saillor

Akce šlape skvěle, animace je dechberoucí a honička v Maroku má na to stát se legendární. Ale stejně jsem se celou dobu nezbavila pocitu, že to vše sleduji tak trochu nezúčastněně a je mi vlasně vcelku jedno jak to všechno skončí. Nemusí to zrovna dojímat jako Ratatoille, ale třeba Úžasňákovi jsou taky jízda a zároveň i něco víc. Ale třeba jen Tintin není typ hrdiny, který by mě osobně oslovil. Je to ve všech ohledech skvěle odvedená práce, mozek to ví, ale argumentujte logicky i srdci...

Vlastně jsem celou dobu spíš než cokoli jiného sledovala fascinující animaci a podobnost herců s animovanými postavami. Ale to mě rozhodně plně zaměstnávalo celých 87 minut filmu a vydržela bych i dál. Atmosféra filmu je temně působivá stejně jako postava mstitele Němého. Některými vytýkaná absence děje mě nijak nepřekvapila, protože už ze čtení komiksu před dvěma lety mi zůstal spíš jen "dojem a nálada" než nějaký vypravovatelný příběh, ale nikdy jsem neměla pocit, že je to na škodu, spíš naopak. Takže jsem si s gustem smlsla na tomhle filmovém zážitku v Biu Oko ještě s následnou debatou s tvůrci a 20ti minutovým filmem o animační tvorbě snímku.

Zvláštní snímek ze kterého mi nejsilněji utkvěla posmutnělá atmosféra a Adam Sandler brázdící ulice na koloběžce. Velice citlivě zpracované téma obrovské lidské ztráty, kde emoce většinu času probublávají jen kdesi pod povrchem, ale my přesto nepochybujeme, že jejich skutečnou sílu by plátno ani neuneslo. Ne bez nutného patosu a tomu se film úzkostlivě vyhýbá. O to silněji pak vyzní scény v čekárně u psycholožky a rozhovor Charlieho s rodiči manželky. Don Cheadle je v projevu umírněně civilní a skvěle tak doplňuje Sandlerovo bolestné podivínství. Volání o pomoc už by těžko mohlo být silnější.

Byly doby, kdy jsem tenhle film sledovala v průměru 1xměsíčně, obvykle se sklenkou Bailey's v ruce a vždy jsem si to neskutečně užívala. Zvláště mou oblíbenou scénu :"Fight! It's a real fight!" V době vzniku filmu mi bylo sladkých 19 a film mě bavil hlavně jako bláznivá komedie o zoufalé třicítce, dnes získává sledování zvláštní nádech tím, že se nacházím v situaci s Bridget značně shodné :-) Tak jako tak, je to skvělá komedie plná britského humoru, která se neomrzí. A každý rok při pořádání tradiční rodinné párty se snažim lobbovat o převleky za faráře a děvky. Zatím neúspěšně...

Veskrze pozitivní snímek o dvou přátelích a jejich včleňování do světa "tam venku". Film jsem shlédla v rámci projektu Aero naslepo, takže jsem do poslední chvíle netušila, na co jdu a pak už byla jen mile překvapena. Zelný básník potulující se v ulících Osla se svým křehkým hlasem si mě zcela získal, stejně jako jeho hromotlucký kamarád Kjell. Je to ten typ filmu, který pohladí po duši a způsobí, že se budete usmívat, alespoň po zbytek večera.

Úvodní vstup a seznamování s postavami mě navnadilo, ale pak už jsem se jen nemohla zbavit pocitu, že je to tak nějak "nedotažené". Je načtrnuta spousta postav a jejich jednotlivých příběhů, ale jakoby v závěru autoři zjistili, že mají jen pár minut a nějak to musí rychle všechno uzavřít. A přestože se vše odehrává v tíživé atmosféře války, drsné téma odsunu Němců, atd. vše plyne jako podle šablony tématicky obdobných snímků, takže jen trochu obeznámený divák dobře ví, jak to asi všechno skončí. Obzvláště mi vadila postava Maška, jehož existence na statku opravdu nebyla žádným šokujícícím odhalením, ale očekávatelná od počátku. Nejvíc potěší postava Karla Rodena jako nejlepšího přítele hlavního hrdiny, ale už jsme si asi všichni zvykli, že Roden je vždy zárukou nadstandartní kvality. Zasloužil by si lepší využití.

Hned po skončení úvodních titulků je divák bez varování vhozen do děje, který pak neztrácí tempo i dalších 90minut. Stále se opakujicích 8 minut, které musí hrdina maximálně využít k odhalení atentátníka ani v nejmenším nenudí, scénář perfektně graduje a pro Jakea Gyllenhaala mám slabost už dávno. Možná je to "jednodušší" alternativa Nolanova Počátku, ale poskytne stejně kvalitní divácký zážitek.

Tohle je přesně ta romantika, kterou jsem pořád marně hledala. Osudová láska v brilantním scénáři o vymazávání paměti a první film, kde jsem zjistila, že Carrey umí mnohem víc než grimasy a za jistých okolností může být i přitažlivej chlap. Kate Winslet je skvěle potrhlá Clementine s vlasy jako mandarinka, borůvka a bůhví co dalšího. S každým dalším shlédnutím propadám víc a víc kouzlu toho zběsilého útěku v mapách vzpomínek, tohle se Kaufmanovi víc než jen povedlo a Gondry to dovedl se skvělým hereckým obsazením k dokonalosti.

"Moje hadí sako! Symbol mé individuality a víry v osobní svobodu." Nejúchylnější romantická road movie, kterou jsem kdy měla tu čest spatřit. Film, který dal vzniknout mému nicku, protože mě Námořník dostal do kolen a já chci slyšet jen "Love me tender". Cage byl na vrcholu sil, Lynch nepochopitelný právě tak akorát a Dafoe jedním z nejodpornějších slizáků filmového plátna. Celou pekelnou jízdu dobarvuje výborný hudební podkres. Je to tak úchylný, že ani neumim říct, proč se mi to líbí, ale ten film jednoduše miluju.

Moment, kdy jsem se zasmála byl jen jeden. Hlavní hrdina mi vlastně nebyl vůbec sympatický a posledních cca 30minut už mi bylo úplně jedno jak to skončí, hlavně když už to skončí.