Martensson35

Filmová prvotina V+W, pod taktovkou jejich stejně celuloidem nepoznamenaného divadelního režiséra Honzla je spíše sestřih scének z divadelních prken, přenesených do exterierů a honosnějších studiových kulis, než kompaktní celovečerák s nějakým souvislým příběhem. Ale to přisuzují mimo jiné natočení nedlouho po zavedení zvukového filmu. I přes svou nevybroušenost musel být film v tehdější konkurenci sálonních veseloher a když už, tak naivních či myšlenkové prázdných socialních dramat nepochybně úkazem.  Minimálně společně s C.K. polním maršálkem ukázal, že i ne moc dobrý film podrží alespoň jedna chytlavá písnička.

Ano, je to bejkárna na n-tou, podobně jako Armageddon a mraky dalších vyplachovaček o tom, jak si Hollywood představuje vesmírná dobrodrůža. Na druhou stranu pětice (včetně Cromwella) filmových veteránů to posouvá alespoň po stránce umělecké do smysluplnějších hvězdných výšin a celá ta kosmická omáčka přecijen poskytuje divákovi víc kontragerontofilní zábavy, než kdyby hoši spolu na zahradě důchoďáku sázeli ředkvičky. S odstupem času a tím kam se posouvá Hollywood ve svém debilismu jsem schopen tenhle film hodnotit stále výš než kdejakou dnešní novinku, která se snaží všemožně ždímat z vesmírného vzduchoprázdna sebeblbější nápady a prohlašuji, že tohle dílo stárne se ctí v šedém koutě kinematografie.

Gabenova vytoužená rozlučka nerozlučka s rolemi neohroženými klaďasů mohla být udernější. On se jich starej úplně nikdy nezbavil, ale zase později určitě pochopil, že hrát nemastné panáky z lidu mu taky úplně kariéru nevyšperkuje. Je fakt, že vidět ho měnit se z nažehleného sebejistého lamače srdcí k výčepnímu v zapadlé hospodě, který se nakonec jde vybrečet k nejlepšími příteli, to je na tu dobu slušná reforma. Ostatně vše podstatné se odehraje až tak v poslední půl hodině filmu, do té doby se ani Mardeleine netváří moc jako přesvědčivá mrcha, když pomineme, že smrdí prachama svých sponzorů na kilometry. Jako osobní přerod dobré, jako dílo zlatého fondu asi úplně ne.

Hmm, něco ve mě radí držet nadšení na uzdě, jelikož postupně zahořkávám vůči současnému trendu technicky vypiplaných filmů, které odhazují příběh do pozadí, trpí šablonovitostí, eventuelně ho postaví na laciné nostalgii. Takové filmy mají zanechat wow efekt při odchodu z kina a vlastně nic jiného. Poslední díly Cruisovi výspy v podobě MI jsou mi důkazem. Ano po téhle stránce není filmu co vytknout. Orgie leteckých záběrů, ke kterým si potřebují skalní přívrženci moderního letectví brát do kina krabičku ubrousků. Cruise s Bruckheimerem do toho šlápli jak se patří, vypůjčily si F-18, letadlovku, základnu, Tom přihodil Mustanga a jedéééém. Tady je to za plný počet a patrně tím zařadili snímek do škatulky těch, které se prostě už nepodaří v tomto ohledu trumfnout. Budiž jim přáno. Po stránce umělecké má člověk nutkání říci, že první 3/4 filmu jsou těžká, nijak neskrývaná a občas i mírně ospalá nostalgie v podobě bambilionu odkazů na první film. Závěrečné finále je pak konečně nějaká řízná originální autorská rána do hlavy kladivem aby nakonec skončilo u zakončení jak z pohádky pro letecké fandy největší. Oceňuju jakým způsobem Kosinski dokázal vyboxovat z Cruise snesitelný charakter narozdíl od posledních dílů Nemožných misí. Tady k mému překvapení film netrpěl na hlavní držku obsazení a vrchní scientolog ukázal, že ze sebe umí vypotit i nějaké "nové" emoce. Film mě na zadek úplně neposadil a popravdě to že jsem se na něj po dlouhých letech nechal zlákat do IMAXu mi přišlo nakonec zbytečné. Je to řemeslně skvěle odvedená práce, která několikrát docela překvapí člověka postiženého u filmu očekávatelností jako jsem já, nicméně top to u mě rozhodně není. Ale vidět to znova můžu, třeba mi něco uniklo....

Viděno dvakrát v rozmezí několika let, pokaždé skvělé. Především odlišné od válečných filmů té doby v necenzurované brutální jednoduché racionalitě. Žádný strojený  patos, pouze válka...ehm speciální vojenská operace Francie ergo souboj špíny na obou stranách. Strohé objektivní podání asymetrické války s nádechem orientálního dobrodružství. Část ve Vietnamu trochu nudnější ale zbytek výpravné orgie. Obsazení bomba a nemyslím si, že by Quinn byl nějak starý na roli. Trochu mě srala postava Delona, ale s fimařského hlediska chápu, musí to tam být. Nakonec i ten románek s Cardinálkou tam docela zapadá. Za mě určitě mistrně převedená předloha na plátno, jak Šakal od Forsytha. Zcela jistě mnohokrát lepší než výrazně novější Mezi nepřáteli na stejné téma.

Levné dobrodrůžo jak z knihy koupené v letištním obchodě a po přečtení zanechané doma na záchodě. Neohrožení hrdinové, jejich podržtaškové a krásky v nesnázích v honbě za poklady, která je svede proti brakovým padouchům. Málo vtipu a žádný nadhled a styl, většinou stereotyp. Nic moc.

Dva herci, jeden pro masy, druhý pro ten zbytek. Víceménně klasický konflikt charakterů, avšak z docela neotřelého prostředí, moderovaný excentricitou samou v podání španělské můzy. Přiznám se, že jsem byl zvědav hlavně na Banderase a je vidět, že stále patří do první ligy, navzdory (nebo možná díky) posledním letům kdy hrál v často dost prvoplánových a většinou ne moc povedených nezávislákách. Na plné škále dokáže rozehrát herecký pingpong s kolegou od tuctové celebrity až po "hergot, pořád v sobě má talent". A v případě Martinéze je to přesně naopak. Bylo zábavné při scéně s rakovinou, a následném kontrování sledovat diváky v kině. Postava Loly je to tu super přimíchávací prvek, který servíruje každému filmovému gurmetovi krásnou pravdu k zamyšlení. Prázdné monotónní kulisy obrovského baráku plného skoro ničeho společně s kompozicí záběru hrají v pozadí svůj tichý part, který filmu vytváří tu správnou atmosféru komornosti a zároveň velikášství. Za mě fajn film k zamyšlení se zajímavým rozuzlením ve dvou rovinách a jen pár nudnými nebo levnými momenty které jsou mu trochu ke škodě.

Frantíci mají patent na specifický žánr filmu - dobrodružné drama z prostředí řidičů náklaďáků. Vzpomenu krom tohohle například Mzdu strachu nebo méně známý Benzín a olej. Dva těžký sympaťáci a sekáči Belmondo a Ventura, pro které má každý pravověrný dobrodruh zvláštní přihrádku v srdci, k tomu Blier (no dobře, tak 3), padouch z nejlepší Bondovky jako jejich zaměstnavatel, člověk který si zahrál v životě ve pouze 4 filmech a sexy buchta z 60kové licí formy, která už je bohužel nenávratně ztracená. A řídí to Verneul, který prostě nešlápne vedle. Každej pořádnej chlap když vidí montrózní trucky hnát se pouští za zvuků hudby jak od Johna Williamse (tehdy se bez toho neobešel žádný dobrodružný film) pochopí, že tady se odvíjí myšlenka na pozadí úžasné atmosféry, která pádí kupředu jak ty obří Berliety, a všechno co kdy proběhlo sérií Rychle a zběsile nasaje a vypšoukne z výfuku.

Přiznám se, že než jsem se propracoval ke Kmotrovi, Mafiánům, Tenkrát v Americe a pár dalším klasikám žánru tak abych je docenil, byl mým etalonem (proti)mafiánského filmu tenhle snímek. Patrně protože v útlém věku lidé jako já fandí klaďasům. Čím víckrát jsem film viděl s časovým odstupem a studoval ho hlouběji, opadl wow efekt a dostavila se i kritika a sebepoznání proč jsem film za mlada tolik protáčel na kazetě. Kostra příběhu je veskrze jednoduchá, takový v podstatě westernový model zasazený už do motorizovaného období, příběh černobíle rozložen na hodné a zlé, nezatěžovat diváka žádnou hlubší filozofií a tomu hollywoodsky přizpůsobit dějinnou skutečnost. Je fakt, že vzhledem k tomu, že film v podstatě vychází z nějakého televizního seriálu 50tých let a z reálií jen velmi povrchně, nemá v podstatě člověk co reklamovat. Stejně to ale celé při po letech působí o třídu níž, než ty filmy co jsem na začátku vyjmenoval. Pak si ale člověk znova všimne toho co v dětství sám nechápal ale jeho podvědomí už to pobíralo. Především, že v podstatě plochý příběh se podařilo mistrovsky okořenit barvitou plejádou charakterů, které si žádá i každá správná kovbojka, že příběhu prospěla neotřelost a střídmý naturalistmus 80ték (někde mezi Spielbergem a Verhoeevenem), skvělá výprava a smysl pro detail (kostýmy, exteriéry) a zatraceně parádní Morriconeho hudba, která mi zní v hlavně od těch asi 12 let, kdykoliv se mi film připomene. Costner a Garcia už tady prokázali, že z nich něco bude, Connery dokázal že může existovat "nejskotštější" irský policajt a navrch všeho mistrovská sóla De Nira (už do smrti mi bude hlodat v hlavě jak by to zahrál Bob Hoskins). Prostě celé to i po letech pasuje to sebe jako tetris na nějakou vyšší střední obtížnost a nějak mi nedá to shodit. Člověk si musí položit otázku: Co by se s tím DNES stalo, kdyby z toho VOD tv chtěly vyvařit 10-dílný seriál?

Dvojka je už bohužel slabý a navíc trochu karikaturní odvar jedničky, prolnutý místy navíc jakousi společenskou alegorií, podobnou RoboCopovi. Ta se ale hodí k čistokresvné utopii, než k současnosti (roku 1990), kde je jediný sci-fi prvek vraždící emzák. Bohužel zatímco první film měl přijemnou komorní atmosféru džungle, kterou se zde tvůrci snaží alespoň napodobit všudypřítomným vizuálním horkem, zdejší rozmáchlost velkoměsta tak nějak ubírá predátorovi na děsivosti. A ještě to má o to ztížené, že hraje ve filmu s Gary Busym. Danny Glover je diametrálně odlišný od Arnolda, na druhou stranu umí být ve své roli taky pořádný sekáč, zvlášť když vezmu v úvahu, že film je z období uprostřed ságy Smrtonosné pasti, kde už byl "na tyhle sračky dost starej". Film je takový lepší průměr, který se navíc s odstupem času veze s jedničkou na vlně kultovnosti a nostalgie. Pořád si ale myslím, že je o stupeň lepší, než vyvařené predátoroviny za posledních 20 let.