GrungeChild

Tomu říkám důkladná inspekce. Pěkně do naha slečinko, a jestli budete odmlouvat, přijde pořádný výprask. Pak mu ho můžete ještě ***, pokud mi tedy zatím nedojde kredit, a my to zanedlouho přijedeme prošetřit. Dementní, nelogické, uhozené? Rozhodně ano, ale v žádném případě ne nereálné. V dnešní době, kdy se každý bojí i o to málo, co má, v návalu hektičnosti a zmatenosti často rád vypíná mozek a nechává se řídit kýmkoli, kdo nad ním drží zodpovědnost, lze zmanipulovat s jistou dávkou talentu a umu téměř kohokoli. Stačí pouze chytře zvolit cílovou skupinu. Sledovali jste někdy podobné lidi? Já mám pocit, že kdybych jim zavolal, a řekl, aby daly všechny peníze z kasy do tašky na zadní sedadlo svého nezamčeného automobilu, tak se mě jen zeptají, jestli k tomu chci kečup nebo sladkokyselou omáčku. Nebudu dumat nad tím, v kolika skutečných případech šlo o komplikované znásilnění, a kdy si chtěli aktéři jen něco užít, aby to pak měli na co svádět, ale jako film je to natočené perfektně. Skvěle zakomponovaná depresivní a hektická atmosféra dnešní doby, uvěřitelné postavy a tíživý pocit marného vzdoru podmanivému hlasu šikovného pána na druhém konci linky, to všechno tam je. Pochybovat se dá o tom, jak úspěšná byla psychologická hra na diváka, a zda by tomu neslušelo více dokumentární pojetí, ale osobně si myslím, že ne. Příjemné, chytlavé, zábavné a provokující 4*

A máme tu další klasický kousek, tentokrát je to ovšem extra mastná záležitost. Venkov střední Evropy vykreslený jako za knížete Zikmunda, svatyně v podobě lesní kadiboudy, banda nastrojených „poláků“ (já to vždycky věděl, že to jsou zvířata) mluvících nějakou podivnou smyšlenou hatlamatilkou, a v závěru dojde i na neodmyslitelnou dívku s dlouhými čenými vlasy, bílým hábitem a odpornou gumovou maskou na ksichtě (umíte si bez ní už vůbec představit americký horor?!), načež situaci opět s přehledem vyřeší parta černoprdelníků. Ale nemůžu říct, že jsem se nebavil, to ani náhodou. „Logika“ a uvažování postav je jednou z poměrně komických stránek filmu, druhá pak jejich ochotnické herectví, a polští harantíci, kteří umí „trochu“ anglicky (říkal turistický průvodce, že je to na prvním stupni zdejších pětiletek už učí), společně s mnoha dalšími špeky tomu dodávají ten správný říz. Nebýt to tak dlouhé, mohla z toho být povedená groteska, škoda! 1*

Tedy, to bych nikdy netušil, že když blafne celuloidový snímek (natočený z 60 let staré kamery, která si jistě nějaký čas odkroutila na zaprášené půdě), a uhasí se hbitou podrážkou společně s několika dobře mířenými ranami deky, dá se pak ještě následně "použít". A dokonce to lze nazývat i uměním! Doprovodný zvuk předimenzovaného poškozeného konektoru od mikrofonu považuji za naprostou třešničku na dortu.

Musím se vám s něčím svěřit. Dnes jsem viděl něco velmi divného. Nebo spíš slyšel?! Já ani nevím. Celou dobu někdo něco říkal, a přesto, že jsem věděl, co říká, tak jsem mu nerozuměl. Viděl (nebo slyšel) jsem toho celou hodinu a půl, a přitom mi přijde, že mám za sebou pouze hodně dlouhou ukázku. Snažil jsem se to vnímat všemi dostupnými smysly, ale stále více začínám pochybovat, jestli se mi to snad dokonce jenom nezdálo. Jak se s tím vypořádat? No, já bych to nazval poněkud nevšedním dokumentem ze zvukařského prostředí 60‘ let minulého století, a ohodnotil bych to 2*, jelikož jsem se toho o těch páčkách, čudlících a všelijakých ukazatelích moc nedozvěděl, a navíc jsem se občas docela nudil. Díky za vyslechnutí...

Poctivé a líbivé evropské řemeslo, stále si drží tu svou „hladinku“ atmosféry, a spolehlivě vypudí i zbytky morálního přesvědčení z nejednoho komerčního hltače televizních romantických komedií. Dokonce nikde ani stopy zápachu amerického happy-endu. Proto se stále sám sebe ptám, proč jen se mi to krucinál nelíbilo?! Možná kvůli tomu, že jsem nějak nepochopil, proč tento film vznikl, a co to všechno vlastně mělo znamenat. Občasná stupidita chování postav a spousta "náhod" okolo by napovídala hororu, pár těch choulostivých scén je náznak exploiťáku, dušičku taky potýrá celkem poctivě, takže mrazivé sociální drama o (stále více aktuálním) problému britské mládeže, která má tak nějak svoji hlavu? Ne, bohužel to není ani jedno. Taková všehochuť, s pořádně hořkým koncem. Jsem raději zastáncem toho, když film tlačí pouze na jednu strunu (zato pořádně!), a netrápí ze všech stran, jelikož pak už jde ten samotný zážitek tak nějak nechtěně do... Mimochodem, koukám, že jsem si zapoměl taky kopnout do těch spratků, abych sem zapadl, a nevypadal jako odporná bezpáteřní bestie, ale nechám je pro tentokrát být .) 3*

Nemám rád snímky, u kterých si připadám, jako kdybych bloudil po neznámém městě, kde každý hovoří úplně cizím jazykem, a já si zrovna potřebuju nutně rozměnit drobné pro neúprosný automat na veřejných záchodcích. Nemám rád ošklivý a kýčovitý nádech 80‘ let. Nemám rád pohled na polonahého Tima Robbinse. To jsou důvody, proč mě tento film nijak zvlášť nezaujal, ovšem jinak je to ve všech ostatních aspektech celkem solidní thrillerová podívaná, a pár scén je vyloženě – jak to říct, dobrých! Pokud vám nevadí to, co jsem napsal v úvodu, dosaďte si 4 hvězdy, za mě ovšem 3*.

Naprosto průměrná záležitost, zástupce pravidelného vymítačského sousta k dočasnému ukojení hladu hororových fandů. No, jak se říká, vlk se nažral, ale... a to v tom nejhorším slova smyslu. Scénář nenabízí vůbec nic nového ani zajímavého, „nakažená“ holčička se sice ksichtí pěkně, ovšem všichni ostatní už o poznání hůř. Dobře zpracováno, ale závěr, společně s úplně tupou rolí židovského vymítače – amatéra, posílá tento snímek přímo do temnot zapomnění. Na odreagování možná, ale každopádně víc než slabé 3* si to nezaslouží.

Jednoho blíže neurčeného šťedrého dopoledne si takhle listuju seznamem asijských šíleností, který mám pro případ nouze a udržení zdravého rozumu, z televize na mě řve mrazík, od sporáku matka, ať jí jdu pomoct s bramborovým salátem, a z obýváku se line ryk divokého souboje mezi sestrou, která evidentně rozšlápla několik ohyzdných ozdob ze stromečku, a otcem, který má pocit, že jich rapidně ubýbá, a každá, která nebude řádně potrestána, padla zbytečně. A v této příjemné předvánoční chvíli si říkám, že je ten pravý čas, načež náhodně zabodnu prstem do mého ne příliš obsáhlého seznamu. Po zjištění, že i google má na název vybraného filmu pouze 202 000 odpovědí, jsem nabyl dojmu, že jsem zvolil dobře. Následně jsem o tom byl i na vlastní kůži přesvědčen. Překvapení vystřídal údiv, údiv vystřídaly nebývalé záchvaty smíchu, a v tomto pořadí se to opakovalo až do fenomenálního konce, který jsem sice úplně nepochopil (ostatně tento pocit mám z celého filmu), ale vůbec mi to nevadilo. Tuhle vypečenou asijskou rodinku si musím dát někdy znova. Ten správný lék na jakýkoli psychický stav! 5*

Myslím, že se s většinou (i když to třeba veřejně nepřiznají) shodnu na tom, že nejlepší děvčata jsou pěkně na divoko - potřená krví, s ledově vražedným výrazem v očích a odhodlané zarazit horolezecký cepín pořádně hluboko do chřtánu. Vzrušení a adrenalin při podobných extrémních sportech pak narůstá raketovou rychlostí. A když si to pár něžných "poloviček" rozhodne trochu okořenit vlezením do první podezřele vyhlížející díry, bez jakékoli podpory vnějšího světa, a okamžitě v ní začít bezhlavě norovat a prolézat kdejakou slepou uličku, nemám rozhodně nic proti! Už od prvních metrů slaňování jsem čekal, co v těch nehostinných hlubinách probudí, a musím říct, že to nakonec stálo za to. Ale to se rozhodně nechte překvapit... Parádní britská klaustrofobie, kterou si skutečně užijete. A závěr (opět, "kupodivu", ten nezprzněný - neamerický), nezbývá než plesat blahem! (na dvojku zapomeňte) Po dlouhé době zasloužených hororových 5*.

Drama mrazivé jako hrouda ledu uvízlá za botou, stísňující atmosféra východoněmeckých kriminálek z VHS a nervydrásající hudba v duchu Malého pitavala, neznám lepší medicínu proti předávkování americkou komercí. Podivný trojúhelník bizarních postav, mluvících jedním z těch chrochtavých jazyků (a přesto si navzájem nerozumí, zvláštní že?!), co se dostane do situace, ze které očividně není návratu. Příjemně ulítlé, zdravě depresivní, a ten závěr! (Jsem tak rád, že jsem napoprvé nenarazil na zprzněný happy-endový remake.) Nevím, jestli to tak bylo předurčeno, či jestli jsem právě zvrátil záměr osudu, ale dávám tomu krásné 4*, které si Spoorloos rozhodně zaslouží.