Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (288)

plakát

Harry Potter a Relikvie smrti - část 2 (2011) 

První díl Deathly Hallows mě mile překvapil tím, jak všechno (v celé filmové sáze víceméně poprvé) běželo po příjemně pozvolných dramatických křivkách a postavy i dějové linky se díky tomu mohly pořádně rozvinout. Dvojka se však vrací do starých kolejí, a film většinu času skáče mezi příběhovými výjevy bez větší snahy o plynulost nebo gradaci. Jednotlivé sekvence akce a osobního drama mi díky tomu mnohdy přišly poslepované dohromady poměrně násilně, díky čemuž ani pořádně nevyznívaly. Leckteré scény následkem toho navíc působily zbytečně až samoúčelně (kupříkladu Neville vs. Snatcheři). *** 3D, ač není úplně špatné, mi přišlo dost zbytečné, a o to trestuhodnější, že se díky němu do valné většiny českých kin dostala jen dabovaná verze. Dabing je totiž horší než jsem čekal, a znatelně na celém filmovém zážitku ubírá. Navíc se v něm prakticky ztrácí charaktery postav, které jsou už tak docela oslabené epizodickou strukturou filmu. Většina herců se totiž kvůli neustálým skokům v ději nemá ani šanci pořádně projevit. Navzdory tomu je ale rozhodně třeba vyzdvihnout výkon Alana Rickmana, který v několika málo scénách dokázal dát ohromný emocionální náboj celé druhé polovičce filmu. Velmi pěkná mi přišla i audiovizuální stránka, ač Desplatova hudba se ve vší té překotné vřavě občas ztrácela. *** Ve výsledku tedy posledního Harryho Pottera rozhodně považuji za dobré zakončení série, které ale má své mouchy, a není jich úplně málo. Jsem tedy velmi zvědav, jestli se dočkáme nějaké té extended verze, která by uhladila tempo a celkově film posunula k pěti hvězdičkám, kde si vyvrcholení takovéhle ságy zaslouží být. 75%.

plakát

VALL-I (2008) 

Většina scén ve kterých vystupují jenom roboti je skvostná. Jejich povahy, vzhledy, jednání i způsoby komunikace krásně sedí do jejich prostředí (skvělá je například scéna, ve které WALL-E poprvé spatří EVE), a tetelil jsem se u nich slastí jako malé děcko. Velmi poutavé a pro rodinný film poměrně neotřelé je i dějové zasazení do post-eko-apokalyptické budoucnosti, kdy lidstvo zničilo svoje přirozené prostředí a díky kombinaci moderních technologií a bezbřehé poživačnosti zdegenerovalo do nesoběstačných ubožáků. Když však na scénu přijdou lidé jako postavy a ne jako kulisy, není to už taková sláva. Situace, do kterých se dostávají (jako kupříkladu první přímý kontakt s jiným člověkem nebo vyhledávání základních znalostí o Zemi ve slovníku) mají ohromný potenciál jak komický tak dramatický, ale postavy samotné i jejich chování jsou (možná záměrně v kontrastu s roboty) značně generické a nezajímavé, a je dost obtížné se s nimi ztotožnit. Až na tenhle drobný kaz je ale prakticky každý záběr filmu nápaditě vymyšlen a skvěle proveden, a dohromady považuji WALL-Eho za jeden z nejlepších Pixařích počinů, kterého předčí zatím snad jen Toy Story 3. 85%.

plakát

Masala (1991) 

Tohle zvláštní dílko je (věrno svému názvu) celkem zajímavým mixem mnoha žánrů, tématik a odkazů, nicméně. Možná až na poměrně vtipnou sekulárně-spirituální alegorii však v žádném svém aspektu nenabízí nic převratného nebo výrazněji poutavého. Za pozornost stojí snad jen téměř neprohlédnutelná trojrole Saeeda Jaffreyho. 65%.

plakát

X-Men: První třída (2011) 

Matthew Vaughn mě nadchnul svým Stardustem a Kick-Assem, takže jsem od First Class čekal opravdu hory doly. A nemůžu rozhodně říct, že bych byl zklamán. Vaughn v rámci komixového příběhu zručně skloubil lidské drama i žánrovou nadsázku, takže jsem byl (vlastně velmi podobně jako v Kick-Assovi) často pohnut i pobaven velmi rychle po sobě (a občas i zároveň), a nepřišlo mi to nikterak rušivé. *** Pár vad na kráse by se ale našlo. V porovnání s výbornými výkony Fassbendera, McAvoye, Bacona i Jennifer Lawrence mi January Jones jako Emma Frost přišla (možná záměrně) dosti jednorozměrná, a většina ostatních mutantů nedostala dostatečný prostor, aby nějaké to herectví (natožpak komplexnější povahokresbu) vůbec předvedla. Docela mě mrzelo i to, že skotská genetička Moira MacTaggart (v podání sympatické Rose Byrne) byla i přes své třeskutě britské jméno retconována na americkou agentku. *** Trochu zvláštní mi ale přišla i kamera v akčních scénách, která často prostříhává ohromné, dynamické a trikově náročné sekvence extrémně přiblíženými záběry, typickými pro retro-stylizaci a nízkorozpočtovky. Celkově nicméně považuji Vaughnovy X-Meny za velmi důstojného nástupce těch Singerových, a jsem hodně zvědav, jak si poradí s dalším dílem. 85%.

plakát

Dr. Horrible's Sing-Along Blog (2008) (seriál) 

Jossu Whedonovi se s Dr. Horriblem povedl malý filmařský zázrak. Za směšné peníze natočil krátkometrážní muzikálový bonbónek, který skvěle funguje jako rozverná parodie superhrdinských žánrových klišé, a zároveň jako autonomní a překvapivě komplexní zpracování konfliktu tvaru a podstaty, a to jak ve vnějším tak ve vnitřním světě. Hudební čísla jsou výborně napsaná i provedená – jsou vtipná, dramatická i tklivá přesně když mají být, a ve výsledku jsou mnohem chytlavější než valná většina vysokorozpočtových muzikálů, co jsem zatím viděl. *** Herecké obsazení je jedním slovem geniální. Neil Patrick Harris výborně zvládá cynického pseudo-superzloducha s něžným srdcem, Nathan Fillion zase válí jako super-namyšlený skoro-superman Captain Hammer, a Simonu Helbergovi evidentně vyhovuje role směšného nerda, kterého nikdo nebere vážně. Největší výhrou pro mě ale bylo obsazení Felicie Day jako Penny, která svou odzbrojující vírou v dobro (a o nic méně odzbrojujícím úsměvem) výrazně kontrastuje s oběma anti-hrdiny, a v drtivém posledním aktu přináší hořkou katarzi. 95%. PS - Fanouškům Dr. Horribla také nemůžu nedoporučit i quasi-dokumentární "audiomuzikál-o-videomuzikálu" velmi pregnantně nazvaný "Commentary!"

plakát

Tisíc a jedna noc (2006) (seriál) odpad!

Tady opravdu není příliš co řešit. Poté, co jsem tomuhle materiálu byl nuceně vystaven kvůli pobytu v nemocnici, jsem se dokonce přistihnul při myšlence, že dřív ty telenovely alespoň za něco stály… 0%

plakát

Malý Herkules (2009) odpad!

Potom, co se Hoganův Zeus objevil v záchodové míse, mi došly síly. Suveréně nejhorší do kin distribuovaný (a pravděpodobně i jakýkoliv jiný) film, co jsem kdy měl tu smůlu vidět. Mladý Sandrak by měl přestat děsit filmové diváky a zjednat si dlouhodobou lékařskou pomoc, dokud ho ty steroidy ještě nezabily. 0%

plakát

Jsem číslo čtyři (2011) 

Když jsem se po zhlédnutí zamyslel nad tím, o čem to celé vlastně bylo, nemohl jsem než neobdivovat režiséra a jeho kompanii, že z toho nakonec udělali poměrně koukatelný film. Sice to rozhodně není kvalita, jaké dosáhnul např. Fincher u Social Networku (což je, obdobně jako Number Four, film s dosti triviálním dějem a zápletkou), nicméně určitě bych nečekal, že v pohodě dokoukám drasticky povrchní, žánrovými klišé nacpané a logicky dost nekoherentní scifko, ve kterém teenagerský pseudo-mimozemšťan - kterému ve vypjatých momentech září dlaně - bojuje proti křížencům Wellsových morlocků a disneyovských tupounů, a k tomu se ještě „navždy“ zamiluje. Nemalou zásluhu na tom mají překvapivě slušné herecké výkony (tedy až na ty tupouny), místy zajímavá kamera, a velmi pěkné trikové sekvence. 55%.

plakát

Dva a půl chlapa (2003) (seriál) 

K vyzkoušení tohohle seriálu mě donutil jeho věhlas. Zhusta se o něm například píše na anglofonních filmových stránkách, je na něj spousta referencí v popkultuře (e.g. Due Date), a na Ksichtknížce mu údajně zvedlo virtuální palce přes 20 milionů lidí. Po zhlédnutí asi třech a něco dílu ale nedokážu dost dobře pochopit proč. Postavy jsou nesympatické a nezajímavé, herci se pomalu ani nesnaží, premisa tuctovější být snad už nemůže, děj se naprosto nikam nehýbe, a humor je křečovitý, extrémně jednorozměrný a málokdy vybočuje ze schématu „co scénka to jeden punchline“. Ve výsledku se tedy člověk sem tam zasměje, ale v porovnání s jinými vysokoprofilovými sitcomy typu FRIENDS nebo HIMYM je to hodně hodně chabé. Dost mě taky udivil fakt, že u vzniku téhle mizérie stál stejný člověk (Chuck Lorre), jako u poměrně osvěžujícího a dosti povedeného Big Bang Theory. 40%

plakát

Netvor (2011) 

Bolestivě povrchní a teenagersky hloupoučké zpracování velmi zajímavé premisy. V příběhu by se dalo najít spousta témat, ze kterých by šla udělat velmi zajímavá filmová socio-psychologická sonda (např. krása skrze různá kulturní prizmata, neschopnost vnímat určité společenské konvence a její odraz v jednání člověka atp.). Všechno to ale zabíjí stupidní, nekoherentní a často nelogický scénář (např. když měla kletba udělat hlavního hrdinu šeredným, proč mu dala bad-ass jizvy a tetování, a ne např. dvoustranný rozštěp patra?). Nikterak nepomáhají ani slabé dialogy, nevýrazné herecké výkony (možná až na Neila Patricka Harrise, který ale dokáže mnohem víc) a jednorozměrné postavy, jejichž osud mi byl od začátku do konce naprosto šumák. 35%