Narya89

Na tento snímek jsem se těšila hodně dlouho, ale po zhlédnutí mám spíš rozporuplné pocity. Nepochybně je to kvalitně zpracovaný film, s krásnou hudbou a originálním artovým pojetím údajně akčního filmu, ale prostě nic víc..jakoby neměl žádnou hloubku. Dívala jsem se na něj s naprostým emocionálním odstupem, protože ačkoliv Ryan Gosling podle mě skutečně hrát umí, zde mi přišel jako citově plochá chodící mrtvola, kterou neprobudí ani rozpárání vnitřností a celkově film byl občas ve svých situacích tak groteskní, kdy se např. v dialogu jeden zeptá a druhý kouká a nic, a pořád kouká....no a pak ten podivný rádoby konec. Vzhledem k vysokému hodnocení jsem čekala něco živějšího. 60%

Zajímavý film, který skutečně reálným způsobem zachycuje, jak vypadá život vnitřně prázdného člověka. Jak dokáže přežívat při naprostém nicnedělání a jak se jeho klid jednoho dne naruší příchodem dcery. Z tohoto pohledu mi zdlouhavé záběry a celkové zpracování přišlo jako dobrý nápad, nicméně i tak jsem se neubránila chvílím nudy - těžko se kouká na úplnou prázdnotu, když pořád potřebujete nějaké podněty a bohatý vnitřní život, ale pro představu - proč ne.

Když jsem viděla kdysi trailer na tento horor, přišlo mi to docela strašidelné. Ale jak už to u trailerů bývá, často předčí celý film, kde už nic jiného zajímavého není. V tomto případě mi hlavně vadilo, že jsem prakticky po celou dobu doslova tápala ve tmě a jen marně odhadovala, co se z letmých záběrů ruky či hlavy asi může ve filmu odehrávat. Ok, je to horor, tma je děsivá, tak je toho asi nezbytnou součástí, nicméně myslím, že dobrá práce kamery spočívá v tom, že minimálně hlavní postavy a ta aktuální činnost musí být rozeznatelná, tzn. dobře osvětlená, s čímž jsem zde opravdu měla problém. Jinak co se týká děje - nic originálního, malý hnusný skřítci běhaj po baráku...ok,dejme tomu, na těch 40 % to i stačilo.

Souhlasím s většinou, že konečně jsme se dočkali opravdu zábavné komedie. Je to částečně zásluha vtipného námětu, velkou roli hraje také hvězdné obsazení, především se mi líbil Jason Bateman a Kevin Spacey. Šéfové byli zahráni tak přesvědčivě a "hrozivě", že skutečně každý musel chápat celou zápletku s jejich zabitím. Hlášky typu "Proč sis sakra musel strkat celou koupelnu do prdele?" jen tak nezapomenu, a bylo jich mnohem víc.

Hezká příroda, hudba a malé děti, ale to je dost málo na film přes dvě hodiny. Zbytek? Absurdita, nuda a povídačky o bohu.

Tak tento seriál mě opravdu zaujal svou originalitou a snahou o upřímné zobrazení reálného vztahového života. Už bylo dost těch romantických snímků o perfektních manželstvích, idylických zamilovaných vztazích a bezproblémovém sexuálním životě, nebo o tom posledním se většinou ani nemluví, si musíme domyslet. A přesto člověk by se rád někdy podíval na běžné problémy, aby se necítil tak sám. Rád by viděl, že žádný vztah není dokonalý a jak moc se v něm musí bojovat a hlavně o co...ale to vyžaduje dost pohled do hloubky. Proto se tento seriál zabývá detailně pouze třemi páry a jejich životem, který si myslím, že je vykreslen dost jasně a vtahujícím způsobem. Nebere si žádné servítky, mluví se zde sprostě, kamera nevystříhává většinu scén ani při sexu, zkrátka působí skutečně přirozeným reálným dojmem a na nic si nehraje. Mimoto pro mě také bylo přínosem vidět, jak funguje práce psychoterapeutky - jakým způsobem lidem konkrétně pomáhá, atd. Takže to jsou všechno důvody, proč bych tento neznámý seriál ráda vyzdvihla..pro dámy pak také stojí za povšimnutí naprosto dokonalé pozadí Iana Somerhaldera (a vlastně i jeho zbytek).

Tak tohle byl asi nejlepší historický seriál, co jsem kdy viděla. Krásná hudba, sympatický výběr herců a dojímavý příběh, zasazený do Anglie,pro mě jako stvořený. Zhlídla jsem ho celý během 2 dnů a byla nadšená. Někdo tomuto seriálu vyčítá naivitu, ale v tom případě bychom spíš měli hledat její zdroj - je to seriál nebo doba? Naivita, daná zbožností naprosto všech postav a jejich odvolávání se na boha v zásadních situacích a opakujícím se neštěstí může skutečně naivně působit, ale v tom tkví celá "naivní" podstata náboženství. Že se můžeme na někoho odvolat a zeptat se ho, proč se věcí dějí, tak jak se dějí a opět ta naivní představa, že když se člověk chová dobře, dějí se mu jen dobré věci. A tradiční omluvy náboženských představitelů, že cesty boží jsou nevyzpytatelné a mohou přinést v závěru větší dobro, nebo ještě hůř, jejich rozhřešení za vraždy a další zločiny jen barvitě ukazují, jakých intrik a zrůdností se církev dříve dopouštěla, za účelem větší moci.

Komedie na téma - jak rychle zbohatnout skrze lidské pudové potřeby - pochopitelně, někdo s tím musel první přijít. Bohužel komedie dnešní doby už se neubrání určitému kopírování námětů a klišoidnosti, ať už se to týká manžela, co předvídatelně opustí rodinu kvůli mladší pornoherečce nebo spletité škále podvodů, které na sebe jednotlivé postavy šijí, za účelem co největšího zisku. A závěrečné ponaučení, že na penězích nakonec zas tak nezáleží ...jak nečekané.

Snímek, který hned v první půl hodině začne připomínat Bayův Ostrov, ačkoliv se jím nejspíš neinspiroval. Téma dárcovství orgánů a záměrného pěstování lidí je eticky dosti diskutovatelné, stejně jako tento film. Musím vyzdvihnout kameru, která opravdu realisticky zachytila jak výrazy a charaktery hlavních postav, tak prostředí, do kterého byl film zasazen a které skvěle dotvářelo ponurou atmosféru. Dále pak hudba od Rachel Portman na mě působila velmi silně a vkusně, a samozřejmě herecké výkony především dosud poměrně opomíjené Carey Mulligan. Takže se dá říct, že díky těmto několika aspektům Never Let Me Go zanechalo dojem, který mě ještě nějakou dobu neopustí, ačkoliv asi ne "nikdy". Co mě ale dost zklamalo je zde v komentářích několikrát zmiňovaná nevysvětlenost té totální předurčenosti dárců, nebo spíše jejich postoji k tomu, podle mě to odporuje přirozenému řádu věcí a Ostrov v tomto směru zaujal lepší a uvěřitelnější stanovisko.

Obyčejná komedie zaměřená tentokrát na "možnost", aby spolu kluk s holkou měli sex a byli jen kámoši. Ok, to by mohlo být vtipné, říkala jsem si. Je pravda, že začátek ušel, chápala jsem hlavně složitou minulost,která se na každém určitým způsobem podepíše, takže je pak opravdu "damaged". A doufala jsem, že se příběh vyvine trochu jinak, než u obvyklých komedií tohoto typu. Bohužel závěr začal být opět neskutečně klišoidní - okázalá gesta, typické vyprávění příběhu ze života s poučením přesně o tom samém, o čem hlavní postava přemýšlí a potřebuji si uvědomit a tak celkově, nechci zase prozradit moc, prostě ve výsledku obvyklý průměr.