrát naznačeno. Mendes si ale na paškál nevzal válečný konflikt jako takový, jde mu především o "lidi". Charaktery, motivy, i samotné vypořádání se se službou u jedné z nejdrsnějších jednotek na této planetě. Chybí patos, sentiment, kterými Američané u podobných filmů nejsou zvyklí šetřit. O to více se nám dostává drsného vojenského hůmoru a akcí. Proč ne.

Téžce stravitelné a zároveň geniální. Tím pádem samozřejmě ne každému sednoucí. Prvotní problém pro někoho už může být v žánrovém označení horor. Pokud je pro někoho hororem film s kilometry vyhřezlých střev a kilogramy vylitého mozku, tak prosím nekoukat, půjde o ztracený čas. Jde spíše o silnou psychodelickou podívanou, kde napětí je podáváno s rozmyslem a poctivým davkovaním. I přesto jde o velmi silný atmosferický film, kde si na silné pasáže prostě musíte počkat. Ale stojí to za to.

Zůstat za každou cenu pozitivní se Daldrymu vymstilo. Místo reálna, tak divák kouká na pohádku o třech princích z Ria, kterak se přes střechy ghett proskákali k velikému bohatství a navíc poslali do vězení tlustou, politickou, korupční svini. Ano slunce skrz černočerné mraky zasvítilo na centrální skládku v Riu, a na stovkách dětských tváří alespoň na chvíli vykouzlilo úsměv, ale ruku na srdce, s realitou to mělo málo co společného.

Uvítal bych temnější atmosféru, která se určitě u příběhu z léčebny duševně nemocných kdesi na konci světa nabízela. Toto byl čistokrevný průměr, ve které si člověk chvílemi připadal jak na soutěži o největšího pošuka.

Kouzelný film, kde jednoznačný prim hrají děti. Jejich upřimný humor a především nezkaženost strachem o život na samotnou smrt.