gicous

Velice složitý, komplexní a mnohavrstvý film, který má dobrou temnou atmosféru a výborné herce. Pro plné pochopení bych ho musel vidět přinejmenším několikrát. Nicméně už teďka můžu říct, že mě další projekce nijak zvlášť neláká. Mnohem více mě oslovují filmy, ve kterých je rozpětí myšlenek a témat, které se tvůrce pokouší zachytit, skromnější a jeho výpoveď ohledně nich dostává definitivnější obrysy. Donnie Darko je úplný opak. Tímto ale nezlehčuju jeho kvality, ty jsou nepopiratelné. 6/10

Představuju si, co by s tímhle námětem dokázali bombarďáci jako Emmerich nebo Bay. Už to vidím: Tom Cruise pronáší patetický projev plný patosu a sentimentalit, políbí krásnou Olgu na její plné rty a ve svém kulovznášedle se vydá na konečnou bitvu plnou vizuálně orgastických atrakcí. Hezká představa. V podání Kosinského je ale celý film, co se týče akce, od základu pojat velice rutinně a minimalisticky. Je tam pár akčních scén, ale ty mi krev v žilách určitě nerozproudilo. Na čem si ale režisér dal záležet to je opravdu krásné vizuální ztvárnění přírodních exteriéru. Nádherné pobřeží, vodopády, skály, písečné duny splývají v harmonickém sepjetí se zříceninami měst. Bohužel to jediné mě na filmu dá se říci uchvátilo. Kosinski se až příliš soustředí na dokonalé vizuální vyznění svého snímku a opomíjí to ostatní důležité, co dělá filmy nezapomenutelné. Příběh nemá tempo, atmosféru, gradaci. Herci jsou typově úplně nevhodní. Cruise se do hlavní role zmateného vojáka vůbec nehodí. K tomu polovinu filmu pobíhá po povrchu země a hledá a hledá a hledá. Když už se příběh ukáže a zajímavě rozvine, tak ho Kosinski neustále brzdí svým důrazem na exteriéry a chladnou hi-tech technologii. Závěr je už katastrofa ve velkém. Celé to vyšumí to faux pas s pyramidou, koulemi a Morganem Freemanem jako čertem v krabičce. Promiňte, Mistře. Oblivion je krásné na pohled, ale ani ten krásný vizuál nedokáže zakrýt špatně vypravěný příběh a mdlé herce v hlavních rolích. Samozřejmě někdo má rád holky jiný zase vdolky. Komu se líbil Tron:Legacy, ten si příjde na své i zde. 3/10

Smutný příběh dvou bratrů poznamenaných těžkým traumautem z dětství, jehož středem se jako červená nit táhne pocit viny z vlastního selhání. Všechnu svoji naději vkládají do malého chlapce, syna mladšího z bratrů, prostřednictvím něhož hledají vykoupení za jednu osudovou chybu. Přes zjevnou deprimující sílu, kterou v sobě jejich příběh má, se mně ale s výjimkou prologu emočně vůbec nedotknul. V paměti se mi tak Submarino zapíše jako další temně smutné severské drama, jejichž protagonisté prožívají svůj životní zápas kdesi v emočním vakuu, které je obklopuje, a jenž mi jako divákovi brání se s nimi více sblížit. 6/10

Příběh o vině obou hlavních představitelů testující sílu pout v rámci jedné rodiny. Pravda, námět nanabízí nic nového. Tentokrát ho ale táhnou kupředu dobří herci v čele s Paulem Bettanym a Markem Strongem. Všechno to je zabaleno do mrazivě chladné atmosféry, která vás na duši určitě nepohladí. 6/10

Málokterému filmu se podařilo tak pravdivě zachytit vyvojové fáze milostného vztahu se všemi strategickými body jeho rozkladu. Bajný grál čili fungující recept na jeho udržení se totiž poštěstí najít jen těm, kdo si v sobě pěstují dostatečnou míru sebezapření a tolerance. Láska je prchavá a když zmízí, zbyde jen málo pojítek, které dokažou udržet tak rozdílné stvoření, jakým muž a žena jsou. Tom měl zakladní předpoklady pro udržení vztahu. Bohužel potkal tu nepravou. Pod vedením Marca Webba vznikla naprosto originální a vcelkovém vyznění úplně antiromantická romance hýřici nápady. Nezapomenutelnými momenty pro mně zůstávají muzikálové čislo a zachycení rozdílu mezi očekáváním a realitou. Jednoduchý vzorec - schopný režisér + dobrý scénář + typově přesně vybraní herci + zbytek (dobrá hudba,střih.....) - tentokrát znovu pomohl stvořit inspirativní, inteligentní a působivý film. 8/10

Nezapomenutelné: - Veškerá tíha okamžiku leží v očích Michaela, když se rozhoduje, zda-li zmáčknout spoušť při osudové schůzce, jenž ho definitivně posílá na dráhu zločince - závěrečný masakr, při nemž se křest míchá s krvavými momenty vražd. Neposkrvněná nevinnost v ostré konfrontaci s nemilosrdným násilím - úplný závěr, kdy se z Michaela stává Don Corleone. 9/10

Typově dokonale vybraní herci pod taktovkou zručného režiséra vytvořili působivou studii tragedie muže, jenž chtěl být milujícím manželem a starostlivým otcem. Události, kterým se dostal do cesty, ho ovšem poslaly na úplně jinou životní kolej. Ta nevedla ke šťastnému rodinnému životu, ale naopak do mnohem temnějších a bezútěšnějších míst, kde ho čekala jen banda vrahů, psychopatů a jiných vyvrhelů. Okolnosti, stres a prostředí ho nakonec uvrhly do stejné kategorie lidí odřiznutých od zbytku společnosti. Lidí, které měl hlídat, ale se kterými na závěr naprosto splynul. 7/10

Málo romantické - příliš fantaskní. Málo dramatické - přiliš nudné. Málo komediální - příliš vážné. 3/10

Jediná věc, která mně odradila od plného bodového hodnocení je způsob, s jakým se v příběhu operuje se samotnou hypnózou. Jako kovanému skeptikovi přes podobné věci mi to přišlo všechno až příliš. Ostatní ingredience příběhu ale Boyle dokázal smíchat s takovou dávkou audiovizuální preciznosti, že je na Trans radost pohledět. Herci hrajou výborně. Hlavně dvojice McAvoy a Dawson během příběhu vystřídá několik hereckých poloh a každou z nich zvládá s bravurou. Samotný příběh je plný překvapivých zvratů, díky nimž jsem si nebyl nikdy jistý, kdo je vlastně dobrý, kdo zlý, a kdo modrý s červenými puntíky. Všechny díly skládačky do sebe perfektně zapadly. Boyle veškeré klíčové odhalení do příběhu zapasoval přesně na ta správna místa. Kromě toho je celý film zabalen do atraktivního, dravého režijního stylu doplněného výbornou hudební složkou. Trans je skvělý thriller sloužící jako důkaz toho, že Danny Boyle je vyjímečný režisér. 8/10

Obdivuju podobné typy jako jsou Thor Heyerdahl. Cestovatel a dobrodruh, který svůj život zasvětil objevování. Vnitřně s ním ale nesouhlasím. Neschaluju jeho volbu, kdy se rozhodne uskutečnit vytouženou cestu a zasadí tak poslední hřebiček do rakve jeho manželství. Cela plavba musela být neskutečně dobrodružná. Nikdy bych ale neobětoval čas, jenž bych mohl zasvětit rodině a dětem, něčemu tak pomíjivému jako je objevování nebo cestování. Kon-Tiki je silný a emocionální především v jednotlivostech. Jako celek mi až tak působivý nepřipadal, nicméně musím říct, že scény na voru na širém moři jsou natočeny nesmírně atraktivně a krásně. Herci hrají pro celek, spíše než že by někdo vyčníval nad většinu. Za shlédnutí film ale určitě stojí. 6/10