Recenze (466)
Poslední rudý princ (2015)
Velmi zajímavý dokument, který mimo jiné mapuje vzestup Una.
Star Trek: Do neznáma (2016)
Třetí restartovaný Star Trek jde zase o krůček dál, tentokrát do neznáma. Stále kombinuje citaci a odkazování na původní seriál (což rozhodně není na škodu ani pro nás, co seriál neznáme) s novým a progresivními prvky. Scénář je díky Simonu Peggovi úžasně odlehčený kupou hlášek a vizuálních gagů. Ve výsledku tedy opět můžeme ignorovat šablonovitý příběh a užívat si tuhle parádní sci-fi jízdu.
Tallulah (2016)
Tak tu máme komorní bláznivé drama od Netflixu, které táhne Ellen Page. Na to, že je tenhle film de facto režisérův debut, to drží pohromadě a je to vlastně docela sympatický snímek.
Zootropolis: Město zvířat (2016)
... a mezitím mlátí v Americe černochy.
Into the Forest (2015)
Takovéhle minimalistické postapo já můžu. Naturalistické a syrové ztvárnění různých okamžiků mapuje black out a následující rok v životech dvou sester na samotě u lesa.
Než jsem tě poznala (2016)
Velmi svěží a vcelku i originální romantická dramedie, která ačkoliv se drží jasného schématu, nabízí spoustu drobných momentů, při kterých filmové srdíčko zajásá. Opravdu si moc nedokážu představit lepší zpestření letní blockbusterové smršti.
V zajetí démonů 2 (2016)
James Wan bere to nejlepší z jedničky a přidává plyn. Je to o něco více přímočaré, a ačkoliv to ztrácí místy dech, je The Conjuring 2 velice příjemná hororová jednohubka, možná dokonce místy etalon, jak točit lekačkové horory.
X-Men: Apokalypsa (2016)
Není to špatný film, dokonce to není ani špatné páté pokračování, ale není to dobrý X-Men. Jednoduchost zápletky bych ani tak neřešil, ale některé pasáže mi tam přišly navíc a finále nepatři k povedeným.
Hardcore Henry (2015)
Ilja Najšuller má mé uznání, protože takovýhle parádní debut se jen tak nevidí. Z potenciálu POV stylu vymáčkl téměř maximum. Akce je přehledná a dynamická, příběh a postavy hezky videoherní. Hardcore Henry nemám téměř co vytknout, bavil jsem se od začátku do konce.
Příběh lesa (2015)
Tenhle podmanivý dokument zaujme krásnými záběry, výborným střihem a dramaturgií a zajímavým stylem vyprávění. Od chvíle, kdy se na scéně poprvé objeví rod homo, je jasné, že se bude jednat o ekologickou agitku. To ovšem vůbec nevadí, protože je nadhozena decentně a nenuceně. Největší vadu Les saisons spatřuju v tom, že ze života většiny živočichů vidíme jen krátký fragment, takže informační hodnota není valná. Přesto se jedná o parádní film pro celou rodinu.