hanzikk

Prostě roztomilé.

Nenacházím slov. Vůbec mi nejde popsat tenhle snímek a netuším co komu řeknu, kdyby se mne na něj ptal. Asi jen: "Podívej a uvidíš."

Tohle byla skutečně jízda při které místy tuhla krev. Díky vysloveně geniální práci kameramana jsem ani nepotřeboval 3D brýle abych si myslel, že tam skutečně jsem a indiáni mne šikanují ze všech stran. Tohle bylo naprosto brilantní, nic co by šlo vytknout. Příběh byl daný, tam se nic moc dělat nedalo ale co do technické stránky, herecké stránky a celkově co ten filmový štáb tam nahoře v těch lesích kde každému se třepou kulky jak zimou, tak strachem, je neskutečné. A Leo? Ten to vůbec nehrál, ten tu roli žil. V některých scénách jsem myslel, že kdybych tam měl být asi bych si potykal z obědem z minulého týdne, naštěstí jsem neměl nic co by stálo za zmínku, a nejspíše by mne z natáčení odvezli v černém pytli. Dlouho mi tento snímek zůstane v hlavě.

Už to prostě není co to bývalo. Ne že by to bylo zlé, ale tenhle hadr je už asi moc vyždímaný. Je třeba si najít nový ručník se kterým setřít pot z čela, jinak to prostě nejde. Jeden mladík plný různých komplexů se vydá do světa aby si vydobyl své místo, jenže místo tréninku těla, jediné co má natrénováno je nevymáchaná držka. A tak cestou necestou škemrá a škemrá a škemrá aby mu někdo pomohl a vzal pod svá křídla a mohli si spolu na pískovišti hrát na rádoby idylickou rodinku plnou podpůrných hlášek a keců moudrých polobohů.

Film, který za 63 minut řekne více než kdejaký 120 minutový smrkanec. Film který ukazuje podoby lásky tak, jak ve skutečnosti vypadají a ne jak je servírují střední školy plné královen a králů plesů. Místo toho zde máme nahořklou pachuť opravdové lásky, která bolí, překvapuje, utěšuje, dává naději, doufá, má mnoho překážek, dává, bere, odměňuje, zrazuje a je nekonečná. Režisér naservíroval opravdu tlustý krajíc chleba s hodně silnou vrstvou marmelády k pozření, a možná i prozření :) A ta více než roztomilá animace tomu dala korunku na hlavičku.

Trochu škoda toho potenciálu. Vizuálně super, herecké výkony v pohodě, ale tím to tady tak končí. Příběh podle skutečné události, ale film skoro nikomu nic neřekne. Je velice zmatený a bez předchozí studie oné katastrofy z roku 96 film působí velice zmateně a divákovi utíká mnoho věcí. Jenže film není od toho abych po kině došel domů a začal studovat jak to tehdy bylo aby mi to dávalo smysl. Myslím že kdyby režie obětovala dalších 30 minut a film natáhla a pořádně doplnila a zcelila informace, tak by to byla pecka. A ještě další moucha byla celkem nepřehledná kamera, člověk se rychle ztratí a nejde ani najít kde je nahoře a dole. Takhle si řeknu, že jsem se dobře pobavil, herci nezklamali a že se grafik ze studia hodně snažil, protože příroda kolem byla fantasticky zpracovaná a důvěryhodná.

Výborný scénář se skvělým Mattem. Bohužel na maximum mi tam chyběla trocha akce a více drama, pak by to bylo dokonalé a nestrhl bych z plátna oči. Na druhou stranu to výše zmíněné dva faktory více než zachraňují. Hlášky Marka jsou vtipné, reálné a lidské.

Celkem peckovní filmek a byl jsem mile překvapen. Jedna věc mne ale přeci jen mrzí, a to ta, že tam nebylo více těch povah z těch dospělých, ti byli bomboví. :)

Pan Lou Bloom si může s ledovým klidem podat ruku s takovým doktorem Mengelem bych řekl. Sklenička vínka až po okraj naplněná bezpáteřností a bezcitností se pije do dna opravdu jen se zatajeným dechem, jinak by se mohl dostavit bumerangový efekt v podobě včerejšího oběda, ale přesně tak by se člověk cítil v přítomnosti takové osoby, jako je pan Lou, kterému je etika, morálka, čest a podobné pro něj zbytečné vlastnosti. v úplné paži. Naopak jeho režie je chlad a sliz, spousta slizu kolem. Pan Lou je totiž tak slizký a chladný, že ho nejde nijak polapit, o čem se přesvědčí policie na vlastní kůži.

Přišel chaos, potkal fanatika, podal mu ruku a řekl: "Jdeme se projít". A tak kráčeli vstříc lepším zítřkům a modřejším nebesům a najednou potkali někoho kdo jim udělal čáru přes rozpočet, Maxe, který má svých starostí plnou hlavu a nezajímají ho nějací neopálení tajtrdlíci kteří nemají daleko ke schizofrenii. Vesmír si ale dělá co chce a tak se cesty těchto stran zkřížily a místo Maxe máme Mad Maxe, který si jde za svým, dokud tedy nepotká slabinu každého muže, ženu. Ne. že by to vypadalo na bezva rande, ale obchod je obchod. A tak nám tady vznikl krásný akční, chaotický snímek s vyladěnou kamerou a dobrým střihem, s Hardym který drží svůj dobrý standart a nijak neklopýtne a máme za sebou zase jeden z večerů kdy nelitujeme, že jsme snímek promítli. Jediné co mi trochu vadilo je nedořešení trochu více Maxova příběhu a taky trochu jednoduchý hlavní děj, ale na to tady přece dnes nehrajeme, ne?