Bragi66

Čtyři z tanku se vrací, sice bez Šarika, ale s mnoha počítačovými efekty. Tady ve filmu nikomu nevadí, že střední tanky po sobě střílejí na vzdálenost co bys banánem dohodil. A to T34 měly kanóny ráže 76 mm a Panzery 4 a 5 ráže 75 mm, a že to byly nějaké kanóny! Tady ve filmu se taktiku tankového boje učí Němci od Rusů, a přitom si musí dobře pamatovat, že to bylo zrovna obráceně. No prostě je to bohatýrský příběh, ve ktrerém se ruští tankisté pořád křižují a modlí. A místo Šarika si nakonec vezmou do tanku ještě ženskou. Vidět se to ale dá, to na ty "4 z T34 a pes" se koukat dnes už nedá.

Doslova sajrajt výtvarně, herecky a příběhově, ale přitom je to sakra režisér David Lynch! Mohlo by se to zrovna tak jmenovat třeba "Dunaj" nebo "Duňa". Filmově jsou to "Hvězdné války" po lobotomii: kožobrnění, meče, kudly, hadičky v nose a raketové sáňky.  Fanoušci literární předlohy by to asi neměli vidět za střízliva.

Jo možná je to klasika, ale koukat se na to nedá. Ta šílená scéna s tím, jak Craig Wasson pozoruje špatným dalekohledem přes žaluzie, jak se Melanie válí po gauči nebo nastavuje záda v županu, to trvá půl hodiny! A že je to thriler nebo dokonce drama? Na 114 minut je to spíše řidina s načesanými hereckými drny a přehazovačkami let osmdesátých.

Ano, aby si malý stošedesátiosmicentimetrový muž mohl žít na vysoké noze, a aby mohl mít vysoké blonďaté Valkýry, Skeggjöldy a Sköguly, tak krade topmanagerům umění a dovedně to kryje headhuntingem. Výborný norský černý humor.

Dobrý a uvěřitelný pohled do života námořních pěšáků ve výcviku a pak v íránské poušti, kde nejčastějšími výrazy jsou: "Nevěstka!", "Do záchodu!" a "Podělanej záchode" - to k atmošce bezpochyby patří, jenže 125 minut bez příběhu, kde největší akce jsou, že potkají šest velbloudářů se čtyřmi velbloudy a že se přetahují o ohořelou mrtvolu Íránce, to je dost. Režijně i herecky skvělé, ale hodně se hrálo na přechod k mariňákům, ale na ten pád zpátky se jen brnklo.

Peakčněný SF film, který nezachrání ani všechny ty nánotechnologie a raketové sáňky. Ani ty zamilované scénky Dieselovi moc nejdou, možná měl raději zůstat u těch naftových motorů. Zejména ta vložka "ztroskotání v poušti" mohla být klidně o dvacet minut kratší.

Stará a dobrá parta kpt. Pickarda, to ano, ale panákovití nemotorní Borgové a ten rozpustilý Zefram Cochrane! Je fakt, že jinak jsou startrekové příběhy hrdinské a morální, ale tenhle moc příkladný není. A ty pozemské dekorace jsou také trochu odbyté.

Dějově z počátku pomalejší soudní drama, žádný "akčnák". Německé ženě žijící v etnicky napruženém Německu zabijí dítě a polepšeného tureckého drogového manžela. Trochu příliš násilně z toho ční multikulti poselství, ale filmově to neuráží.

Je to sice klasika našeho mládí, ale dnes jsou na tom vidět ty kýble amerického hrdinského patosu, šablonovitosti postav a k tomu ještě to: "Piloti všech zemí spojte se!" (ale samozřejmě pod vedením nejvyššího pilota Spojených států. Největší hrůza ale nejde z ufáků, ale z té vlezlé vítězné hudby, která se do vás dere úplně jiným otvorem, než ušima. K ocenění je monstróznost podívané, která ale není tak jalová jako ty asijské, které jsou mnohem mladší, a už by si z toho mohly vzít poučení.

Podle mého je to dost podhodnocené dílo. Kdyby to natočili amerikáňci, tak by to marketingově vyhnali na "kulťák" jak noha. Je to hodně divné a drsné, ale ne hnusácké. Dá se v tom dost přehrabovat a filmově si to "požvýkat".