Recenze (1 879)
Spider-Man: Homecoming (2017)
Tak tohle je přesně ten směr, kterým jsem doufal, že se pavoučí muž nikdy nevydá. Udělat ze Spidermana naivního nešikovného i když roztomileho moulu to pro mne prostě nefunguje. Další a další verze u toho komiksového hrdiny mne přesvědčují, že prvním dvěma Peterum Parkerum se již nic nevyrovná.
Tři billboardy kousek za Ebbingem (2017)
Oproti Bruggám a Psychopatům dokázal McDonagh svojí totální ujetost velmi dobře rozmělnit. I tak není Three Billboards Outside Ebbing, Missouri zrovna lehce uchopitelný film. Chvílemi se vám tají dech a zčistajasna dostanete úder na bránici v podobě hrozně ulítlé hlášky. Emoční kotrmelce jsou ovšem dobře zvládnuté a to občasné odlehčení neubírá nic na velmi silném příběhu. Ta zoufalost je strašně cítit člověčinou, kterou ještě gradují výkony Frances McDormand, tak Sama Rockwella. Pro mne rozhodně jeden z pěti nejlepších filmů za rok 2017.
Masaryk (2016)
Pohled do duše jednoho z klíčových politiků temné Mnichovské doby skrz vynikajícího Karla Rodena. Politicko-dramatický memoár jedné z nejhrůznějších událostí Československých dějin. Klíčové okamžiky předválečné Evropy z pohledu politické garnitury tehdejší doby. Zásadní rozhodnutí z nichž žádné nemohlo být dobré. Film, který by měl být pro Čechy povinný.
Tady a teď - Eleven Eleven (2018) (epizoda)
Americká krása v seriálové podobě. Směska ras, osobností, sexuálních identit v rámci jedné rodiny. Do toho trochu toho nadpřirozena, které je spíš pouze start packem pro další vztahový vývoj postav. První díl mne bavil a navnadil.
Aréna Jaromíra Soukupa (2017) (pořad)
Debilní pořad s debilním moderátorem v debilní televizi pro debilní publikum.
Rozpolcený (2016)
MOTM (nefandové fotbalu odpustí vypůjčenou zkratku) je zde zcela jasný a je to James McAvoy. O několik parníků za ním jsou ostatní protagonisté i tvůrci filmu. Nechtěl jsem a nehledal jsme nějaké podprahové, skryté režisérovi spojitosti. Film jsem si nastavil jako psychologický thriller s jedním vynikajícím hereckým výkonem a jako takový si ho i dokázal užít, byť určitá retrospektivní kolísavost mne několikrát zabolela. Vše důležité se odehraje v ultimativní poslední půlhodině. Pointa pro mne vcelku jednoduchá. Dva v dětství podobné těžké osudy, které však do dalšího života přináší rozdílné důsledky.
Král Artuš: Legenda o meči (2017)
To takhle vezmete bájnou legendu o jednom kultovním meči narvete do ní tunu LSD a vyleze vám z toho amfetaminová záležitost na který budete rádi ujíždět. Možná až příliš hnané dopředu, ale když na tuhle podivnou hru Guye Ritchieho přistoupíte, po čase si zvyknete a nemůžete být zklamáni. On to přece stejně jinak ani neumí. Velký plus za hudbu a přírodní scenérie.
Rozchody (2018) (pořad)
To jako vážně? Co je to za lidi, kteří se rozhodli vyjevit svůj nesporný talent v téhle dramatické taškařici?
Milovaná (2010)
Nikoliv Mozarta, nebo Beethovena. Tohle byl koncert Alicie Vikander. Herecký. Ve dvaadvaceti letech předvést takový výkon! Neuvěřitelné. Mimochodem. Strašně depresivní film.
Černý sníh (2017)
Jedna celkem zvláštní rodinka ukrývající jedno velké nepěkné tajemství. Zabaleno do krásné lokace Argentinské přírody a opravdu dobře hrajících herců. Ten samotný příběh, až na samotné rozuzlení ovšem přísnější měřítka nesnese.