Woodstock

Jak se dá na skutečně krásném ostrově natočit skutečně strašlivá a nudná hovadina. Vzkaz těm chytrákům, kteří píšou komentáře, aniž by film viděli: vůbec se tu neznásilňují ženy, pouze se o tom kecá (tak jo, jednou se párkrát hekne, ale mimo záběr kamery). Na jedovatou rybu se tady jednou šlápne, ale čumět kvůli tomu hodinu a půl na naprostou píčo..nu? Je to na vás. Já tu chybu bohužel udělal. Tak mě napadlo, že by se mi tu hodilo, kromě Oblíbených uživatel, i status „Lháři a prášilové“, kam bych přidával uživatele, kteří poskytují o (jimi neviděných) filmech zcestné informace, jejichž hodnocení a komentáře by se mi vůbec nezobrazovaly.

"Make love, not steal!"     Tak už je to potvrzeno. Pes, dokonce i ten chcíplej, je opravdu nejlepší přítel člověka. Vlastně ne člověka, ale amorální pokřivené zrůdy. Guy Pearce podal excelentní výkon, dokonce si kvůli roli mrzáka nechal odoperovat pravou klíční kost a dvě žebra, aby ta jeho křivá postava vypadala věrohodně (neuznaná zajímavost :-). Ten byl, kripl! Temnota v očích, duše ošmirglovaná až na kost a mezi zuby mu vrže písek. Samozřejmě pokud vůbec promluví. Neuvěřitelně tragická postava, odporný všivák ale i sympaticky akční zmrd, který nezaváhá. Chudák trpaslík... Ačkoli, ten liliput si za to mohl sám. Podezřelým bezdomovcům se zbraně do ruky nedávají, obzvláště když očividně smrdí (americkým) dolarem a když už, tak zásadně s prázdným zásobníkem, náboje zvlášť! Zhodnocení: zhlédnuto nedobrovolně, z donucení. Soused je holt blázen do postapo :-) Nic jsem od filmu nečekal a přesně to jsem dostal. Artové, bolestně pomalé a nudné NIC. Ovšem s několika skvělými scénami a atmosférou zmaru a rozkladu společnosti hustou tak, že by se dala krájet.

“Make love, not box!“     Swallow your pride, eat blueberry pie. Licking is awesome! Zeck is gone…

Tuctová pohádka, která mi stojí za zmínku kvůli první filmové roli patnáctileté Terezky Pergnerové, později celonárodně známé poskakující pipky "moderuji Eso pro mládež sjetá perníkem no a co". V době natáčení pohádky o pasáčkovi vepřů a sto hubičkách coby platidle (!) byla Pergnerová okatá nevinná dívčina, o pouhých pár let později již jen feťácká troska, kvůli dluhům a penězům na drogy fotící porno. Život umí s člověkem nepěkně zamávat. A pasáci taky. No nebylo jí líp v této pohádce, v chlívku mezi živými prasátky (mezi která tam v jedné scéně i spadla), než jako rozhoďnožce na obálce časáku pro prasáky? Ale nakonec - v životě jako v pohádce - konec dobrý, všechno dobré.

Hrůzy války jsou daleko, drsná síla mužského klína je tak blízko... Válka, to je stejně jen výmysl nesmělých mužů. Je to jejich zhmotnělý chtíč a strach, že nebudou schopni rozmnožovacího aktu. Skutečný strach ze smrti, nezvladatelný, přírodně divoký, ten nezabíjí, ale plodí. Víc mužů, víc radosti. Ale ano, taky víc starostí, ale to ať si chlapci vyřeší sami mezi sebou. Jako chlapi. Po všem tom zabíjení by jimi už mohli být. Dorozumívat se řečí není nutné. Kukuška je žena přírodní, neotesaná, samice z tundry. Jen pukni, kameni! Žárem a vodou přinucený, ať se vězeň osvobodí a jeho sémě a život ať pokračuje dál. V závěru genetická záhada, zda dvojčata zplodili oba vojáci, původně znepřátelení na život a na smrt, nyní usmířeni a spřízněni jedním ženským lůnem.

Pro psychicky zdravé diváky pouhá alenotakjistěnolan filmařská hříčka, pro případné lehce schizofrenní diváky, s konkrétní diagnózou "barefoot dead", možná i užitečný manuál :-))

"Make love, not kill!"     Especially not to kill goats, hamsters and peaceful enemies.

Četli jste obsah filmu a těšíte se na thriller o bankovní loupeži? Najděte si jiný film. Těšíte se na pořádné drama se spoustou vyhrocených situací? Bohužel, ani to drama se nekoná. Celé je to takové... nijaké. Nudné a suchopárné, jak abstinentský večírek bez jediné kapky whisky. Zaujal mě jen dobrovolný zásobovatel (nikoli dealer!) Enzo a samozřejmě i ten pošahaný lupič-nácek. Jenže ten byl v rozhodujících chvílích stejně nějak podezřele měkkej. Když uvážíme sakra krizovou situaci, kterou musel řešit a jeho cholerickou povahu, v reálu už by byla půlka vzpurných Anonymních alkoholiků na podlaze s rozbitou hlavou a druhá půlka by ho poslouchala jako beránci. Základní myšlenka filmu nebyla špatná, ale asi bych spíš uvítal černou komedii, klidně i trochu bláznivou. Ale jako drama mě to nezaujalo.

“Make love, not marriage in Las Vegas!“ (Big orgasm while riding through the desert night with the lights off...)

Atypický milostný trojúhelník s pár lechtivými scénami, příběh plný marné touhy po nemožném, s poučením, že čtyřprocentní bariéru vztyčenou přírodou ani sebevětší lidská touha nepřekoná. Obyčejný chtíč nestačí, nanejvýš na chvíli, stejně pak následuje pád do reality sexuální orientace, která je daná a nezměnitelná. Ale aspoň si vychutnáme originální studentskou erotiku mezi homosexuálem a dívkou v knihovně aneb jak se udělat při pouhém předčítání z knihy. Studentka Alex totiž miluje “velká slova”, je to spouštěč jejího orgasmu na studijním stolku. Jenže když se pak chopí knihy nadržený Sturat, sice heterosexuál, ale kluk bez fantazie, pouhý manuální dělník upoceného mechanického sexu, žádná rozkoš nehrozí, Alex je jen znechucena jeho trapným pokusem. Krásný příklad toho, že erotika je umění a ne nádeničina a že když dva dělají totéž, nebývá to totéž. Nicméně, když je objekt touhy nedostupný, nakonec se k uvolnění sexuálního napětí hodí i ten nádeník Stuart!