Mackoun

Na čistou čtyřku to úplně necítím, ale ani ne 60%? Ale no tak… přece A24! Tam by se už z principu mělo zakázat hodnocení pod tři hvězdy. Takhle tu kinematografickou osvětu a záchranu civilizace před úmorem blockbusterů nikdy nezmákneme. Mělo to svoje hluchý místa, mohlo to být mnohem hutnější, ale pořád to má v sobě alespoň snahu o jakousi originalitu. Což se o těch sériově vyráběných blockbusterech obvykle říct nedá a i přes to se tu pyšní v červených barvách.

Tohle byl docela boj. Ovlivněn veskrze pozitivními ohlasy z okolí a nadšením přítelkyně (světe div se, když po dlouhé době nekdo 2h v kuse bez okolků oroduje za práva žen a brnká na ty správné struny) jsem se jako muž/kůň i přes svou averzi k toxické maskulinitě a přebujelému egu nedokázal na tu strunku naladit. Asi se ve mně z posledních sil podvědomě vzpírala ta zkroucená a oslabená buňka mužství, která se neměla během celé stopáže čeho chytit a vybudovat si osobní vztah k čemukoliv, co se před ní odehrávalo. Vesměs jsem se jen kochal sympatickou Margotkou a snažil se vědomě ignorovat ten nával kýče, ačkoliv jsem se opravdu snažil vnímat to jen jako neškodnou nadsázku s jasným poselstvím. Budu si po té bolestivé salvě barev muset zopakovat Maják na spravení oka…

Trochu kulhám mezi 3 a 4, tak to zaobalím na 3,5 a zaokrouhlím nahoru. Vlastně to bylo docela fajn… pro fanoušky Stranger Things a podobných synth pop retro klukovin je tohle určitě skandinávská laskomina. Já, ač mám retro rád a vrací mě to do komfortní zóny dospívání, kovaná cílovka vyloženě nejsem. Tématiku kolem UFO mám ovšem rád a zpracování to mělo ucházející, tak není třeba hledat zbytečnou kritiku.

Adam Sandler, já to tušil. Ale nejlepší animák roku? Možná jen díky tomu, že jich zas tolik nebylo. Každopádně nikterak senzační animák, za mě lepší průměr. BTW - proč se v pohádkách musí neustále zpívat? Štvalo mě to už jako dítě a štve mě to dodnes… někdo už by s tím měl po všech těch letech trápení něco udělat!

Zmerčil jsem zde novinku “oděnou v červeném”, a tak nebylo nic snazšího, než se tomu oddat. Zcela bez přípravy (trailer a jiné) a stálo to za to. Příjemně nepříjemná atmosféra ohrožení neviditelným a neznámým. Nejvetší síla je v tom, že by se cokoliv podobného mohlo stát realitou hned zítra a přesto si to nikdo z nás nechce připustit. Pocit bezmoci z nevědomosti je mnohem děsivější, než hledět nepříteli přimo do očí.

Po letech objevený klenot. Nebudu komentovat cizí lidi, nebudu... ale když tohle je tak krásnej vzorek český lidskosti!

Po Devadesátkách zase jedna příjemná domácí “oddechovka”, pokud se to vzhledem k tématu dá vůbec říct. Přinejmenším dobře stravitelná forma toho, jak se věci vlastně měly. Já si z celý kauzy pamatoval snad jen pojem “Likérka Drak” a tím můj rádoby přehled o situaci končil.

Já, muž, pomalu ztrácím pozitivní pohled na mužnost. Tohle bolelo od začátku do konce… alespoň poselství to má celkem přijatelný. Ale všichni ti alfa samci a koučové “samcovství”… krváceli mi oči i uši a styděl jsem se za svou identitu!

Nerad to říkám, ale chvílemi jsem se dost nudil. Vzhledem k mé netrpělivosti a potřebě mít především to, co zrovna jen tak mít nemohu, jsem si snímek zakoupil v rámci nejmenované české VOD platformy a trochu lituji mých těžce vydělaných 140Kč. Rozhodně měl námět mnohem větší potenciál, k jehož naplnění byly po ruce snad všechny ingredience (prostředí, herci, atmosféra, …), krom perfektního scénáře. Spousta zbytečně hluchých míst, kam by se dala vměstnat hromada zábavy a okrajových linek.

A teď abych doháněl všechny filmy s Jagnou… slovanská Margot Robbie. Krásný. Chvilku se mi chtělo i upřímně vraždit, což se cení. Málokdy mě něco donutí nenávidět lidi víc, než je tomu obvykle.