Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (804)

plakát

Kříž cti (2012) 

Komorní drama pro pět postav, které neztrácejí lidskost ani v tíživých podmínkách tuhé norské zimy ani pod tíhou dalších těžkých okolností. Není to nic velkolepého bez valečné vřavy a velkolepých bitev působí Kříž cti trochu ustrnutě a zamrzle. Nicméně sympatičtí herci a slušné dialogy drží tohle malé válečné drama i tak v lehce nadprůměrných hodnotách.

plakát

Štěstí ve hře (2007) 

Přijemný malý filmeček o pokeru, který jsem skousnul i já, ačkoli karbaník nejsem. Motiv otec-syn je totiž natolik výživný, že dokáže zaujmout i mezi zaplavou žetonů, hracích automatů a karet. Vedlejší motiv romantického filmu už působí trochu zbytečně a nadstavbově. Ale to mně nemohlo zastavit, abych si závěrečný turnaj s vitězoslavným velkorysým gestem Hucka patřičně užil.

plakát

Mocný vládce Oz (2013) 

Nechť je Mocný vládce Oz smutným mementem filmaře, který kdysi dávno dokázal točit novátorské, vizuálně uchvatné podivané a vystačil si při tom s pár dolary v kapse. S údivem jsem sledoval trpaslíky a všechnu ostatní roztomilou barevnou havěť, kterak se prohání disneyovsky dokonalou krajinou. Všechno toto stvořil tvůrce, který před dávnými léty předvedl první znásilnění stromem, protáhnul Bruce "Čelist" Campbella všemi možnými nechutnosti a dokázal to všechno zabalit do neopakovatelného hororově-vtipného hávu. K tomu přivedl na plátno Darkmana v nejkomiksovější adaptaci minulého století. Mocný vládce Oz je natočený hlavně pro děti a takto je k tomuto filmu nutno přistupovat. Je to film, který přesně zapadá do výrobního procesu v továrně jménem Disney - barevná, roztomilá, dobrodružná podivaná s bandou roztomilých postaviček doplněná ponaučením na závěr. Ach, Same, proč jen si to musel udělat?

plakát

Hlad (2008) 

Dialogově nesmírně úsporný film, který vsází výlučně na obrazově němou formu, velice syrovou a brutální. Tímto vyjádřením připravuje mně jako diváka o prostor k alespoň sebemenšímu ztotožnění se s postavami. Zbaven emocí dospěje Hlad až ke smutnému konci a já od něho odcházím bez toho, že by na mně zanechal nějaký větší dopad.

plakát

Spring Breakers (2012) 

Sžíravě kousavá satira novodobé americké teen generace, jenž hledá smysl života v nekonečných party prosycených drogami, chlastem a sexem. Čtyři dívky se vydávají do ráje, aby tam našly, to pravé štěstí a radost. Prvních čtyřicet minut je opravdu nekonečná plážová party. Neustále se opakující záběry a motivy z pařeb se střídají ve frenetickém videoklipovém střihu s momenty, kdy se dívky ubezpečují, že tohle je právě, to co hledaly. Potom ale poznávají Aliena v podání naprosto fantastického Jamese Franca. Byl jsem připravený na všechno, ale tohle předčilo i ty nejdivočejší představy. Kovové zuby, umaštěné vlasy, kerky a slovní projev, který se nesmazatelně vryje do paměti. Žánr se po tomto setkání mění v jakýsi kýčovitý thriller a vrcholí akčním masakrem. Právě konec je pro mě nejslabším článkem celého filmu. Působí to prostě až příliš směšně, amatersky a neatmosfericky. Možná, že to byl záměr, ale tohle na mně nefungovalo. Celkově vztato jsou Spring Breakers uhrančivě natočenou videoklipovou jízdou složenou z ručně snímaných záběrů a momentů, které zachycují pár dní v životě čtyř mladých dívek, které zoufalství z nudy dožene až do náruče drogového překupníka, který sám sebe nazývá rapperem (mimochodem Francova verze Everytime od Britney Spears je nezapomenutelná) a nápadně připomíná idoly z MTV. Alien dožene dívky fascinované násilím až k finalnímu loučení, které pro některé z nich skrývá trpkou pravdu a pro ty ostatní jen ujištění, že jsou na té správné cestě ke štěstí. 7/10

plakát

Zlomené město (2013) 

Zlomené město, zlomený scénář, zlomená réžie - Bez atmosféry, bez napětí, bez překvapení. Je to škoda, už jen kvůli ústřední dvojici Wahlberg-Crowe, kteří umí prodat své charisma i v takto podprůměrném krimi.

plakát

Ali (2001) 

Michael Mann si vybral životopis muže, který exceloval mezi provazy. Tam má taky Ali největší sílu. Perfektně zvládnuté souboje ve spojení s magickou hudbou jsou životodárnou tekutinou, která alespoň na chvíli lije tomuto filmu do žil emoce, jenž mají potenciál strhnout diváka. Aliho soukromý život už ale tak zajímavý nebyl. Přinejmenším tak usuzuju podle kvality zpodobnění v tomto snímku. Film se noří do nudných pasáží o Aliho soubojích s vládou a peripetiích s náboženstvím. Naprosto mi chybělo spojení s jeho osobním životem, ať již rodinným nebo mileneckým. Ani na chvíli jsem si k hlavnímu hrdinovi nenašel cestičku, která by mně dokázala k filmu více připoutat. Po všech technických stránkách dokonalý film je tak nakonec pro mně pouze příliš dlouhou a celkově nudnou exkurzí do života jedné boxerské legendy. Raději zůstanu u fikce a sáhnu po některém z dílů o Rockym.

plakát

Nelítostný Parker (2013) 

Hlavní role: Jason Statham a zadek Jennifer Lopez. Vystrkuje ho na kameru ve všech možných napresovaných šatech a pozicích. Přes jeho zjevnou latinskoamerickou buclatou krásu mi nedocházi, proč je v hlavní roli. Nejen on, ale i jeho hrdá majitelka jsou v příběhu úplně zbytečně. Nebýt jich, film by měl tak o půl hodiny míň, měl by lepší tempo a těch pár výtečných akčních scén by nebylo zazděno minutami hlušiny.

plakát

Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic (2013) 

Řádně krvavá fantasy ve stylu Van Helsinga, se kterým sdílí vražedné tempo, jednoduchý děj a zálibu v nejrůznějších zbraňových vychytávkách. Co ho naopak odlišuje od Sommersova "vrcholného díla" je brutalita, s nichž nemilosrdně masakruje tradiční dětský námět. Rozdrcené hlavy, vybuchující lidé, utrhané končetiny a do toho poletují na tryskových větvích cyberpunkové čarodějnice. Je to šilené, ale funguje to.

plakát

Zápisník jedné lásky (2004) 

Film, při jehož sledování jsem měl pocit, že mezi oběma hrdiny panuje skutečná láska. Hmatatelná, přirozená, živelná, bláznivá, chvílemi smutná chvílemi radostná prostě skutečná opravdová láska se vším všudy. Dvojice McAdams a Gosling záhrala své postavy s nesmirnou dávkou přesvědčivosti a emocí. Trochu mi vadilo přenesení příběhu do stáří obou hrdinů. Tato část mi přišla v podání Garnera a Rowlandsové naopak chladnější a více odtaživá. Na druhou stranu činí ze Zápisniku jedné lásky trochu netradiční romantickou podivanou. Z krásně (kyčovitého) romantického žánru jej přenáší do smutného prostředí stáří a smrti. Tohle zakončení není moc tradiční, ale zase dává celému příběhu nádech osudovosti a opravdové oddanosti až do samotného konce.