moriero

Hele lidi, žádné veledílo to není. Taková teen verze Potomků lidí, souhlas. Ale škaredá Saoirse se pro mě s každým svým filmem stává koukatelnější a koukatelnější. A tady se mi líbil vývoj postav. Během války se z dětí staly dospěláci. Druhá světová je na moji citlivou dušičku taková temná díra v historii, že mě ani na stříbrném plátně nebrala. Takže když chci jako divák zažít pocity obyčejných lidí za světové války, tak proč ne rovnou za té třetí? Nepřítel nešel moc poznat. Asi to byli všeobecně teroristi (snad předzvěst Islámského státu...?). Ale to nebylo důležité. S těmi dětmi jsme zažili stanné právo, potraviny na příděl, pracovní tábor...trauma přeživšího dětského vojáka. Od amerického filmu bych čekal větší tah na branku, speciální efekty (tady prakticky žádné nebyly), hollywoodský patos...ale na britskou tvorbu to bylo dobré. Jenže dobré je za tři. Tu čtvrtou hvězdičku dávám na truc zdejšímu vlaženému hodnocení.

Zase jsem se nechal napálit. Až po shlédnutí a navštívení ČSFD jsem zjistil, že se jedná o další z nekonečné řady zfilmovaných knižních několikalogií YOUNG ADULT fantasy pro 14-leté puberťačky, které jsem samozřejmě nečetl. Ale měly mě už tehdy varovat ryze seriálové zaškatulkované charaktery postav bez jakéhokoliv duševního vývoje, zase nějaká ta akademie, jejíž učitel je hned pojmem skloňovaným pokaždé, když do toho baráku někdo vleze, rivalita vlkodlak vs vampír...už né, prosím už né. Samozřejmě, že je to moje chyba, nikdo mě nenutil na to koukat. Jen mám holt slabost pro Lenu Headey (už od merlinovských časů na Hallmarku). A sporný talent Lily Brežněv - Collins (ten Phil ji snad musel mít s medvědicí nebo co) je kapitola sama o sobě. A skromná otázka pro všechny 14-leté holčičky: to opravdu sníte o nezdravě bledém, emo-gothic blonďákovi, který permanentně vypadá na 16 ??? Já vím, jsem chlap a nemůžu to nikdy pochopit. Ale jsem si na 100% jist, že kdybych já byl ženská, raději beru plnokrevného vyzrálého vlkodlaka, když už. Ale proti gustu žádný dišputát. Můžete si za to sami. Když chcete mít sex raději s upírem nebo andělem, brzo vyhynete.

Hodně smyslový zážitek. Jak rád říkám, forma zvítězila nad obsahem. Banální milostný trojúhelník v naprosto senzitivním čarovně snovém hávu. Jak tady bylo mockrát řečeno, Twin Peaks - divnost, Twin Peaks - bestialita. Nikdy bych nevěřil, že v romantickém filmu zatajím ve finále dech. Kdo to viděl, určitě ví, o kterém momentu to mluvím. Když se na vánočním večírku té pipiny s novými vlasy rozjelo několik dramatickým dějů zároveň, které se nesnesitelně úzkostně propojovaly, až skončily Carolininým nevyhnutelným setkáním s vrahem (a pro ty, co to neviděli, tohle nebyl SPOILER).

Jejejej. To je mi ale nadělení. Tyhle tři hvězdičky bych jednoduše rozdělil mezi své tři oblíbence, každému po jedné. Shannyn pro její neskutečnou temnou krásu, Edwardovi pro jeho sympaťáctví a Jasonovi Beghemu, kterého jsem si oblíbil už v 80. letech. A teď k ději. Ryze béčkový scénář (a céčkové triky) nás vlečou průměrným duchařským příběhem až do - a teď dobře čtěte - do vymýtání démona z mobilního telefonu v reality show. Pokud to stejně jako já nepobíráte, opakuji: vymýtání démona z mobilního telefonu v reality show. Stále vám to hlava nebere? Nebojte, já na to taky čuměl jako prase po první ráně od řezníka na moravské zabijačce. A protože jsem si po sobě přečetl, co jsem právě napsal, musím chtě nechtě jednu hvězdičku umáznout. Jediná scéna, kdy jsem se alespoň trochu bál, byla s tou zombie ve větrací šachtě. Kupodivu ne, když honila hlavní hrdinku, ale v tom okamžiku, kdy k ní Shannyn seděla záda, zkoumala její mobil a ta mrtvola se na okraji záběru nepatrně pohnula. To mě hned napadlo: to si dělají prdel! Fuj! Ale tím horor končí a mění se v trapnou frašku umocněnou imbecilním chováním hlavní hrdinky. A už raději nebudu pokračovat, nebo uberu další hvězdičku.

Zdravím, jsem sestřenicí Sidney Vřískot Prescottové a doma nad postelí s plyšáky mám plakát jediného akčního hrdiny, co má fakt koule - Ellen Ripleyové. Moc se těším na seznámení s vaší zazobanou rodinkou. Vaše mamča si mě zamiluje, ale vaši elitářští bráchové mě budou trochu podceňovat. Studuju, mám doma zakrslého králíčka a jdou mi všechny kuchyňské práce, obzvlášť ta s mixérem. Ale nebojte, pokud nás při společné večeři napadnou psychopatičtí zabijáci s maskou ovečky a jiné havěti, rozsekám je vším, co mi přijde do ruky. Ale žádný strachy, nejsem žádná idealistická slepice, co chce spasit Zeměkouli, jde mi jen o vlastní kejhák, nejsem úplně blbá, působím sympaticky i když jsem celá od krve, taky se v krizovkách chovám vcelku logicky, příjemně to se mnou ocejpá a vcelku dobře se na mě kouká. Asi vás nenadchnu, ale ani neurazím. Takže si mě v klidu pusťte.

Co na to říct? Kdybych tvrdil, že jsem se nebál, kecal bych. Takže tady žánr neselhal. Na druhou stranu, znám fůru lidí stejných jako já - co se zaserou strachy, když je po temné chodbě honí mrtvá holčička s krvavýma ručičkama. Takže tady to měl Derrickson příliš snadné. Takže abych dal (nad)průměrné hodnocení, musela by hutnou atmošku podpořit zajímavá neotřelá story. Ale lidi, nastěhovat se do baráku, kde zařvalo několik malých dětí, které mi každou noc pěkně cuchaj nervy, tak to vážně ještě nikoho nenapadlo.Kde je nějaká invence? Snaha vymanit se z klišé? Posunout horory o mrtvých dětičkách na novou, vyšší, úroveň? (ZAČÁTEK SPOILERU). Proč dospělý Ethan "Thurman" Hawke například nezjistí, že je jedním z těch nezvěstných dětí? Proč jeho chápavá sladká ženuška nepřijde na to, že je kupříkladu tím zlatíčkem Stephanií, co se ráda houpe na oběšencích? (KONEC SPOILERU). Takže jednou větou, strašidelná nuda a nudná strašidelnost.

Nemám rád upírské filmy a upřímně nechápu mánii kolem nich. A už vůbec nemám rád upíry typu Nosferatu z němých černobílých hororů. Tohle bylo však dílko podle mého gusta. Středověce temné, plné atavistického lidského strachu z nestvůr. Luke Evans - to je aspoň správný macho upír (Edwarde Cullene, doufám, že to čteš a stydíš se!). Samozřejmě nechybělo ani hollywoodské klišé, ale nějak jsem to dokázal strávit. SPOILER: jen by se mi víc líbilo, kdyby si Vlad na konci tu menší přehlídku home-made upírů nechal jako svoji osobní gardu, která by ho srdnatě následovala třeba i do pekla...nebo na Manhattan.

Dokonalá atmosférická záležitost. A nadčasová. Nádherně ukazuje, že absolutismus (v jakékoliv podobě) nefunguje. A taky dokazuje to, co už řekl dr. Malcolm v Jurském parku: "Příroda si už najde cestičku." Nevím, jak by takový snímek zabodoval za velkou louží, ale u nás se na něj stály fronty. Jistě tomu i pomohl výtečný český dabing. Nevím, jestli to byl záměr, ale naši dabéři typově přesně odpovídali dabovaným postavám. Postránecký - Max, Preiss - Albert, Paulová - Lamia, Medvecká - Emma. Jen v českém překladu je chyba. Hibernace proběhla roku 1991. Plus 53 let je rok 2044, ne 42. Ve slovenské verzi a polských titulcích na konci je to už správně. P.S. Nesmrtelná hláška: "A Marie Curie Sklodowská byla asi taky žena, co?"

Už dlouho jsem neviděl 112 minut souvislých metafor, jinotajů a odkazů. Vlastně nikdy. Proslov kapitána z "Millerovi na tripu" zkraje filmu byl prorocky přesný. Přesně takhle filmové dvojky všichni vnímáme. Ještě možná bych se rád kouknul do toho rozestavěného chámu Jump Street 23 přes ulici, ale dál bych už rozhodně nešel. Ale závěrečné titulky se jim fakt povedly.

Jak tady už někdo napsal. Jednička byla o tom, jak si skvěle sarkastická agentka hraje na missku. Tento skoro dvouhodinový paskvil je už ale o tom, jak si tupá misska hraje na ostřílenou agentku. Chemie mezi Bullock a King nefungovala vůbec ... a vlastně tam nefungovalo nic. Scénář, střih ani režie. Bylo to smutné, trapné a zbytečné. Jako divák se cítím podveden, zneužit a nasrán.