Spock

Vítejte ve světe svobody a netušených možností. Tak tohle si na konci filmu jistě neřeknete. Jak vnímat tento film? Je to výpověď o současné společnosti, sonda do jejího nitra, nebo jenom abstrakce autora vykonstruovaná do nejmenších detailů, hraní si na efekt? Myslím, že ve filmu se „vypralo“ hodně špinavého prádla, které se dlouho kumulovalo ve společnosti. Příběhy „obyčejných“ lidí ztvárněných ve filmu na mě nepůsobí uměle. Jistě se může zdát, že to jsou stylizace, které jen mají ztvárňovat to, co autor chce a být nositeli děje a hrát na efekt, když např. ve filmu vystupuje policista s rasistickými sklony má to věší efekt než kdyby to byl nějaký „obyčejný rasista“. Má to hlubší dopad, problém „rasismu“ díky tomu ve filmu dostává jiný rozměr. Přesto jsem neměl s filmu pocit, že by hrál na efekt, snažil se jenom o svůj pohled na daný problém. Už od začátku mě vyvedla z míra ta velká porce nesnášenlivosti a odtažitosti, která se ve filmu na plno projevovala. Chvíli jsem si na to zvykal, ale musím říct, že to ve filmu zafungovalo dobře. Svět je krutý, cynický, nevděčný a nesnášenlivý, takový pocit, si může člověk z filmu snadno udělat, ale také je v něm světlo na konci tunelu a mnozí z hrdinů dojdu „osvícení“. Bohatá slečinka, Sandra Bullock došla poznání, kdo je vlastně její nejlepší kamarádka aj. také pochopili. Pochopili ovšem i diváci? Je těžké přemýšlet o světe, ve kterém nežijete, myslím tím USA, ale tento film vám podá k tomuto přemýšlení mohutný impulz. A nejsilnější scéna filmu? Pro mě střelba perského majitele obchodu na mexického zámečníka a jeho dceru.

Předem říkám, že to je místy hodně naivní, ale já si ten film opravdu zamiloval. Hlavní dvojce je kouzelná a jejich děti se taky povedly. Jsem tak trochu romantik, a proto mi tento film tak skvěle sednul. Nebudu se přít o to, že tahle romantika možná není ta „nejromantičtější“, ale to je mi celkem jedno. Film skvěle funguje a jeho závěr, samozřejmě dost průhledný, mě potěšil. Z filmu na mě srší velká pohoda. Koho nepotěší film samý, ten se třeba vzhlédne v hlavních hrdinech. Charisma George Clooneyho je v tomto filmu zejména pro ženy velmi „nakažlivé“. :-)

Hugh Grant podal velmi sympatický výkon. Asi ho budu muset zaškatulkovat do jiné přihrádky, z romantického a naivního hrdiny, jak jej znám, se v tomto filmu stal, „mužem“ nebo spíše povalečem, který si svůj život nechá utíkat mezi prsty, je sobecký a na nikom mu nezáleží. Naštěstí se to změní a to vše díky jednomu malému klukovi. Opravdu povedený snímek u kterého se člověk nestydí zasmát a nekroutí hlavou nad tím, co se v něm děje.

Příjemný snímek se skvělým Philippe Noiretem a jeho svéhlavou ženou, Catherine Deneuveovou. Role postaršího „zálesáka“ a ochránce zvířat mu sedí. Podobné snímky mě však dostávají zejména krásou přírody. Afrika mě ještě nikdy nezklamala. Pokud se chcete odreagovat a občas pousmát tak neváhejte, nebudete litovat.

Jak otevřít lebku snadno a rychle? Stačí se podívat na další pokračován populární série. Možná se z vás nestane amatérský lékař, ale určitě pochopíte, že tato série se dostala na dno svého potenciálů, kterým by mohla oslovit staré i nové diváky, pokud ovšem nějaké ještě hledá. Vážně nevím jestli to je pravda s tím čtvrtým dílem, ale já bych ho tedy rozhodně netočil. Co vás tedy vlastně čeká? Hlavně nuda a možná i mrákoty z některých scén. Otázka k zamyšlení: Proč je sakra v poslední době ve většině hororů tolik syrových scén, které se nebojí zobrazovat ty nejmenší detaily? Vážně nevím koho napadlo dát rovnítko mezi horor a zálibu zobrazovat ty nejsyrovější scény. Ať se na mě tvůrci nezlobí, ale já jsem asi „ze staré školy“ a tohle mě spíše znechutí než „kulturně povznese“.

Dnes už zřejmě klasický film fantasticko-romantický snímek, jehož hlavní devízu vidím zejména v originálním příběhu. On je ve dne rytířem a v noci vlkem, ona je ve dne jestřáb a v noci krásná žena. Nemohou se tak vlivem prokletí setkat ve fyzické podobě. Přišel ovšem čas tuto kletbu zlomit a znovu obejmou svoji milovanou. Rutger Hauer je jako rytíř k skvělý. Možná že kvůli němu a nebo z nostalgie dávám čtyři hvězdičky.

Vize totalitní Británie rozhodně nenaplnila moje očekávání, viděl jsem už mnohem depresivnější atmosféru totalitního státu. Nápad osamělého hrdiny na vyvolání celospolečenské vzpoury proti despotickému režimu je ovšem velmi dobrý. Jeho touha se pomstít za utrpení, které mu a mnoha jiným režim způsobil je zajímavá a dalo by se z ní hodně "vytěžit". Potom ale přijdou patetické scény a několik pro mě nepochopitelných dialogů, které „kazí“ můj dojem z filmu. No a ten konec, ach jo. Vendeta pro mě není nic víc než jen průměrná variace na zajímavé téma.

„Bezstarostné“ dětství se po velké klukovině mění pro všechny čtyři kamarády v těžkou životní zkoušku za zdmi výchovného ústavu pro mladistvé. Projdou si zneužíváním a ponižováním ze strany některých dozorců. Po letech se pak nabízí šance na pomstu o které snili už jako malí. Jejich plány se pak začnou znenadání realizovat, když dva z nich náhodou potkají a zavraždí největšího ze svých trapitelů. Kevin Bacon byl ve své roli pedofilního dozorce zvlášť přesvědčivý. Film těží z knižní předlohy, kterou jsem bohužel nečetl, ale vzhledem k tomu, že podle ní vznikl tak dobrý film bude i samotná kniha na vysoké úrovni. Spáči patří k těm filmům, kde se sešlo velké množství kvalitních herců a to se např. Dustin Hoffman objeví až v půlce filmu. Jedna z věcí, které bych filmu vytknul, je nevyváženost mezi první a druhou polovinou. První část byla jasně lepší a já ji „hltal“ mnohem více než závěr, ten už byl v mnohém předvídatelný a bez předešlé atmosféry.

Pokud hledáte kvalitu tak neváhejte. Smrtící délka tohoto filmu vás jistě neuspí. Děj plyne sice celkem pomalu, ale je se rozhodně na co dívat. De Niro a Al Pacino podávají obvyklý standart a celá řada dalších herců, kteří byli mimochodem vybrání velmi vhodně, jim ve filmu zdatně sekunduje. Mě se ovšem ze všeho nejvíce líbila kamera, byla skvělá. Nejvíce mě pak zklamal závěrečný souboj, čekal jsem od něj rozhodně více!

Tomuto filmu říkám ne! Pokus o natočení extrémně realistického filmu, který sleduje poslední okamžiky života Ježíše Krista se očividně nezdařil. Místo akcentování duchovní roviny a propracování některých klíčových okamžiků, jakými je například diskuze mezi Pilátem a Kristem před tím, něž jej odevzdá k exekuci, se mi dostalo hlavně pohledu na spoustu utrpení a krve. Jen tak pro zajímavost toto setkání je častým místem, nad nímž se pozastavuje ve svých knihách mnoho skvělých spisovatelů, pro inspiraci některé uvádím, rozhodně stojí za přečtení, Čingiz Ajtmatov – Popraviště, Jack London – Tulák po hvězdách a nebo např. Michail Bulgakov – Mistr a Markétka. Duchovní obsah filmu se jaksi odsunul do pozadí, okamžiky kdy Kristus promlouvá jsou pro mě nepřesvědčivé, bez hloubky. Nevím jestli bylo cílem autorů vzbudit v divácích nějaké emoce nebo ne, já bych to viděl spíše na snahu diváka šokovat zobrazovaným naturalismem, ale více slov a méně krve by neuškodilo. Je ovšem otázkou zda by se pak z filmu stal takový „kontroverzní trhák“ pro masy a ne spíše okrajová záležitost pro pár „odvážlivců“.