Paserak

Jarvisi, kolik dáme hvězd? "5 pane!" Tak jo. A proč? "Protože Tonymu Starkovi, režisérovi i celému štábu žádné menší hodnocení než dokonalost nepřísluší. Navíc to bylo vtipné a chytré." Tak jo, Jarvisi.

Nechal jsem se příjemně bavit. A těch známejch ksichtů na plátně. Drsňácký pozy, hustý kolty, nabroušený břitvy, gradující hudba.....Micky Cohene, jsem si pro tebe. Kdo se chce bavit, bavit se bude. Tenhle film mu nedá na vteřinu vydechnout. Jejda... a těch mladých vdov. Kdo o ně bude pečovat? Prostě hustá řežba....Za čtyři jako víno!

Tak tohle byla trefa do černého. Výborně zchycena atmosféra shnilého komoušského systému Stasi. Představte si 100 000 zaměstnanců a 200 000 práskačů. Hrůza. Srovnání s českými Pouty nelze opomenout. Oba filmy mě nadchly. Ta bezmoc, prázdnota všech hrdinů. Jen houšť, houšť...tyhle historické fenomény se musí stále s tále opakovat ať už kolem sebe nikldy neslyšíme: Za komunistů bylo lépe. Nebylo! Sakra nebylo!

Kdo neskáče není Čech....teda....obyvatel okrsku 13. Hustá běhačka, honička a drsňačka. Filmaři se jistě bavili a to se chce i po divákovi. Jasně, že to má tisíc much. Jako celek to ale funguje jako namazaný strojek. Naprosto sem na tom ujel.

Krásné scenerie, cit pro obraz dělá tento film zajímavým. Podkresleno uhrančivými mnelodiemi. Jinak se nemůžu zbavit pocitu, že láska hervého a mladé Japonky je trochu málo uvěřitelná... Jinak finále s dopisem bylo velmi dojemné...starodávné.

Tak tenhle film má koule a splňuje snahu o to být cool jen když je na plátně Woody Harrelson anebo Tom Waits. V těsném závěsu Chr.Walken. Ale nemohu se ubránit, že kouzlo osobnosti minulo jak oblíbeného Colina Farrella tak Sama Rockwella(promiňte hoši, já to tak cítím). Přemýšlím zda bych si to pustil podruhé...proč bych to dělal? Neudělal bych to.....

Tak hlavně...každej jeden ze zlejch obrů mi byl tisíkrát sympatičtější než to pako holobrádek Jack. Odkdy jsou hrdinové takového příběhu hubeňouři s patkou a ksichtem jako dětská prdelka? Bez charysmatu. Jinak naopak obři byli sympatičtí drsňáci co šli za svým. Skoro jsem jim začal fandit....

Musím se přiznat, že jsem se rychle vcítil do pocitů hrdiny filmu. Jeho vztah s matkou je děsící a zároveň vlastně běžný. Matka bojící se osamění fixuje syna, syn fixován k matce. Jinak mě bavila pasáž cestování po Thajsku. Připomnělo mi to dávný výlet. Nebyli jsem tedy v Pattayi,ale byl oto stejné.... Film není tikající bomba a nebude trhat rekordy, ale velmi příjemně osvěžil filmový rozhled po Evropě. Jak jsem pochopi, jedná se o propracovanější příběh Dennise z režisérovi minulosti.

Jistě, oddechovka. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že mi ten lidský skrček lezl na nervy. Ale děsně!

Smíchejte Terminátora a Zpátky do budoucnosti a vyjde vám něco co by se dalo naroubovat na příběh Looperu. Chytré...vtipné...zajímavé. Drobné mouchy člověk rád odpustí....