Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (604)

plakát

Aquaman (2018) 

Tak konečně to pánům z DC vyšlo. Po mnoha více či méně nepovedených pokusech je tu konečně skvěle fungující komiksový snímek, kterému lze jen těžko něco vytknout. Samozřejmě, pár drobných vad na kráse by se při troše snahy našlo, ale ty zcela přebíjí působivý až dechberoucí vizuál, skvěle zahrané charaktery, chytlavý a odsýpající příběh a v neposlední řadě naprosto úchvatné akční scény. Jason Momoa vkládá své postavě takové množství charismatu, že by s přehledem utáhl celý film sám, ale naštěstí to není potřeba, protože mu skvěle sekundují Amber Heard, Patrick Wilson, Nicole Kidman, Willem Dafoe či Dolph Lundgren. Asi málokdo by si dříve vsadil na to, že se zrovna Aquaman stane nejlepším dosavadním DC filmem, ale teď už o tom nemůže být pochyb. 90%

plakát

Mission: Impossible - Fallout (2018) 

Hunt už zřejmě začíná trochu stárnout, protože stejně jako v předchozím díle platí, že jeho "mise skončily úspěchem jen díky náhodě či velké dávce štěstí", což ostatně zaznělo i v předchozím filmu. Jinak je to stále velmi slušná akční podívaná, která se ale nevyhýbá klasickým klišé. 75%

plakát

Kouzelník Žito (2018) (TV film) 

Jedna hvězda za Pavla Kříže, který si tuto jinak otřesnou pohádku dokázal suverénně ukrást pro sebe a který zlotřilého správce (s visáží krále Kazisvěta říznutého bradavickým profesorem Snapem) zahrál opravdu přesvědčivě. Ta druhá je z úcty k některým níže zmiňovaným hereckým legendám, které díky své bohaté kariéře trvající několik desetiletí už nepotřebují nikomu nic dokazovat. Ústřední herecké duo ponechám raději bez komentáře. Za zmíňku stojí Bolek Polívka v roli lucifera, který i na malém prostoru dokázal poměrně vyniknout. Dále Petr Kostka a Jan Hrušínský, kteří se ukázali v poměrně pro ně netypických rolích. Pavel Liška zřejmě zvládá opravdu jen jeden pro něj typický herecký výraz a Tatiana Vilhelmová na sebe sice dokázala občas trochu strhnout pozornost, ale to je bohužel asi tak všechno. Scénáristický nástroj deus ex machina je zde využíván až nezdravě často, v důsledku čehož se z "příběhu" vytratilo jakékoli napětí (bylo to skoro jako hrát počítačovou hru s cheaty). Tohle bohužel nezachránilo ani obsazení mé oblíbené herečky Jiřiny Bohdalové. 35%

plakát

Solo: Star Wars Story (2018) 

Solo není špatný film, ale ani to není kdovíjaký trhák. Kvalit Rogue One film nedosahuje ani zdaleka, naopak má blíže k nevydařeným novým epizodám hlavní ságy VII a VIII, které svým vznikem sérii spíše ublížily. Po stránce atmosféry si ovšem Solo jde vlastní cestou. Trochu nešťastné je, že příjmení Solo dostal Han vlastně náhodou od jakéhosi imperiálního důstojníka (předtím totiž žádné neměl) - protože podle svých slov Han "nikoho nemá a je sám", tak je to jakýsi "sólista" a proto mu imperiál vymyslel příjmení "Solo". Perličkou je, že mu Lando celou dobu říká "Hen", což bylo možná vtipné v anglickém originálu, v českém dabingu to vyznívá ovšem spíš trapně - ostatně jako celé české znění (čest výjimkám - jako vždy skvělý Petr Rychlý). První setkání Hana s Chewbaccou bylo celkem vtipné. Tvůrcům, potažmo představiteli hlavní, role se ale podle mě příliš nepodařilo navázat na Fordem definovaný charakter Hana Sola. Pokud by film byl o "neznámém pašerákovi" ze světa SW, bylo by to ve výsledku pro film možná lepší a fungovalo by to lépe. Ehrenreich zahrál svůj charakter celkem přesvědčivě, bohužel ale "toho starého dobrého Hana Sola" nepřípomínal kromě stylu oblékání ani vzdáleně. Celá ta lovestory na pozadí byla taková nemastná, neslaná. Paul Bettany je sice jakožto záporák poměrně výrazný, bohužel má ale ve filmu zoufale málo prostoru. Ostatní postavy nesojí příliš za řeč, zejména Woody Harrelson byl překvapivě nevýrazný a Emilia Clarke odvedla svůj standard. Příjemnou třešničkou na dortu je pak navrátivší se Darth Maul v podání původního herce z epizody I Raye Parka, který si své "zmrtvýchvstání" a návrat k moci odbyl už v animovaných seriálech Clone Wars a Rebels (rovněž s hlasem Sama Witwera), které ale řada mainstreamových diváků nezná, a proto jen nevěřícně zírají na návrat domněle mrtvé postavy a neprávem viní tvůrce z nerespektování kontinuity... Maul se sice objeví jen na chvíli, přesto se jedná o jeden z nejsilnějších momentů ve filmu. Jestli je všeobecně známa identita vůdce "Rudého rozbřesku" i ostatním postavám ve filmu a při sundání kápě je tak překvapen pouze divák, to zůstává tajemstvím. Tvůrci si Maulem zřejmě chtěli otevřít prostor pro jeho případné výraznější využití v nějakém dalším SW celovečeráku. Mnohem raději bych viděl sólový film s Maulem než dalšího Sola. 65%

plakát

The Death of Superman (2018) 

To, co se DC nedaří na poli hraných filmů, to bohatě vynahrazuje na poli těch animovaných. Nechci srovnávat tento film se starším počinem Superman: Doomsday z roku 2007. Oba snímky jsou skvělé, ale každý přistupuje k tématu trochu jiným způsobem. Tento snímek je zasazen do širšího kontextu, objevují se i ostatní členové JL a je věrnější komiksové předloze, zatímco film z roku 2007 přišel s uzavřenějším příběhem, kde Supermanova smrt byla prostředkem k dalšímu posouvání děje a vytvoření nových zajímavých zápletek. Film je relativně brutální a destrukce, tragédie a zmar jsou vyobrazeny velmi přesvědčivě. Tvůrci dobře pracují jak s napětím, tak s emocemi a finální bitva je opravdu epická. Scény v závěrečných titulcích naznačují v pokračování příchod postav jako Steel, Cyborg Superman (Hank Henshaw), Superboy či Eradicator a ještě to bude evidentně hodně zajímavé... 90%

plakát

Deadpool 2 (2018) 

Ve srovnání se skvělou jedničkou je na tom pokračování Deadpoola o něco hůře. Problém je zejména v hlavní zápletce, která se točí kolem neuvěřitelné snahy Deadpoola o záchranu obtloustlého arogantního fracka - mutanta Fire Fista, zatímco Cable v podání excelentního Joshe Brolina se ho snaží zabít (důvody jsou zřejmé prakticky od začátku). A proč neuvěřitelné snahy? Protože jsem to Deadpoolovi zkrátka vůbec nevěřil, tenhle správňácký komplex k němu prostě nepasuje a bohužel vůbec nefunguje. Kromě tohoto přešlapu se ovšem jedná o ryzí deadpoolovské pokračování ve stylu, který byl definován prvním filmem. Deadpool si opět střílí ze všeho a ze všech na potkání a pochopitelně si bere na paškál i dění z reálného světa a konkurenční filmové projekty včetně těch ze stáje DC. Škádlení Jackmanovým Wolverinem je opět skvělé a tentokrát možná ještě ve větší míře než v předešlém filmu. Přestože se ani tentokrát nepodařilo Hugha přesvědčit k návratu k jeho ikonické roli, tak se ve filmu svým způsobem přeci jen objeví. Trochu mi lezlo krkem, jak se Reynolds neustále snaží zavděčit všem těm pseudo-geekům, kteří už léta vyřvávají (po vzoru haterů Jar Jara Binkse) dvě věci neustále dokola - že zpracování Deadpoola v první Wolverinově sólovce bylo úplně mimo a že Reynoldsův Green Lantern byl největší fail jeho kariéry. To, že se Reynolds veze na této hateovací vlně a soustavně už několik let do těchto dvou filmů kope - to bylo vtipné ještě v prvním Deadpoolovi, ale teď už to začíná působit trochu nemístně, protože ani jeden z těch dvou filmů nebyl vyloženě špatný a i zdejší hodnocení mi dává za pravdu. I když nelze upřít to, že tato rýpnutí jsou celkem vtipná, ale na zmiňované filmy nemají žádný dopad, přestože to obě scény s nadsázkou naznačují, takže do budoucna bych už tato okopávání kotníků raději oželel. Jsem rád, že jsem se konečně dočkal střetnutí dvou titánů Colossuse a Juggernauta na velkém platně. Potěší také řada nečekaných cameí (Bratt Pitt asi překvapil nejvíce). Bohužel team X-Force mě nijak zvlášť neoslovil. Filmu hodně pomohl Josh Brolin, který svým výkonem zastínil i samotného Reynoldse. 75%

plakát

Králíček Petr (2018) 

Slušná oddychová a dobře fungující zábava pro celou rodinu. Film si navíc dokáže utahovat i sám ze sebe. Scénář je sice trochu předvídatelný, ale to vůbec nevadí. Namaskovaného Sama Neilla jsem poznal až zpětně po přečtení závěrečných titulků. 75%

plakát

Kriminálka Anděl (2008) (seriál) 

Vcelku koukatelná variace na americké kriminální seriály, kterou bohužel sráží nesympatické obsazení. Tvářit se jako arogantní povýšený kakabus bez známek emocí, to je bohužel v tomto seriálu zejména u hlavních rolí standard - čest výjimkám. 45%

plakát

Pacific Rim: Povstání (2018) 

Vcelku ucházející pokračování, které se vydalo trochu jiným směrem než předchůdce. Trochu zamrzí, že se tvůrci neobtěžovali vysvětlovat, co se stalo s Becketem z prvního filmu a proč se tentokrát neukázal. Naštěstí se ale vrací alespoň komické duo vědátorů v podání Burna Gormana a Charlieho Daye, kteří si stále dokáží chvílemi ukrást film pro sebe. Další navrátivší se Mako v podání Rinko Kikuči má zase spíše okrajovou úlohu. Jaegeři se tentokrát mydlí hlavně mezi sebou, a zdá se, že Kaiju definitivně vyklidili prostor... i když není jaeger jako jaeger... Kaiju se nakonec také dočkáme a také osvětlení jejich motivů. V každém případě film nabere pořádné akční tempo až v poslední třetině, což je trochu škoda. Nové postavy nijak zvlášť nezaujmou (snad s výjimkou Scotta Eastwooda). Boyega závěrečnou větou (po vzoru druhého Dne nezávislosti) trochu straší třetím dílem, tak uvidíme... 65%

plakát

Ant-Man a Wasp (2018) 

Název filmu "Ant-Man and the Wasp" opravdu nelže, protože oba hrdinové mají přibližně stejný prostor. Dokonce by se dalo říct, že co se týče celkového vyznění, tak Wasp možná Ant-Mana v lecčems zastínila, což je dáno trochu tím, že se hrdina po značnou část filmu potýká s technickými problémy svého obleku, což ale na druhou stranu vede k celé řadě komických situací. Ve srovnání s ďábelským Darrenem Crossem z prvního dílu je záporačka Ghost poměrně nevýrazná a svým způsobem je vlastně diskutabilní, jestli jí vůbec za záporačku v pravém slova smyslu považovat. Její postava slouží zejména jako podklad pro rozvinutí zápletky kolem kvantového mikrosvěta. Je dobře, že pokračování je od svého předchůdce dostatečně odlišuje (jak dějově, tak prostředím) a tvůrci zbytečně nevykrádají sami sebe. Film skvěle šlape jak po stránce akce (zejména akční pasáže s Wasp jsou místy opravdu působivé), tak po stránce humoru (od minule se ještě přitlačilo na pilu). Michael Douglas je v roli mentora opět skvělý, Laurence Fishburne ve své roli také dokázal patřičně vyniknout, třebaže jeho postava funguje hlavně jako katalyzátor děje a tvůrci mohli jít v prokreslení jeho charakteru o malinko více do hloubky. Podobná situace je i u původní Wasp Michelle Pfeiffer, která i na relativně malém prostoru dokázala zanechat nezapomenutelný dojem, avšak nezodpovězených otázek kolem jejího 30ti-letého bytí v kvantové říši je celá řada. Další postavy jako Michael Peña nebo Walton Goggins plní převážně komickou úlohu, ale mají i klíčovou roli v rámci děje. Skvělé cameo Stana Lee patří k jeho doposud vůbec k nejvtipnějším. K očekávanému propojení s Infinity War dojde prostřednictvím potitulkové scény, která mě osobně přiliš nepřekvapila, protože jsem něco podobného očekával. 80%