Forsetino

Velmi příjemný snímek, ve kterém neunavují zbytečné dialogy a člověk má čas si tak vychutnat krásnou přírodní scenérii. Vynikajicí Robert Redford a snesitelná stopáž dělají z filmu vskutku odpočinkový kousek, který je pěkným zážitkem.

K hereckému výkonu Mistra Al Pacina není co vytknout, to je prostě opět koncert! I režisér Levinson je pro mě zárukou kvality, a to se jen potvrdilo. K samotnému tématu snad jen tolik, že bych těm zarytým, zpravidla vylízaným náboženským fanatikům, nikdy nepřál, aby byli nuceni využít eutanázie, ale možná by jim týden v kůži trpících lidích prospěl! Jak říkal dr. Kevorkian, dříve se nesměla používat při chirurgii ani narkóza, protože bůh chtěl abychom trpěli... Snad tedy jako společnost pokročíme i ve věci eutanázie a stane se z ní ta poslední lékařská služba, kterou člověk žádá! Díky, doktore Kevorkiane!

Námět v podstatě napsal "život" jednoho magora, na kterém se dalo hodně slušně stavět. Občasně jsem ztratil z dialogu přehled o situaci, ale možná jsem se jen málo koncetroval. Stopáž klidně mohla být o něco kratší... Jinak zdařilý kousek, u kterého mi vadilo pouze uvedení místa a data děje a následně konstanta k přičtení zpravidla "o 2 a 1/2 měsíce později", což mě hodně lezlo na nervy. Bloček k zapisování jsem neměl, a tak mi přesná data unikala, ale o to asi nešlo... Potěšil mě výkon Roberta Downeyho Jr. alias Paula Averyho. Velmi dobrá dobová atmosféra!

Palestinci od okupace vlastní země v roce 1948 trpí a procházejí si už přes 60 let trvalým ponižováním a strachem o holý život, protože vše ostatní, zemi, domy, pole jim sionistický režim sebral. Jeden izraelský generál už začátkem 70. let prohlásil: "Palestince nelze chápat jako vrahy, jak by totiž bylo vám, kdyby vás někdo vyhnal do uprchlického tábora, zabíral vám domy, pole a osady, kde jste žili vy i vaši předci?"... Je mi Palestinců líto... Ať žije svobodná Palestina! Samotný dokument mě velmi "sebral" a je to opravdu syrová podívaná o surových činech.

Hezky vyprávěný životní příběh hl. hrdinky a autorky v jednom. Bohužel není příliš závidění hodný. Její snaha o svobodný život a volnomyšlenkářství není ani v našich končinách ničím neznámým. Stejně jako špiclovaní, bonzování a absurdní zákazy. V Íránu tyto zákazy občas mají aspoň oporu v náboženství, u nás to bylo pouze z rozhodnutí ÚV KSČ..., což má asi tak podobnou váhu. Velmi těžko se ale ostatní kulturní zvyklosti posuzují z evropského pohledu a na pochopení tamních poměrů je 95 minut zatraceně málo. Každopádně jedno je jisté, a to že běžní občané po oslavované revoluci zjistili, že se stouplo pouze z bláta do louže. To mi zatraceně něco připomíná, s tím rozdílem, že nás alespoň ten arogantní západ nešikanuje, když už nás šikanuje vládní vedení...

Odpočinkový film s bravurní kamerou. Jednoduchý děj mě bohužel zklamal a nenabídl žádnou zajímavou zápletku. Zajímavé byly pouze odkazy na nejen filmovou minulost, což ale potěší pouze, když to člověk odhalí. Bohužel takový znalec nejsem, takže mě asi nejvíce potěšila scénka s lokomotivou, která projela nádražní budovou, která odkazuje na podobnou nehodu na nádraží Montparnasse v Paříži v roce 1895. Bez premýšlení shlédnutý dvouhodinový film, který mě však nenudil.

V prvních 20 minutách nám Ruppert servíruje značně laický pohled na zmiňované technologie, ale když to divák překoná, tak v další fázi dostane poměrně zajímavé informace, které mohou přispět k tvorbě jeho "světonázoru". V poslední části je pár dialogu, které autor mohl raději vystřihnout. Nicméně jedno je z dokumentu jisté. Peníze jsou "ve finále" pouze papírky a člověk v úplné prostotě k přežití potřebuje jídlo a vodu, nikoliv peníze. Láska k penězům je zhoubou pro civilizaci! Ono to půjde i bez ropy, akorát zase ta populační křivka bude muset klesnout, bohužel, možná bohudík... 60%

Pěkný filmový zážitek. Skvělá kamera a nápaditost jednotlivých scén mě v tomhle filmu uchvacovala. Poetický a hravý snímek, který je natočený s invencí, kterou umí jen Jeunet. Pěkně se na to dívalo, ale v druhé polovině mě přecejenom děj už přišel dost bez nápadu a neustálé schůzky neschůzky už mě docela nudily. Možná by stačila 90minutová stopáž a užil bych si to bez výtky. Přesto se na film moc pěkně koukalo a navíc k tomu hrála velmi pozitivní hudba. Líbilo se mi a těším se na další snímek od Jeuneta, který si pustím! 7/10

Jak parta mladých, skoro nevzdělaných lidí (usuzuji podle zaměstnání: nezaměstnaný, prodavač kalhot, prodavač hudby, prodavačka v McDonaldu...) přes týden čeká na to, až se v pátek zfetuje a do neděle bude dojíždět ve schíze. Na pátky se těším taky, ale z jiných důvodů. Nefetuju, a tudíž neumím posoudit autentičnost prožitků hlavních protagonistů. Snad většina klubů, kde se schází mladí, nefunguje jak bylo popsáno ve filmu, jestli ano, pak je to politováníhodné. Film nenese žádnou myšlenku a jestli jste odpůrci drog před jeho zkouknutím, tak jimi zůstanete, a pokud uživatele drog, tak s nejvyšší pravděpodobností jimi zůstanete taky. Bojím se však u skupiny, která se nedá zařadit ani do jedné z kategorií. U ní by film, vzhledem k absenci negativních účinků drog, mohl spíše nutit k inklinaci do kategorie uživatelů. Závěrečný skoro happyend, jak drogy pomohli feťákovi objevit lásku, mě doslova vyděsil. Film jako takový mě osobně nijak neurazil, ale jeho poselství ano. Téměř veškeré společenské nešvary vznikají díky drogám a alkoholu a to ve filmu nezaznělo. Dokonce by u některých jedinců mohl evokovat opak. Takže společensky velmi nepřínosný film! Škoda, že autor snímku nenatočil druhý, třetí... díl, ve kterých bychom mohli hlavní hrdiny sledovat na jednotce intenzivní péče v závěrečném stádiu AIDS nebo s nimi prožívat návštěvy u lékaře se žloutenkou typu B, u psychiatra s rozvinutou poruchou osobnosti, na ulici ve společenství bezdomovců anebo třeba v kriminále, bordelu apod. To by jistě byla taky zajímavá sonda do života lidí, kteří si takto dlouhodobě užívají "vysmažené" víkendy!! 1 hvězda za herecké výkony. Pozn.: Dětem a slabomyslným nevhodné!

Horror starej přes 20 let, a přesto je to stále nářez. Možná proto, že jsem to prvně viděl už jako hodně malý, tak to ve mě zanechalo nesmazatelné vzpomínky. Moment, kdy nevěřící maminka zjistí, že v mluvící panence nejsou baterky, je prostě bomba! A co se týče samotného námětu s Chuckym, tak to je taktéž super. Fanouškům horroru by tahle legenda rozhodně neměla uniknout, takže: "Pojďťe si hrát!"