BenNat

Předem mi dovolte upozornit, že ty čtyři hvězdičky platí pouze pro šest řad a nikoliv pro tu poslední. A ještě konkrétněji jsou výrazem kvality prvních čtyř sérií s mírně vzrůstající tendencí u třetí série. Sedmou bych nejraději rychle zapomněla, změna vedení je zde neuěřitelně znát a už i samotný název jednoho z dílů "Velký zápach" ve mě vyvolává mírnou nevolnost. Jinak se ale jedná o čistě srdeční záležitost, kterou je těžké racionalizovat. Vyrostla jsem s Gilmorovými děvčaty a dodnes se při některých scénách směji zvonivým smíchem jako malé děcko. Kéž by doopravdy existovalo takové místo jako Stars Hollow se vším tím prapodivným obyvatelstvem Kirkem počínaje a Lukem konče. A i když tempo mluvy Gilmorek občas převyšuje schopnost vnímání i v českém dabingu, nezanevřu na ně. Protože jsou tak trochu moje.

Mám chuť vyrazit na řeku lovit lososy, i když jsem v životě nedržela prut v ruce. Něco tak kouzelně osobitého v jakékoliv komedii za poslední dobu již dost chybělo, možná tomu přispívá performance postav, nadšeně sofistikovaný britský humor a nebo nakonec i ta kouzelně naivní myšlenka pro lov lososů v Jemenu, který zachrání tamní obyvatelstvo, mě se to prostě libílo. Přesně tak, jak to bylo natočené, tak, jak to vyznělo, prostě takové, jaké to bylo. Hodnocení tedy v tomto případě snižuje jen porovnání s ostatními filmy a s dojmem, jaký na mě udělaly. I když není Lososům co vytknout, jednalo se v podstatě o velmi příjemně strávený večer, který asi na mě asi nebude mít nějaký hlubší impakt. Na druhou stranu, mám pocit, že to byl také hlavní záměr tvůrců filmu. Takže velmi dobře odvedená práce.

Myslím, že problém spočívá v provázanosti knižní předlohy a filmu. Kdo knihu nezná, nemůže film docenit, protože mu chybí osobní vyprávění hlavní postavy (které je sice nepostradatelné, ale nemožné natočit) a řada dílčích příběhů a situací (které jsou stejnou měrou nepostradatelné a tudíž tam vážně chybí). S výběrem herců jsem nadmíru spokojená, Jennifer se snad nemohla více hodit na postavu Katniss. Celý ten příběh, sci-fi budoucího úpadku naší společnosti a s ní spojené svobody, Panem, Kapitol, avoxové, Roh hojnosti, Sklizeň, vše je neuvěřitelně poutavé. Při čtení jsen hltáte stránky a stěží se můžete od tohoto světa odtrhnout. Ale při přenosu z papíru na televizní obrazovku to kouzlo trochu vyprchá. Je to stále lákavý svět, ale leccos mu chybí. Proto pokud chcete do tohoto zvráceného světa proniknout o poznání víc, nevěřte jen filmu a přečtěte si to. Možná s tím tvůrci filmu tak trochu počítali, stejně jako v případě jiných hodně povedených knih převedených na plátno. Jen s tím asi neměli počítat zas až tak moc a více to upravit i pro neznalé publikum.

Neuvěřitelně povedený kousek, který jsem viděla víc než je nutné a dodnes v něm objevuji ještě něco navíc, co mě pobaví. Ono když si vyberete monsieurs Reno et Depardieu ke spolupráci blázna a zloděje, nemůžete šlapnout vedle. Nezapomenutelné v pravém smyslu slova.

Nebylo to vůbec špatné, řekla bych, že i zábavné a takové uchopitelné, dokonce i pro někoho, komu už dávno není čtrnáct. Jenže takové to bylo asi první hodinu filmu. Georgia je kouzelně trapná a úžasným způsobem to řeší, ale ten happyend ve stylu všichni se budem chovat dospěle a správně, ten se k tomu prostě nehodil. Proč proboha hodili tak dobrý materiál jeko je jedno dost podivné pubertálního dítko do koše a během dvaceti minut z ní udělali zralou intelektuálku? Veškerá milost se z filmu jak mávnutím kouzelného proutku vytratila a zbyla pachuť nevyvedené romance, která má daleko k britskému humoru. Bohužel.

Je to svěží, zajímavé, neokoukané, ale na druhou stranu odtržené od reality, moc stylové, přehnaně nóbl. Celou dobu jsem přemýšla nad tím, jaká jsem asi puritánka, protože jsem se stavěla na stranu matky v každém sporu s Lolou a mít takové dítě, asi bych jí přetrhla. Nebo prostě už matkovatím. Asi mi tenhle film nezastihl v dobrém věku. Bylo to celkem zajímavé, ale kdybych byla o deset let mladší nebo starší, tak bych se s tím dokázala snáze zžít. Mimochodem, první půlhodinu jsem měla problém od sebe oddělit hlavní postavy, hlavně ty mužské. Holt to Lolino několikasekundové představení asi třiceti teenagerů na mě bylo poněkud rychlé.

První série byla naprosto fantastická, každý díl byl skvěle propracován a nechybělo nic, takže mě to vždy připoutalo k obrazovce na dllouhé hodiny. Útěk z vězení se ještě tematicky nevyčerpal v druhé sérii, kde se lehce promněnili role záporáků, ale pořád to bylo velmi přitažlivé. Jméno seriálu bylo sice naplněno i ve třetí sérii, ale to už mi přišlo dost přehnané. Čtvrtá série už nebyla o Útěku z vězení, ale byla nesmírně chytlavá. Jen bych vyškrtla ty dva poslední díly, to už bylo prostě moc, takovou nástavbu si to nezasloužilo. Pokud bych neviděla třetí sérii a poslední dva díly série poslední, hodnocení by pravděpodobně bylo vyšší. Ubrala bych trochu Michalových zadumaných pohledů, trochu velezrad na všech možných postech v celé správě Spojených států, vražd a následných ospravedlnění, ale co - při závěrečných titulcích sem většinou nemohla dýchat a v nervozitě vydržela do začátku dalšího dílu, což je asi to hlavní.

Pořád mi trochu chybí Joker, ale Anne a Marion i přesto, že bych je pro tento druh filmové zábavy ani trochu neočekávala, jsou poměrně slušnou náhradou. Navíc podle základní rovnice čas/zábava, která vychází tentokrát v naprosto kladných číslech, protože mi ty bezmála tři hodiny utekly bez jediné vteřiny nudy, to byla velká porce celkem zajímavého dalšího Batdílu. A stále závidím tu batmotorku, kdo by nechtěl mít kola protáčející se do všech světových stran?

Bože, jak báječné je, že všichni my filmy posedlí jsme ochotni přehlédnout druhotný příběh za bandu nadupaných důchodců s hláškami, které jsme naprosto jistě neslyšeli poprvé. A to myslím jako výraz nejvyššího uznání. Bez Chucka Norrise by tam bylo nějak smutno, ikdyž obohatil všehovšudy jen dvě scény. Postradatelní jsou jednoduše skvělá banda a dostanou Vás již první přestřelkou, kde kulky opravdu vystřelují krev z těla. Bůh žehnej Americe a všem těm fantastickým rakouským a italským naplaveninám, kteří stále ještě mají věk na to, aby ukazovali bicepsy. Nezbývá než doufat, že Arnnieho "I'll be back" ani protentokrát nevyjde nazmar.

Příběhy inspirované životem v sobě mají schované cosi, co nutí vnímat vše, co se ve filmu děje přeci jen trochu jiným úhlem pohledu. O to pak snesitelnější je kterékoliv Tatumovo "Ach jo" a Rachelino "Ou". Kromě až přílišně sálající romantiky z každé nanosekundy tohoto filmu musím konstatovat, že opravdu bylo na co se dívat. A vůbec nezávidím Leovi, že to chudák musel dvakrát zkoušet na tu samou holku. Chválím happyend, byl citlivý a jemný, žadné padání kolem krku, zato dávám plusové body.