Narya89

Nemůžu si pomoct, ale přes veškeré možné historické nepřesnosti se mi tenhle film hrozně líbil. Abbie Cornish přesně seděla na svou roli Fanny, která ví co chce a umí to dát najevo. Ben Whishaw,který mi utkvěl jako trochu magor z Parfému, se zde překvapivě také autenticky zhostil role básníka...navíc film doplňovala krásně poezie a hudba a krásná kamera,zkrátka ideální na opuštěné dny, kdy je lehce pod mrakem, nebo už i tma, a člověk má chuť snít, jaké to bylo kdysi, jakou moc má láska a jakou sílu mohou mít slova.

Tento snímek skutečně, jak už je zde zmiňováno tolikrát, vyvolává děsivou atmosféru díky obrovskému prázdnému starému domu. Až po skončení jsem si uvědomila neuvěřitelnou podobnost s Kubrickovým The Shining. Pro začátek prozradím například ten úvod, kde se stejným způsobem provádí po domě, rozlehlost, tragická minulost domu, postupná gradace...a tak dále. Rozhodně zde byla dokonalá atmosferická hudba, co bych naopak vytkla je možná příliš zdlouhavý začátek a některé dialogy, které vůbec nezapadaly do děje a byly jen trochu násilně nastrčeny pro lepší poznání postav...

Mám problém hodnotit filmy jako je Trainspotting. Když se totiž dívám na něco, co ve mně po emocionální stránce vyvolává negativní pocity, což tematika drog nepochybně je, těžko můžu současně vnímat nějakou racionální kvalitu filmu. To je asi taky důvod, proč jsem tento film tak dlouho odkládala, protože prostě je to silná tematika a musí na to být určitá nálada. V průběhu se mi chtělo několikrát zvracet, brečet a film vypnout, zároveň jsem s údivem sledovala Ewana jako zrzavého vyhublého mladíka, což mi k němu moc nesedí...ale zapůsobilo to, což je asi to co u filmu hledám - autenticitu. Takže ve výsledku taková negativně pozitivní záležitost, která asi byla dobře natočená.

Tak jsem myslela, že tento neznámý film s Ewanem McGregorem bude představovat neobjevenou perlu a skvělý relax na páteční večer. Výsledek? Relax určitě, ale chvílemi až trochu uspávající. Celkový děj bych shrnula do pár vět a vývoj byl neskutečně pomalý. Nicméně, k těm pozitivům, líbily se mi hodně sestřihy z jednotlivých let v minulosti, které je charakterizovaly. Líbilo se netradiční pojetí vztahu dvou hlavních akterů a jejich vlastní problémy, líbil se mi Jack Russel teriér a líbil se mi nekonvenční otec Ewana. 50%

Tak tenhle film mě neskutečně dostal. Jim Carrey a Ewan McGregor patří mezi mé nejoblíbenější herce a v tomto snímku to jen potvrdili. První půlka byla příjemná, svěží a romantická, druhá pak plná intrik, tajností, smutku a výčitek. Tematika gayů mě celkově zajímá, hlavně z hlediska jejich přijímání společností, ale také jak dokáže heterosexuál zahrát homosexuála, což se hlavně Ewanovi s jeho roztomilým klučičím úsměvem, nesmělým pohledem a blonďatými vlásky podařilo dokonale.....nebo možná se mi prostě líbí i jako gay:) Navíc prostředí věznice, které taky zbožňuju - pro mě dokonalé.

Dva důvody, proč tento snímek tak moc působí - skutečné události a boj o holý život. Pohled na terorismus tak trochu z jiné stránky, přímo uvnitř letadla. Hodně se mi líbilo i doplnění o sledování událostí zpoza letectva a armády, které skvěle dokreslily celkovou atmosféru paniky a realističnosti. V situacích jako je tahle se ukázala lidská bezmocnost, ale zároveň neuvěřitelná touha po životě, která se naplno projeví až ve chvílích, kdy hrozí, že o něj přijdeme. Ačkoliv se konec dal předpokládat, doufala jsem a prožívala každou chvíli s letem č.93, a tak to má v ideálním případě vypadat.

Romantikou protkaný humor, stojící převážně na hereckých výkonech. Osobně bych nejvíc ocenila Julianne Moore, Ryana Goslinga a Emmu Stone. Kupodivu se ve filmu nachází i několik nečekaných zvratů, situací a hlášek. Romantickým komediím už sice ze zkušenosti nevěřím, nicméně zde mě hodnocení přesvědčilo a jsem za to ráda, protože není dobré všechno házet do jednoho pytle. Závěr ale byl trochu klišoidnější, jinak bych klidně dala plné hodnocení.

Tak v první části jsem měla možnost vidět psychicky nestabilní Kirsten Dunst, s plačícími záchvaty na vlastní svatbě a pobíhající půlku filmu ve svatebních šatech, příp. ještě šokující a přetvařující se. Druhá část výrazněji vylepšila skóre houstnoucí atmosférou, mysteriózní planetou a katastrofickou vizí, což už se vcelku dalo a místy i ladilo oku, takže ve výsledku von Trier nečekaně prezentoval něco, co, ač tedy místy bylo pro mě neúměrně natahované, bylo vlastně ok. Závěr se mi líbil asi nejvíc, ať už po stránce ideové nebo vizuální.

Opravdu příjemná záležitost. Dost jsem se zasmála, nadšeně sledovala Buňuela s Fitzgeraldem, Hemingwayem a Picassem při diskuzi na úrovni s Owenem Wilsonem a poprvé cítila výraznou antipatii k Rachel McAdams,což zřejmě znamená, že hrála dobře:) Za mě tedy trochu netypická, proto možná i lepší, Allenovka, co jednoznačně stojí za zhlédnutí. Např. mě se i dost citově dotklo Owenovo líčení Paříže, určitá poetičnost, hudba a potom samozřejmě ty staré záběry z minulosti.

Po cca 6 dílech mám z tohoto seriálu poměrně dobrý pocit, asi hlavně proto, že cítím velký potenciál, daný jak prostředím, tak množstvím charakterů. To se ale může změnit. Líbí se mi myšlenka problematičnosti života na Zemi v budoucnosti, protože to je dle mého odhadu i docela nesci-fi a taky možnost nového začátku úplně od základů někde jinde, co na tom že v minulosti a s dinosaurama, může to být zajímavé a zatím i je..