Allegro.g.

Steven Seagal zatím ještě alespoň chodí. Jsem zvědavý, jak budou zobrazovat jeho neporazitelnost až ho budou tlačit na vozíčku. Souboje točené stylem "tak Stevene, teď se chytni kamery, začni lomcovat rukama a pokus se přitom neuškrtit o vlastní tlustým krk" jsou legrační. Je to tak totálně o ničem, že jako pozadí k luštění křížovek si to * zaslouží.

No nevím, je to spíš polepšovna páníčků a přehlídka různých podivných charakterů, kteří nechápou, že pes je pes a ne panenka, nepatří do postele a "hopity" a "mazlinky" a papů s páníčkem na něj neplatí. Ta specialistka je docela cool, už jak ty lidi přijdou, tak na ně tak zahlíží a hodnotí je, protože chyba je vlastně vždycky v těch lidech. Co je trapné je, že ty "nápravné metody" se neustále opakují, což je ale tím, že vesměs všichni dělají stejné chyby. Jakou poučení dobré, jako televizní formát na prd.

Tak tohle je opravdu hodně špatný. Je to hvězdná brána, přitom to ale není hvězdná brána. Prostě odstraňte z hvězdné brány vše, co jí dělalo zábavnou a zajímavou, přimíchejte k tomu slabý odvar z Galacticy a dalších modernějších seriálů, vylepšete to kupou prázných řečí a nepochopitelných konfktů a nakonec to nařeďte nudou v poměru 1:100. A máte Stargate Universe, na kterém není nic - myšlenka, tajemno, emzáci, humor, fantaskno, spád, moment překvapení. Viděl jsem pilot a další díl a neobjevilo se zatím nic co by nasvědčovalo tomu, že stojí za to koukat se dál. Podle synopsí bude zřejmě celý start seriálu nefunkční kopií startu Galacticy coby "hromadného survivalu". Nevím jak dlouho chtějí autoři nechat diváka čekat na nějakého emzáka a popravdě to ani nehodlám zjišťovat. A rozhodně se mezitím nehodlám babrat v postavách a jejich povahách a konfliktech, když jsou hodně těžko uvěřitelné, naprosto nezapamatovatelné a nanejvýš nesympatické. Zrušit!

Totálně zpackaný seriál. Po prvním, pětihvězdičkovém, díle následovali další, trochu slabší, pak se s toho stal nesourodý slepenec, následovala přestávka a po ní autoři byli zřejmě donuceni ke změnám, ty se mi ale rozhodně nejeví k lepšímu. Pád se zatím zastavil na dvou hvězdičkách.

Ale ale, tak pěkné hodnocení pro takovou sr*čk*. Ale jo, takhle by to asi dopadlo, kdyby Uwe Boll dostal na nějakou "adaptaci" dost peněž a pomocných režísérů. V těchto případech skoro lituju, že na csfd není binární hodnocení ve stylu: film měl/neměl vzniknout nebo film jsem dokoukal/nedokoukal, popř. kdyby mne tímto filmem mučili, tak bych přežil/nepřežil ... ode mne má naivní plecháč nulu, nulu, nulu a nic na tom nezmění ani to, že do filmu byli tu a tam obsazeni i herci./// Bohužel po shlédnutí dvojky musím dát jedničce alespoň jednu hvězdičku. Dvojka ustanovila nové dno žánru.

Nový Hellboy je bezesporu zajímavý a svébytný. To ovšem neznamená, že by byl zábavný nebo originální. Halo kolem filmu vyvolává očekávání vyspělejší podívané než první díl, to se ale nanaplňuje. Jasně, zajímavá vizuální stránka, mýtus - to je ale jen řemeslo a námět. Na režisérské stoličce ale del Torro selhává, scénář kupí jedno klišé za druhým a místo velkolepého vizuálu přichází infantilní megalomanie. Ke konci sledujeme podívanou ve stylu "zpackej co ještě jde" - zjistíme, že se vlastně nebojovalo kvůli něčemu, ale protože bráška rebel má ostré meče, že pro lásku každý udělá vše (včetně znásilnění březí kozy) a že čím víc miluješ, tím větší bude mít tvá nastávající panděro. Už teď se děsím Hobita. Skoro se mi na rty vkrádá otázka: "A kdy už, Guilermo, konečně dospěješ?" ... so far you are such a kid...

No, řekněme si to narovinu: Spielberg, to je vlastně takový americký Zdeněk Troška. Zvůrce filmů ve stylu "já mám pocit, že vím, co chcete vidět a mám taky hvězdy, které asi chcete vidět". Kdokoli by takto skvělý scénář natočil líp. Kdokoli by z této látky vyždímal víc. A průměrně inteligentní režisér by emzáky alespoň KONFRONTOVAL! Ale ono prd. Steven ze začátku vykrádá, napodobuje a kupí klišé. Někde od poloviny se ten film točí sám, pak zase plno klišé. A když konečně na chvíli máte pocit, že vám začíná běhat mráz po zádech, utluče to Steven svýma klišé. Konec je dobrý, byť Steven NEKONFRONTOVAL!, ale vyšumí. Cruise vypadá jako svůj vlastní syn. Jeho syn vypadá jako Zac Ephron. A jeho dceři jsem od začátku přál setkání s nenasytným pedofilem. Tolik k tomu, jak vám přirostou postavy k srdci... Efekty stojí, vzhledem k dnešní době, za starou belu. Spielberg je senilní, opakuje se a nerozumí látce. Tak půl hodiny tenhle film docela funguje. To ale nestačí ...

Zkuste si představit, že nějaký motiv dotáhnete k dokonalosti. Třeba svéráznost, která kdekomu může připomenout jeho vlastní svéráznost. Stejně svérázný humor. A neméně svéráznou romantiku. A máte Pushing Daisies. Seriál, který má během dílu alespoň dvacet okamžiků, které si chcete přehrát, pustit znova, jen proto, co některá z postav řekla, jak to řekla, jak se přitom tvářila nebo jak to celé působilo.

Velice zvláštní počin, v dnešní době tak trochu archaický, říkáte si možná, ale ... je tady něco víc. První epizoda naláká zajímavým tématem, ale to později tak nějak vyzní do ztracena. Čím to je? Proč si neužijeme spousty legrace se smrtkami? Protože seriál je o něčem jiném - o George - bez ohledu na to, že George umřela a stala se smrtkou, pokračuje tam, kde ve svých osmnácti před smrtí skončila - dospíváním. Její vydělení coby nemrtvé na okraj společnosti, do stínu, je vlastně odrazem jejího předchozího stavu. S trochou nadsázky lze říct, že George po smrti vidí, čím byla, čím se měla stát, čím by se mohla stát ... a je to krystalicky jednoduché poznání. Celý seriál je vlastně o charakterech, o tom, jak se různé ztracené existence chovají tváří v tvář faktu, že ve chvíli, kdy už si mysleli, že mají vše za sebou, musí jít dál. Velice sympatická je v tomto ohledu Patinkinova postava Rubea, který není a nechce být zodpovědný šéf, ale v dané situaci mu nic jiného nezbývá. Je to takový malý seriál o tom, jak lidé, kteří už žádný život nemají, hledají své místo v životě. A je sakra dobrý.

Velice přeceněný film - stejně jako každý jiný film Rona Howarda. Nebýt Michaela Baye/Gaye, mohl by Howard aspirovat na titul nejpřeceňovanější rejža tuctovek na světě. Frost/Nixon uvízl někde napůl mezi televizním dokumentem, na který je ale příliš málo výmluvný, objektivní a věcný (přítelkyně se mne po shlédnutí filmu zeptala, o co vlastně šlo ...) a politickým dramatem, na které je zase příliš televizní, plochý a nepřesvedčivý. Návštěvy kina nelituji, peněz ano ... za stejné bych mohl mít čtvrtý díl Underworldu s Michalem Sheenem tak, jak ho mám rád.