Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (98)

plakát

Králova řeč (2010) 

Ráda bych zde pěla chválu, leč mi k tomu moje svědomí nedává možnost. Na shlédnutí jsem se těšila, takže konečný efekt byl ještě slabší. Nejsem takový expert, abych hodnotila kameru či podobné technické záležitosti, (co si budeme povídat, jsem analfabet.) Teď vážně, o čem ten děj vlastně je? Koktající král se učí mluvit. Ne, že bych chtěla podceňovat důskedky tohoto projevu nebo snad výkony představitelů, přesto se mi to zdá na hlavní zápletku trochu chabé. Nejspíše je to má vina, že jsem nebyla schopna postřehnout jemné nuance, ale to nic nemění na tom, že po dvou hodinách jsem věděla dvě věci. Zaprvé, že nevím proč to dostalo oskara. Za druhé, že nevím, čím je to tak extrovní. Pardon. 20za Firtha, 10 za Rushe, 20 za motivy. Toť vše.

plakát

Pýcha a předsudek (1995) (seriál) 

Kniha mě přiznávám příliš nechytila a stejně tak ani z donucení viděné filmové zpracování, seriál je však naštěstí trochu jinde. Nemám tušení jak se jim to povedlo, ale udělali z něčeho tak šíleně otravného seriál nepříliš vzdálený samotný dokonalosti. Na rozdíl od knihy má spád a to beze ztrát na dialozích. O hereckých výkonech zde nemá příliš cenu psát, protože i seriálu neznalí většinou vědí, že v něm Firth hrál. Udělal dojem, to nepopírám.

plakát

Moulin Rouge (2001) 

Už pěkně dlouho jsem napjatě očekávala, až někdo natočí muzikál, který bych mohla s čistým štítem označit za kvalitní a přitom kouzelný film. No konečně. Pochybuji, že na světě existuje mnoho více kýčovitých snímků než právě ML. To ale ani zdaleka neznamená kritiku. Spíš se dá říci, že je to tak kýčovité, až si to člověk musí zamilovat. Několik scén tam považuji dokonce za geniální. Po dlouhé době jsem dokonce spatřila zázrak herců, kteří dokonce umí i zpívat, což myslím vážně. Neodpustím si poznámku ohledně poslední scény s Ewanem, kde jsem asi poprvé slyšela skutečný smutek místo elegantní kamufláže. Pěkný.

plakát

Síla lásky (2009) 

Mám velkou slabost pro smutné filmy, které nás nutí k slzičkám. Nepopřu, že velká část filmu je vcelku nezáživná, přesto je nutná pro další chod věcí. Největší války ze všech jsou ty, které musíme vést sami se sebou. Od jiných totiž můžeme odejít, zato sám se sebou žít musíme. Pokud nás pak trápí něco tak hrozného, jako je pocit viny, smutek či ztráta iluzí, jsme docela slušně v háji. Tyto vnitřní boje ztvárnil Paul Bettany skutečně věrohodně. Nemohu pominout ani manželku, která rovněž zapůsobila. Pokud si však tyto dva spojíme, nenajdeme chybu. Pokud spolu na plátně vystupuje skutečný pár, znamená to většinou velký průšvih. Strávit spolu sedm dní v týdnu doma i v práci se obvykle neblaze projeví v psychice. Navíc řada tvůrců má klamný dojem, že z toho prostě musí něco vytřískat a cpe tam náznaky na soukromý život páru, z čehož všeho obvykle vyplyne něco velmi podobné trapasu. Co se ale Paula a Jennifer týká, neplatí to. Dokázali totiž využít všechno, co šlo proti nim a ještě leccos přidali. Z jejich filmových manželů je cítit láska i na vzdálenost kilometrů. Vzácné.

plakát

Zkrocená hora (2005) 

Téma tohoto je bylo pěkně dlouho velice kontroverzní a i film sám takový je. Pohled bez předsudků na svět s velkými předsudky. I když je dnešní doba jiná, nikdo nepopře, že mi mezi námi Zkrocená hora víří vody. Už jsme si jakž takž zvykli na gaye mezi námi, takže proč byl takový problém přijmout tento film? Nevím, zato vím, že pořádná bouře byla potřeba. Příběh sám o sobě je velice silný a pokud k nim přidáme krajinu a překrásnou hudbu, film může skutečně velice zapůsobit. Co se herců týká, Jake a Heath jsou lepší herci, než jsem si před shlédnutím myslela.

plakát

Temný rytíř (2008) 

Nikdy jsem nepropadala kouzlu superhrdinů. Dodnes lituji hodiny a půl protrpěné u Spidermana, kterou mi nikdo nevrátí. Nějakou zvláštní náhodou se to ale občas může povést. Na TDK jsem se odhodlala podívat jen z úcty k Ledgerovi, velice brzy se však moje ruce (od založení na hrudi symbolizující sebeobětování a ryzí nesouhlas) přesunuly k mým ústům a já si po deseti letech poprvé napětím hryzala nehty. Netuším jak to Nolan udělal, ale povedlo se mu to. Dostal tam všechno. Strach, drama, napětí, akci, humor i trošku té romantiky. Caine coby Alfred? Šlo by to vůbec jinak? Zločinec Heath pro mě bude pořádně dlouho nepřekonaný. Moje soustředění na Ledgerova Jokera po čase poměrně nenápadně odpoutal hrdina sám. Bale je hvězda, to beze sporu, do role Batmana je však jako šitý na míru. Ďáběl s andělem v těle. No pánové a dámy, potlesk.

plakát

Příběh rytíře (2001) 

Trvalo mi delší čas, než jsem si tento film oblíbila. Za mou skepsí stála především představitelka hlavní role, kterou bych nejraději vyškrtla. Nevěrohodná a ani její postava mi rozhodně není sympatická už jen vymýšlením si naprostých nesmyslů. Zbytek obsazení však nemá chybičku. Sewel je zloun zlounů a Ledger romantický rytíř bez bázně a hany. Byl by hřích nepochválit snad nejvýraznější postavu i herce celého filmu. Paul Bettany coby harold působí jako skutečná hvězda.

plakát

Wimbledon (2004) 

Britský humor je krásná věc a pokud se vyskytuje v míře vkusné, může se stát velkým kladem. Určitou míru patriotismu nemůžeme popřít, nakonec co je víc anglické, než právě Wimledon a natáčení romantické komedie v Londýně? Nemohu pominout ani počítačové triky, které zde skutečně udělají dojem. Neotřelé jsou i slyšitelné myšlenky hlavního hrdiny. Už jen tím, že ta postava opravdu myslí. Má své strachy, lásky i naprosto normální pocity vlastní imbecility. To známe všichni, tak co je na tom zlého. Z nějakého důvodu se v posledních letech objevil trend obsahující naprostou dokonalost mužských hrdinů, kteří však nakonec vždycky dostanou na zadek od neskutečně přemýšlivé ženy, jejíž starosti se snad ani tímto slovem nedají nazývat, byť je vždy ona ta svatá. Nakonec se pak někdo omluví a chlap pak přiběhne jako pejsek. Tentokrát si troufám říci i chápeme motivace hrdinů. Děj se však točí především kolem hlavního hrdiny, což je samo o sobě vzácné. Ba nejen to. On je to chlap normální nehýřící svaly a laškovnými úsměvy. Má silnější zbraně. Humor, inteligence, šarm, charisma. Sotva by to fungovalo lépe, než s Paulem Bettanym. (Paul Bettany je, byl a bude mým oblíbencem.) Ani Kirsten rozhodně nezklamala. Mezi nimi to zkrátka fungovalo. Vřele doporučuji romantickým duším milující sportovní napětí a Británii.