GMVajgl

Staré filmy s Indianou Jonesem mají svůj půvab / kouzlo. Mají parádní hudbu a ohromující kaskadéřinu. Ale rozhodně nejsou dokonalé. Chybami se jen hemží - síly a schopnosti protagonisty jsou nafouknuté nad přijatelnou mez - bojuje proti přesile, snáší zranění, která by pro jiné byla ochromující, s do očí bijící lehkostí zvedá, rozhoupává a odstrkuje různé kamenné a zlaté (samotná archa) předměty jako by byly z polystyrenu. Jeho protivníci jsou neschopní a mají křivou mušku. No a pak ta skutečnost, na kterou populárně upozornil seriál Big Bang Theory - že je v celé zápletce protagonista naprosto zbytečný.

Kubrick je prostě jinde. Vybírá si strhující příběhy a vypráví je stručně a věcně. Tenhle příběh zkoumá násilí, sex, zločin, trest a lidskou duši. V porovnání s ostatními filmy mi vyčnívá spíš to, co v Kubrickových filmech není - zbytečné chyby a hluchá místa. Dále mi tu vyčnívá jako-prdel-na-hrnec sednoucí hudba.

Protagonista je oportunistický, ukecaný a nezodpovědný pobuda, který bere, bere a bere. Možná by někdo řekl, že má dobré srdce - ale co kdyby někdo hodoval bez peněz v tvojí hospodě? Jako slibný protějšek nastupuje postava generálního inspektora - údajně přísná a nemilosrdná. Nakonec však protagonistovi jen nahrává na další "veselé" vtipy i tváří v tvář jeho neschopnosti a pak se rozplývá nad jeho domnělou ženou. Tím se rozplývá i všechno napětí a film se plně odhaluje jako trochu hloupá komedie pro masy s koncem, kde se vlk nažral a koza zůstala celá.

Melancholický film, který jsem moc nepochopil (jsem ročník 1990).

Film se zabývá mimo jiné jídlem - obecně klesající kvalitou restaurací, všudypřítomným šetřením a průmyslově zpracovanými potravinami, které protagonistu doslova odrovnají na nemocniční lůžko. Později je divák svědkem veselým způsobem přehnaného průmyslového procesu výroby kuřat, ryb a jiných potravin. Už v roce 1976 filmaři přistupovali k novým technologiím zpracování potravin opatrně a podezřívavě - dnes víme, že oprávněně.

Nevím jací byli Češi za 1 republiky a dříve, ale zdá se mi, že asi už od toho Mnichova, kdy shrbili záda, žijou v takovém dvojitém světě, v takový prolhaný schizofrenii, ve který patolízalsky trpí pod různými ideologiemi - pořád shrbení a ne a ne se pořádně narovnat. A tak je příznačné, že i v současnosti, kdy sice žijeme jakoby v kapitalismu, ale ve skutečnosti je ekonomika pokřivená regulacemi a dotacemi a 50% HDP prochází státem, natočila Česká Televize, která je jakoby pro lidi a svobodná, ale ve skutečnosti je hlásná trouba propagandy, dokument o pánovi, který jakoby jako jeden z mála otevřeně kritizoval komunisty a trpěl pod nimi, ale ve skutečnosti jim na začátku velice pomohl (jako tzv. "užitečný idiot") a psal a zpíval budovatelské písně. On to samozřejmě myslel dobře. Byl to koneckonců fakt dobrák - přece málem hrál Blofelda, kdyby nebylo jeho dobráckých očí. Ale oni to všichni komunisti i nacisti mysleli na začátku dobře, ale nějakým způsobem pak zemřely desítky milionů lidí. To se lidi pořád ještě učí přijmout, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly? Werich byl na té cestě. Téměř na každé fotce či amatérském záběru hulí jako fabrika. A možná byl dědečkem celého národa, ale jeho vlastní žena o něm prohlásila, že je ješitný dědek. Dokument taky obsahuje záběry z "anticharty", kde půlka tehdejších "umělců" (i Werich) přišla podpořit totalitní režim, aby nepřišli o výhody. Tak mi to připomíná ty dnešní "umělce", kteří (vždy ti samí) točí dotované filmy, na které se nedá koukat, a pak si v Karlových Varech hrají na červený koberec. Pořád to samý. Tenhle dokument je takový koukání se na pokřivenou dobu pokřivenou optikou dnešní doby. A tak si tady žijeme.

Seriál zpracovává podivuhodné dystopické "co kdyby" scénáře a upozorňuje na úskalí v používání nových technologií, které se vyvíjejí možná rychleji než je člověk stačí pochopit. Přijde mi však, že většina těch úskalí se beztak zakládá na starých a známých toxických mezilidských vztazích, křivé morálce a přetvářce lidí ve společnosti. Předpověď tvůrců Black Mirror je velmi pesimistická - předpokládají, že si člověk nechá naordinovat dost totalitní a nelidské podmínky. Věřím však, že každý člověk uvnitř touží po svobodě a po hlubším významu - nenechá se zavřít do kóje bez slunečního světla a nebude šlapat na rotopedu za virtuální body, nenechá si voperovat záznamník svého vnímání, a ani si nenechá číst myšlenky. A především si nenechá lhát, a pokud ano, tak ne dlouhodobě, protože pravda člověka vždy dohoní a vytrestá.

Film, který vše podřizuje komedii - dokonce i vlastní příběh. Protože zatímco se v popředí vypráví zápletka, tak mnohdy divákovu pozornost svádí něco jiného odehrávajícího se v pozadí. Druhý díl si bere na paškál především Ramba 2,3 a jiné válečné filmy, ale i dobovou politiku - např. scéna z banketu se zvracejícím prezidentem byla inspirována skutečností. Různých odkazů je zde tolik, že je všechny dokáže pochytit a pochopit asi jen američan. Hluchá místa jsou znovu vyplněna slapstick humorem - tedy klackem do rozkroku / pánvičkou do hlavy. Přesto člověk 21.století může závidět, jaké filmy se to točily v 90.letech 20.století. Některé scény a gagy jsou legendární. Až bizarní je podobnost se současným zmateným prezidentem USA (Brandon). Podobné parodie chvíli dělal Family Guy, ale pomalu, zdá se, vymírají na politickou korektnost.

Film bez významu, bez příběhu, bez konfliktu. Jakási oslava hedonismu a podvodnictví.

Zdání může klamat. Kreslené postavičky rozhodně neznamenají, že je to film pro děti - spíše není viz asi nejkrutější scéna v celé kinematografii s popravou němé roztomilé botičky. Tahle scéna nicméně dobře plní svou funkci tj. vykresluje soudce Dooma jako zlovolnou postavu. Ona tu každá scéna má své místo. O celém filmu lze říct, že neplýtvá divákovým časem. Animace byla údajně nesmírně nákladná / náročná a je to vidět. Filmaři si vyhráli, takže kreslouni interagují se skutečnými nekreslenými předměty a i s lidmi. Kreslouni jsou v tomto filmu skuteční. Výsledek je pozitivní, povznášející a inspirující. Je tu všechno - silný příběh a postavy, akce, střílení, honičky, komedie, napětí a to i sexuální. Je krásné, že v lásce mezi dvěma kreslouny je humor víc než povrchní vzhled. Výborná a jedinečná je hudba od Alana Silvestriho (Predátor) a všechny písně. Výjimečně (wholesome) hojivá a blahodárná je "Smát, jen se smát". Povedl se i překlad do českého jazyka → kreslouni, kreslounov, lázeň. Jediný nepřeložitelný vtip je v kresklubu, kde si Eddie objedná "scotch on the rocks" a přinesou mu whiskey a kameny.