Martensson35

Snímek co naplnil a předčil moje očekávání. Film jsem chtěl vidět hlavně kvůli Frankovi, ale ve výsledku potěšili mě všichni. Montgomery Clift hraje celou dobu na vrcholu sil, Burt Lancaster je nejlepší v opilecké scéně, Sinatra ukázal že hrát umí, Deborra Kerr jako velitelská panička celkem taky sedla a jako třešnička na dortu malý ale významný part Ernesta Borgnina jako agresivního seržanta z vojenské basy. Kasárenské drama je můj šálek kávy a tohle je skvělý příklad staré školy 50tých let, která však jako by jednou nohou nakročila do následující dekády. Napětí, drama, spád a nakonec i trocha akce. Všechny rysy filmu, který se dá vidět znovu.

Soráč, ať tomu někdo řiká klidně klasika ale pro mě je to strojený propagandistický výprd, který v závěru trochu napraví tragédie a páterův proslov. Ten je sice takovou dietní verzí toho chaplinova z Diktátora, ale filmu to přidá aspoň nějaké poselství, protože jinak to ve mě zanechalo dojem asi jako jídlo z čínského fastfoodu. No a zbytek filmu je příklad anglického samožerství a ješitnosti v kostce, přechroupané Holllywoodem pro amerického diváka, který si měl při opouštění kina hned běžet koupit pár válečných dluhopisů. Asi to není možné posoudit bez kontextu doby a účelu, ale stejně si řikám, že propaganda se dá dělat líp. Popravdě být Goebblesem, vystřihnu z toho pár scén a pouštěl bych to Němcům jako motivaci proti Britům. Na mě by to fungovalo. Minimálně Richarda Neye jsem měl vážně chuť zabít.

Super příklad nové vlny ze začátku šedesátek. Gassman je správný bonviván a Trintignant jako úťápnutý studentík naprosto bezvadní. Zběsilá jízda Italií z města, přes periferii a venkov až k slunému moři dává úplně dýchnout prostředím, kam pasuje tak bohémský a avantgardní film jak řiť na hrnec. K tomu skvělé songy od Pepitta di Capri. Tenhle film jako by diváka opravdu odnesl 60 let zpátky v čase.

Ale jo, je vidět, že žabožroutská komedie ještě zcela nezemřela. Krásná představitelka francouzské školy zralých žen kontra levná imitace Alaina Delona (ta podoba) v tomhle mírně naivním ale naštěstí ne úplně dutém dílku (před tímhle jsem sestřelil To je ale bláznivý svět - tak ať se shodím úplně) mezi sebou v zásadě slušně "chemizují". Celkové napětí kdy a jak to praskne se příjemně stupňuje, narážky invalidního simulanta docela pasují, scéna v kostele to hezky podtrhne a filmové adieu Clauda Brasseura zahřálo u srdce. Originální a bez servítek ale přitom důstojné a ne moc trapné. A navíc mě film navedl přes jeden song na jiný super snímek.

Abych byl upřímný, crazy komedie nejsou můj šálek kávy, ani ty které někteří nazývají klasikou. A tahle mne v tom utvrdila. Divím se, že to televize za socíka nepustila pod názvem "To je ale pitomý film". Co mě přivedlo k téhle ulítlé taškařici bylo jméno Spencera Tracyho. A teď mě už jen žene zvědavost zjistit proč ksakru ve svém věku vzal roli v téhle ptákovině. Film je přehlídkou z mého pohledu trapného humoru, klišé (už tehdy) a přeřvávaných dialogů, servírovaných v takové intenzitě, aby se nad tím divák nestačil moc zamyslet. Je fakt, že je v něm nemálo technicky pěkně udělané akce (bo nebyly kompjůtrové efekty p*čo), bohužel se to vždy přetahuje s momenty hloupého blábolení nebo nudné vaty. A vedle toho ten neutuchající pocit Tracyho jako omylem zabloudivšího do tohoto snímku. Korunkou mého mírného zármutku je malé "cameo" hvězdy němého filmu Bustera Keatona v roli, kdy neukáže pořádně ani tvář. Ani z pohledu, že film patrně vyšlapal cestu žánru "závodních" komedií (Tajný, Milionový a nevím ještě jaký další závod), nedokážu ho brát s odstupem času za skvělý.

Stylizace USA v padesátkách, memento rasové segregace a boj s ní, potud vše OK. Vytvořit to v černobílém pojetí, kde všichni černí jsou nesporní a nejvíce ukřivdění klaďasové, neproti čemu jsou běloši parta vyšinutých psychopatů (po shlédnutí 3,5 a epizody bych řekl bez vyjímky) to celé dostane odér agitace BLM. A narvat do toho plný pytel záhad, tajných řádů, kouzel, monster, duchů, to vše ve stylu spatlání dohromady seriálů Ztraceni a Twilligh zone je už moc velký anální kolík do zadku. Umocnit to bezuzdným gore násilím, které se patrně v době výhradní vlády VOD stává zlatým standartem, to už je jenom taková otravná moucha, poletující nad kopcem toho ostatního hnoje.

Oproti zpívání v dešti je tohle už trochu naivní dílko (já vim, že je to muzikál ale i tak). Naštěstí jsou tam tak parádní taneční čísla a melodie, že nad tím jedák jako já přimhouří oko a občas nadzvedne koutky úst. Gene Kelly, který jako vždy popírá fyzikální zákony, vyvleče tohle jinak v zásadě nic moc dílko do výrazného nadprůměru. A choreografie na bruslích je absolutně dechberoucí.

Myšlenka filmu rovná se duch vánoc - konzum, nevěřit v Santu "very bad" a kam nacpeš Toma Hankse, byť digitálního, tam to musí zabodovat. Špatný úsudek. To radši gumoxichta a jeho Vánoční koledu.

Popravdě ne tak špatné jak jsem očekával. Kemr slušně zahrál charakter světského, chci říct komedianta...pardon varietního umělce. Milostná romance mladší generace tak průměr, tj. ne moc procítěná ani úplně toporná, Somr se Zedníčkem pobavili ve vedlejších rolích a nějaké záběry stěny smrti taky byly, tak na co si stěžovat. Naivitou tvůrců trochu zavání představa jak se za socialismu dalo zdrhnou z továrny ke kočovné živnosti, nebo kterak se z fabriky krade matroš aby se vlastně nekradl, ale tak budiž. Znám výrazně horší odpad který vynesl na světlo CS Film.

Když jsem psal předposledně, že Přepadení(Stagecoach) byl jeden z nejlepších westernů tandemu Wayne/Ford, netušil jsem, že tímto filmem se trefím na vrchol jejich spolupráce. Až bych řekl, že v porovnání s tímto byla většina ostatních jen takové byť nadprůměrné, avšak ničím vyjímečné seriové výrobky žánru. Tohle je jiná. Film propracovaný do detailu, svým způsobem syrový (byť ne explicitně), hlavní hrdina není ani 50% klaďas a především zápletka originální a mající spád. K tomu všemu jejich standart tj. že ve scénaří se nemelou blbosti a nudná klišé a je pořád na co koukat z exteriérů. No a ta závěrečná scéna, to je sakra klenot.