moriero

Nejnaivnější ale taky nejkrásnější politická satyra, co jsem kdy viděl. Takové Vrtěti psem v inteligentním a citlivém hávu s nádechem romantiky. Kevinovi Klinovi jsem jeho Dava žral i s navijákem, a i když jsem furt čekal, že první dámě vyletí z hrudi Vetřelec, nakonec mě Sigourney dokonale přesvědčila a okouzlila. Celé to perfektně fungovalo. Scénář, dlouhé záběry DC, střih, hudba, casting. Tleskám.

Hele - nedopadlo to zas takovým průserem, jak jsem se zprvu obával. Když dokáže skandinávský pornoherec ze Stmívání hrát Hercula - proč by Havajský plavčík nemohl představovat barbarského seveřana? Arnie je Arnie - nebudem si nic nalhávat, ale Momoaovo nadřazené ztvárnění své postavy ve stylu: "Mámvásvšechnynahákujájenprojíždímabychzabořilmečdovrahůmýchrodičů" mi bylo více než sympatické. Tak to má být. Absence Valerie taky nevadila. Nejsem Conanista a doma mám jen jediný komiks, kde Valerie stejně nebyla žádná osudová láska, jen spolubojovnice. Chválím ponurost, krev, ještě více krve, střeva, hlavy, ale co tvůrcům neodpustím - chybělo mi Conanovo dospívání v otrockém kole.

Začal a skončil bych u batlu forma vs obsah. Kvalita vysoká a CIG naprosto v pořádku (davové scény v 3D jsou opravdovou vizuální lahůdkou). A obsah? Příběh je logickým vyústěním prvního dílu. Bohužel bez špetky překvapení, což v téhle fázi timeline nebylo myslím ani u originální série ze 60.-tých, 70.-tých a 80.-tých let. Tam hodně pomohlo cestování v čase a takzvaný časový paradox (kdyby inteligentní opice nepřicestovaly z budoucnosti a nepočaly Cézara, Vzestup ani Úsvit by se nekonal). Udála se jednička (budoucnost), udála se dvojka (pořád ještě budoucnost) a trojka se již odehrávala v současnosti. Všechna další pokračování šla jedničce a dvojce naproti. To člověka bavilo. Proto dokázal tolerovat někdy slabší dějovou linku. Pokud se ale autoři série 21. století nehodlají vydat stejnou cestou, nějaký ten "wow, wtf, omg" efekt na konci projekce s divákovou spadlou bradou se zkrátka musí konat. Zatím tedy batl vyhrála forma. Na plné čáře.

Strhující mrazivý německý majstrštyk. Skvěle vygradovaný thriller s dech beroucí pointou...a vůbec tomu nevadila skutečnost, že se udál v 60. let, ale v tomto filmu se odehrával v současnosti. Téma je zkrátka nadčasové. Skvěle vybraný představitel drsného učitele ala Statham, kterého musely milovat, obdivovat a uctívat jak studentky tak studenti. Charisma je zkrátka mocnější zbraň něž revolver.

Nejhorší pochvala uměleckého díla je, když o něm řeknete, že je dobré. Tohle bohužel dobré bylo. Však bez jakékoliv přidané hodnoty. Vleklý začátek a příšerní obři zabili první polovinu, z druhé se pak stalo výborné rodinné psychodrama. A casting byl krom Crowa a Connelly příšerný. Percy Jackson se tam například vůbec nehodil. Pořád vypadal jaksi moderně, až jsem každou chvílí čekal, že mu v kapse začne zvonit smartphone. Dobře rozběhlé linie s Hopkinsem a "dívkou, kterou nechali tam venku" totálně nevyužité. Celé to působilo dojmem: nenadchne, neurazí.

Hele lidi, tohle je náhodou moc povedená pocta originálu, která si na kult ani hrát nesnaží. Tuhle skvadru by si sice dal Dutch, Mac a aspol. k snídani, ale v naší urbanometrosexfeminopřejemnělé době ještě tihle chcípáčci ujdou. Zastoupeny všechny dvourozměrné archetypy, nutné pro militantní testosteronový výplach. Do poloviny filmu jsem viděl jasnou pětihvězdičkovou záležitost, která nevykrádala atmosférickou jedničku, jen jí neskrývaně vzdávala hold (výtečné použití stejných hudebních motivů při "paralelních" smrtích jako v originále). S příchodem Fishburna se to však zlomilo. Povahově se tam absolutně nehodil (jakoby vypadl z Fincherova Vetřelce 3). Ubral snímku hvězdičku, ale únik z jeho sídla a povedený konec ji zase vrátil na své místo. Já byl spokojen, i když jsem nedostal odpovědi na některé otázky (pojem "sezóna" asi nebude rok, když paragáni padali v nepravidelných intervalech i v průběhu filmu, když padali i na konci, asi měli přiletět i tři další Predátoři, ne?). Ale mně to celkový dojem nepokazilo...

Nic nevystihuje tento snímek víc jako titulní promo foto. Nadpozemsky nádherná Natalie jako prasklá porcelánová panenka. Dokonalost, ze které mrazí. A mrazilo mě po celý tento film. A to si nejsem jist, zda je dobře. Řemeslně je to precizně odvedená práce. Kontrast mezi ukrajinskou živočišností a izraelskou éteričností bral dech. Obě holky hrály a baletily jak o život, ale úzkostná schizofrenní atmosféra, která sice asi realisticky vykresluje rivalitu v baletním světě, mi jako divákovi kazila požitek ze sledování. Možná nejsem asi cílová skupina, nebo nevím. Obvykle miluju tyhle realistické tématické filmy. Ale tady jsem se (mimo finální part) koukal nějak podezřele často po hodinkách. Takže čistokrevných 65%.

Kráska a Zvíře, Panna a Netvor, La Belle at la bete, beauty & beast, die Schöne and Das Biest...nazývejte to jak chcete, ale pořád se bude jednat o nejkrásnější pohádku všech dob. Jako jediná (slovy JEDINÁ) popisuje totiž lásku jako postupný proces...žádné: hele vidím holku, jak spí, dám jí hubana a zítra budem svoji... Kráska a Zvíře má svoji pevnou kostru, které se drží všichni tvůrci. Každý ví, jak dopadne...jako všechny pohádky. Proto od této konkrétní čekáme pouze dvě věci: podobu Netvora a originalitu nesmělého seznamování s Kráskou. Nic jiného. A Juraj Herz všem vyrazil dech. Obojím. Konečně upustil od většinou roztomilého lvíčka a nasadil Zvířeti zobák (panebože zobák!). A skoro schizofrenní rozpolcení osobnosti Netvora způsobilo, že jsme se o Julii celý film báli. Skutečně báli. Já si celou dobu říkal: Bože, rupne mu v bedně a on ji vážně rozsápe. Tohle opravdu není pohádka pro děti. Je to ponurý romantický horor, který mi způsobil nejednu noční můru. A démonické varhany k tomu! Kam se hrabe Freddy! V našem zapšklém socialistickém rybníčku něco tehdy naprosto nevídaného! Hodné světové úrovně. Všichni autoři dnešních "temných fantasy pohádek" by si měli tento film povinně pustit.

Překrásné. A sežerte mě. No a co. Lea Seydoux jakoby vypadla z Botticceliho obrazů. A Vincent vypadá jako Zvíře i v civilu. Dokonalý casting. Podmanivý soundtrack. Dechberoucí široké záběry kamery. Měl jsem pocit, jakobych koukal na Legendu Ridleyho Scotta. Celé to se to odehrávalo jako přes nějakou snovou clonu. Skoro bych řekl magickou. Od pohádky nečekám freudovskou psychoanalýzu, PROČ by se měla Belle do Zvířete zamilovat (při bližším zkoumání je zřejmé, že k zamilování Belle dopomohla ze záhrobí mrtvá královna skrze své retrospektivní vyprávění). Pořád lepší, než když přijde Princ, políbí Růženu a hned je vymalováno.

Celou dobu jsem měl přichystány 3 hvězdičky na truc všem těm filmovým hnidopichům , ale závěrečný propich Hebe film srazil na dvě. V rámci žánru podstandart, ale znám mnohem horší snímky. Největším průserem byl asi casting. Jediný, kdo vypadal alespoň trošku řecky, byl můj oblíbený Adkins (ten měl hrát Hercula!). A to se smáli Sorbovi, že byl na postavu Hercula moc anglosaský. To ještě nevěděli, že přijde skandinávský pornoherec ze Stmívání. A vrstevnice snacha/tchyně, které přilepili jediný šedivý vlas, vypadal taky komicky. Jedno z mála pozitiv jsou dvě použitá jména: Alkeidés a Hebe. To první bylo skutečným Héraklovým jménem, než "skrze Héry, která mu kladla nejrůznější překážky, dosáhl slávy", což je překlad jména Hérakles. A Hebe byla skutečnou Héraklovou manželkou (jenže až třetí - vzal si ji po smrti na Olympu). Ale jak říkám, americké znásilnění antické mytologie se dalo čekat a aspoň jsem si u filmu vyžehlil dvě košile do práce.