GMVajgl

Henry David Thoreau řekl: "Rather than love, than money, than fame, give me truth." Tenhle film není žádný herecký, režisérský, kamerový, střihový skvost. Vizuálně není nijak velkolepý - bez efektů a CGI. Zato má velmi silné poselství a pravdivý příběh. Pikantní je, že vrhá nelichotivé světlo na současný centrální a monopolistický monetární a politický systém. V Rakousku 30. let je dokonce rakouská centrální banka větší záporák než samotný Hitler. Pozoruhodné přitom je, že film spolufinancoval rakouský a bavorský veřejnoprávní rozhlas, spolková země Tyrolsko a další státní instituce. Rakušané netočí mnoho filmů, ale lepší jeden takovýhle pořádný, než 1000 vycucaných hollywoodských příběhů o hrdinném federálním agentovi, který nic netušící občany zachrání před drogovými dealery, vrahy, teroristy či mimozemšťany. O užitečnosti centrálních bank se vedou spory, ale přinejmenším držitelé Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman, F.A.Hayek a Joseph Stiglitz měli všichni přinejmenším své výhrady. Vypovídající je také citát, který se připisuje Henrymu Fordovi: "It is well enough that people of the nation do not understand our banking and monetary system, for if they did, I believe there would be a revolution before tomorrow morning."

Co to vlastně je? Je to odhalení skutečných dekadentních způsobů mocných elit - viz co organizoval Jeffrey Epstein, který se rozhodně sám nezabil? Je to potvrzení konspiračních teorií, kvůli kterému Kubrick musel zemřít? Nebo je to artové vykreslení manželského vztahu, jedním z jehož kouzel je to, že obě strany nutí k podvodu / klamu? Nebo je to jen nedokončený film, který prostě už zůstal ve svém roztahaném a roztěkaném stavu? Nebo to tak Kubrick chtěl - natočit dlouhý film plný symboliky a nepochopených odkazů - něco jako o co se asi pokoušel Tarantino v Tenkrát v Hollywoodu? Nebo je to celé jen sen? Přece je to adaptace německé knihy Traumnovelle z roku 1926.

Když se Morgana Freemana ptali jak skoncovat s rasismem, tak odpověděl: "Přestat o něm mluvit." Tak to by Dave Chappelle byl bez práce. Tenhle člověk se za 20 let nikam neposunul - nepřekročil svůj stín a téma: "On a jeho skupina (černoši) jsou ti nejvíce utlačovaní na úkor bělochů." K tomu poslední roky přibylo téma: "Kdo je větší oběť - černoši nebo transsexuálové?" Pořád dokola tahle levicová identitární politika a groupthink. S tím souvisí i to ostatní - je naočkovan, nosí respirátor a myslí si o sobě, že je nadčlověk, když prodělal covid bez symptomů, podporuje BLM a americké "demokraty". V tomhle standupu dokonce na rovinu říká, že má problém s bělochy. Chappelle už je oficiálně součástí problému, ne jeho řešením.

Oproti české verzi je německá stručnější a hrají zde i sympatičtější herci - např slečnu Angoru hraje 23 letá herečka, která vypadá mnohem více jako houska z kabaretu, než ta 33 letá v české verzi. Vlasta Burian využívá své expresivní oční bělma a kníry a jeho němčina je vzorná. Příběh je taková lehkomyslná veselohra.

Ve filmu Jurský Park vysvětlili získání časem poškozeného genového kódu dodáním chybějících částí z genu žab. Příběh tohohle filmu je asi 97% současná žába (bullshit) a 3% dinosaurus (fakta). Hloupé domněnky zpracované hnusným CGI.

Na začátku navnadí diváka nahatými dudami. Pak následuje americká deepstate propaganda.

Tajemný pistolník svou pravdomluvností a duchapřítomností zachrání celé malé město. Přitom to nedělá ani pro peníze, ani pro potěšení. Je jen extrémně čestný, schopný (střelec), zvědavý a vnímavý. Možná je až moc čestný - srovnatelně s takovým Mirkem Dušínem nebo rovnou Ježíšem. Vede ho vnitřní kompas nebo bůh nevyzpytatelnými stezkami ke konečné katarzi. Příběh je poutavý od začátku do konce.

Film začíná slovy: "Možná, že to nebylo přesně takhle, ale takhle nějak to být mohlo." Je to trochu bláznivá, svěží a svá westernovka. Protagonista s klidem říká to, co si myslí, a dělá to, co říká - což je solidní a sympatické. Na začátku si šáhne na dno a pak mu zas štěstíčko dlouho přeje - vše mu v jeden moment tak nějak vychází, až z toho srdíčko zaplesá. Je zde dost non-pc humoru a konfliktů - se slabostí a pokrytectvím symbolizovaném mimo jiné ženami - film např. zmiňuje že nesmyslná prohibice byla důsledek nabytí volebního práva ženami.

Heist movie, kde hraje velkou roli lidská sexualita. Vše se totiž točí kolem postavy Wandy, která se líbá s- a hraje to úplně každou mužskou významnější postavu. Wandu hraje Jamie Lee Curtis - velmi osobitá herečka, co hraje iniciativní a cílevědomé ženy, ale moc se nehodí na sexbombu, co poplete každýmu hlavu - má sice super postavu, ale taky krátké vlasy a kobylí ksicht. Příběh se někdy poutavě a dynamicky rozvíjí - je však zbytečně dlouhý. John Cleese to očividně napsal pro sebe. Vylívá si svoje srdíčko: "Wando, máš ty vůbec ponětí co to znamená být angličan? Pořád se chovat korektně, pořád se bát, že něco udělám špatně, pořád se jenom přemáhat... My se děsíme být v rozpacích, proto jsme tak mrtví. Většina mých přátel je mrtvá, kolem mě jsou hromady mrtvol." Humoru zde však moc není.

Tak si to shrňme: Natočil se film s finanční podporou Státního fondu kinematografie (pod Ministerstvem kultury ČR) a jakousi agenturou Program Media EU. Potom se s velkou slávou hrál na festivalu v Karlových Varech (který přežívá jen díky podpoře Ministerstva kultury ČR). Nakonec byl oceněn několika Českými lvy a cenami České filmové kritiky (obě organizace jsou podporovány Ministerstvem kultury ČR). Takže to připomíná meme "Obama Awards Obama a Medal". V médiích proběhla masáž až hypnóza, která říkala: "vynikající film, úplný adept na oskara", ale přitom ten film nedrží pohromadě, je to paskvil bez poselství a bez příběhu, což zadělává na slušnou kognitivní disonanci. Takže o co tady jde? Není náhodou císař nahý?