verbal_cohle

Velmi naivní (v některých ohlednech 50-shades naivní). Tance mi ale přišly zajímavé, přestože tomuto umění vůbec nerozumím (a tudíž ho obvykle ani neumím docenit).

Super plán, super konec.

Neuvěřitelní lidé bez špetky intelektu. Úsměvná práce se stereotypy. Bohužel i bez většího množství humoru.

Lenochodi výborní, případ také dobrý. Ale ta propaganda!

Grandiozní úvod. Dobrá kombinace předchozích vodníkovských vesmírů. Postupně se ale celý seriál rozplizl a skoro nic se mu nepodařilo dořešit do konce. Také jsem se nedočkal pořádné satiry..

Příliš dlouhé, minimum vtipu. Jediné plus je satirický/parodický ton filmu.

Jedná se o můj první film od Almodovara. Pouze jsem věděl, že jeho příběhy se velmi intenzivně věnují ženám. Každopádně jsem ale drama čekal silnější - emočně, psychologicky, humorně, dějově, filozoficky, zkrátka jakkoliv. Jednalo se vlastně o příběh jedné rodiny velmi konzistentně a přehledně odvyprávěný. Díky lehce neuvěřitelným zvratům si ale dokáži představit, že pod jinou režií by se z filmu stala "růžovka." Penelope byla velmi silná; a to jak herecky, tak ztvárňovanou postavou. Plus dle očekávání jeden z mála filmů, kde 90% postav jsou ženy.

V polovině jsem si říkal, že na horor se vůbec nebojím. Ve 2/3 jsem začal přemýšlet, proč všichni film tolik zbožňují (napadala mě pouze forma a atmosféra). Poté, co Willis pomohl Coleovi k porozumění mrtvým jsem si říkal: "fajn, pár minut do konce, nic velkého už se nemůže stát. Víc jak 3 hvězdičky si to nezaslouží". A pak to přišlo, totální mindfuck. V retrospekci jsem si ale vědom toho, že finální rozuzlení bylo po celou dobu před divákovým nosem. Akorát přemýšlím nad tím, proč se Cole nebál Willise tak silně, jak ostatních duchů. Plus za to, že z matky po celou dobu vyzařovala láska, přestože si se synem neuměla počít.

Některé vtipy sedly, některé ne. Za mě byly nejlepší: liliput, LSD a strejda. V americkém provedení se jednalo vyloženě o frašku, zatímco britský originál si zachoval uvěřitelné dekorum. Nic nebylo přeháněné, přehrávané ani vynucované. Prostě takový pohřeb se klidně mohl stát i Vám (uznávám, že se toho ale nakopilo až moc).

Premise nespravedlivě odsouzeného, který se snaží z vězení/na útěku dokázat svoji nevinu není nic nového. Přestože od začátku režie podsouvá Fordovu nevinnu, divák se o ní opravdu přesvědčí až po více než půl hodině filmu. U tohoto typu filmu musí být všem jasné, že to Ford dokáže. V pozdější fázi filmu se dá bohužel i odhadnout, kdo vraždu zosnoval. Tudíž na ději tento film netáhl. Snímek ale velmi chytře zvolil cestu absolutního napětí a perfektního navozování pocitu závodu mezi FBI a doktorem. I přes předvídatelnost se ale Davisovi pořád daří držet napětí na vysoké úrovni; především díky precizním střihům mezi hajným (T. L. Jones) a hnanou zvěří (Ford). Plus za policajtskou mluvu, která působila velmi realisticky.