Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (225)

plakát

Forrest Gump (1994) 

Tenhle film úžasně vytěžil to nejlepší z nevyrovnaný knižní předlohy, aby pak svoje kouzlo našel úplně jinde než kniha. Po přečtení románu bych čekal spíš crazy a lehce sci-fi komedii ve stylu Mela Brookse, ale Robert Zemeckis si vybral složitější cestu. Jen opravdu výjimečně se povede vyprávět životní příběh člověka na pozadí "velkých" dějin v žánru romantický komedie, aby to nevyznělo nepatřičně. Forrest Gump je plný vtipných, promyšlených a dotažených scén, ale kupodivu drží pohromadě i jako celek, má svůj vývoj a přestože je docela dlouhej, drží si i vnitřní napětí.

plakát

Velký (1988) 

Tom Hanks nikdy nebyl přesvědčivější. Tohle je jeho film, a hlavně (i když nejen) díky němu je to jeden z mála "rodinných" filmů, na který můžu koukat, aniž bych se u toho naštval. Není to prostě hloupá slátanina, a to je v tomhle žánru asi zásadní věc.

plakát

Přichází Satan! (1976) 

Film, kterej dokazuje, že Satan se může projevovat i bez nechutností a zvratek, i když Vymítač ďábla se nás snažil přesvědčit o opaku. A přitom je fakt pekelnej, hošík.

plakát

Requiem za sen (2000) 

Pořád mám pocit, že tomu něco chybí, něco, co by mě nejen srazilo ze židle (což se povedlo hned několikrát), ale co by mě přimělo snažit se najít v tom filmu i něco víc, než co v něm bylo na první pohled. Byl to ovšem pohled, na kterej se nezapomíná. A ta spousta dotažených nápadů, skvělá kamera, hm... Jsem zvědav, s čím přijde Aronofsky příště. Jestli najde scénáristu s trochu "lehčím" (míň těžkopádným) perem, bude to zřejmě naprosto dokonalej film.

plakát

Match Point - Hra osudu (2005) 

Fakt mě to zatraceně bavilo. Match Point se vůbec nedá srovnávat s ostatními filmy tohohle žánru (psychologickej thriller? sociální drama?), možná právě proto, že Woody je specialista na něco úplně jinýho. Myslím, že právě díky tomu má Hra osudu oproti podobným filmům něco navíc - lehkost, vtip, naprosto přirozený, vybroušený a brilantně zahraný dialogy, neohranou zápletku a hlavně přesnou dávku potřebný "trapnosti", která to všechno trošku shazuje, abyste si ani náhodou nemohli na konci říct, že to byla pěkná blbost a že takhle to přece nemůže skončit... A malá, ale klíčová rolička Spuda z Trainspottingu je moc pěkný zpestření, třešnička uprostřed tohohle extra chutnýho koláče.

plakát

Addamsova rodina 2 (1993) 

Místo psaní komentáře ke dvojce mé ultraoblíbené Addamsovy rodiny si radši půjdu dát pár sušenek z pravých dívčích skautek. Jeden z mála filmů, který jsou i s dabingem skoro stejně skvělý jako v původním znění.

plakát

Addamsova rodina (1991) 

Já je prostě miluju. Ano, jsem dekadentní debil, ale strýček Fester je můj idol.

plakát

Tři veteráni (1983) 

Můj první film v kině, navíc vesnickým. Byly mi čtyři nebo snad pět a šli jsme tam dva kiláky pěšky (s tátou a partou kluků ze vsi do sousední vesnice). Naprosto mě okouzlil, a navíc jsem si zamiloval kino, což mi vydrželo dodneška. A jsem rád, že poprvé to byl Zdeněk Svěrák (a Werich a Lipský), protože lepší už to bejt nemohlo. Od tý doby jsem Bimbáce, Pankráce a Serváce viděl aspoň desetkrát, a doufám, že aspoň ještě desetkrát uvidím. Je to asi moje nejoblíbenější pohádka, rozhodně nejlepší česká, dokonce lepší než původní psaná ( a skvělá) verze Jana Wericha. Všimli jste si, že tam není jediná přiblblá scéna, kterých je v ostatních novějších pohádkách tu víc, tu míň, ale vždycky až moc (myslím tím nesmyslný pitvoření, bezdůvodný štulce a kopance, ukřičenost...), který maj za úkol rozesmát co nejvíc dětí. Tahle pohádka si to neusnadňuje, když už se křičí, tak je to třeba, každá její scéna má smysl a přestože z ní plyne spousta poučení, vůbec to nevyznívá otravně, ale naopak naprosto samozřejmě, a proto z toho nakonec nemůžou mít špatnej pocit ani děti, ani dospělí. Myslím, že dokáže bavit nejmenší, větší i největší diváky, každýho svým způsobem, a přitom žádnýho z nich nebude nudit. To se o moc filmech říct nedá. I proto jsou Veteráni naprostá klasika.

plakát

Tajemství hradu v Karpatech (1981) 

Jedna hvězdička je speciálně pro Rudolfa Hrušínského. Jenom škoda, že nedostal větší prostor.

plakát

Pýcha a předsudek (2005) 

Jeden z nejvtipnějších a nejinteligentnějších scénářů, který jsem v poslední viděl (slyšel). Sice jsem ani na chvilku neuvěřil tý šílenou pubertálnosti mladších sester a maminka byla tak nesnesitelná, až to bylo vyloučeno (tý jsem to ovšem kupodivu věřil), ale většina herců byla opravdu skvělých. Tak široký panoptikum výborně rozpracovaných rozličných charakterů tady už dlouho nebylo. Pan Darcy byl v první polovině filmu tak dokonale nesympatickej, že mi pak bylo úplně líto, když se ukázalo, že je to vlastně skoro takovej hodnej bobánek. No jo, láska je lotr. Každopádně historická kostýmní komedie, jak má bejt. Dokonce ani ta romantika na konci mi tam vůbec nevadila.