MrKrahujec

Po "Čarodějkách z Eastwicku" možná další pokus o Bulgakovova Mistra a Markétku trochu jinak. Řekl bych, že po původní verzi, konečně už zfilmované dobře, a Updikově komediální variaci nezůstává tahle vážnější varianta téměř nic dlužna. Opět se nakonec dozvídáme, že ďábel je vítěz sice dočasný, ale...

Tak náhodou ten "možná úplně nejlepší film Vlasty Buriana" bude právě tenhle, protože jen v něm se podařilo dosáhnout tak dokonalého akordu hned tří tolik rozdílných a přece geniálních komiků: Vlasty Buriana, Oldřicha Nového a Čeňka Šlégla, přičemž ani jeden z nich "nehraje druhé housle". Obdivuhodné! Šléglova kreace stoprocentně šlechtického degeneráta je prvotřídní, Nového promluva o jeho těžkém životě v Americe je zase jedna z nejlepších parodií na brakovou literaturu, jakou jsem v českém filmu slyšel (vizuálně by se už snad něco našlo), no a Vlasta Burian je tady stále ve své nejlepší kondici.

Tak strašný, jak je zde předestíráno, to sice nebylo, ale dobrý taky moc ne...

Tak tohle je na můj vkus trochu moc nažehlené...

No, až k slzám mě to přímo nedojalo - asi jsem už otrlej - ale zhlédnutí tohoto filmu rozhodně nelituju, už to chtělo jako sůl nějaký opravdu český film, který by nebyl k zblití... už jsem si začínal říkat, že takový už asi nebude. A ejhle! Připomene to sice leccos, třeba i nádherný Papírový měsíc s Ryanem O´Nealem a jeho dcerou, ale ten měl podstatně více skutečné životní vervy... Ale tohle bylo zase takové velmi, velmi české...

Tomuhle může dát nízké hodnocení snad opravdu jen ten, kdo se tam konkrétně poznal, a to v negativním smyslu. Film, který je geniální téměř výhradně jen svou PRAVDIVOSTÍ. A tím míním i tu záměrně nervní kameru (která tu tolika lidem vadí), protože si nemohu pomoct, ale tak to opravdu chodilo, vždyť si to pamatuju. Těm, co nepamatují, mohu vzkázat: tomuhle klidně věřte. Je to totiž (vlastně už docela ojedinělá) satira v tom nejpůvodnějším, klasickém slova smyslu.

To bych teda opravdu rád věděl, jakýma očima se na tenhle film koukali všichni ti, kteří mu tady vyčítají pionýrské šátky a kroje. Slovo pionýrský na samém začátku opravdu (myslím) párkrát zazní, ale jinak se v celém filmu od začátku až do konce žádný pionýrský šátek neobjeví ani náhodou a všichni chlapci jsou oblečeni zcela civilně. Jeden z nich má dokonce na hlavě tropickou helmu - jasný to symbol imperialistických anglických kolonizátorů!

Dokonale žižkovské, řekl bych až Seifertovské (že by tu Vaculík opravdu sehrál roli jen lehce stylizovaného Seiferta?), ale především Kachyňovské, v tom smyslu, že vše to, co uměl jen on a co charakterizuje právě jeho, je tady cítit nejsilněji.

Tohle je možná něco jako novější verze legendárního filmu "...If" s Malcolmem McDowellem, vlastně spíš jeho morální pokračování (nikoliv dějové, samozřejmě), až jsem měl chvílemi podezření, jestli tu nejde o filmové zpracování truchlivých učitelských začátků Ezry Pounda, který byl v mládí vyhozen z učitelského místa právě proto, že nehodlal vyučovat, ale "probouzet" (Údajně to tehdy byl pedagogický veleskandál na celou Ameriku). Ale pak mi to připomnělo dokonce i naši Helgeho "Školu otců" a pochopil jsem, že tenhle film rozhodně nebude pokračováním čehokoliv, nýbrž, že se směle může postavit po bok tomu nejlepšímu. Nesmírně nadčasové téma (který profesionální učitel by tenhle problém nezažil?). Lví podíl na úspěchu má samozřejmě skvělý Robin Williams, u kterého budu už navždy obdivovat jeho schopnost vyvolat v divákovi během jediného filmu skálopevný pocit, že je jeho dávný dobrý kamarád. (Skutečně jsem měl po jeho smrti intenzivní pocit, že mi umřel takový dobrý a dávný kamarád).

Jistě, snaha se hodnotí, když ale tenhle film byl natočený až PO Kubrickově Vesmírné Odyseji a Spielbergových Blízkých setkáních třetího druhu. S přihlédnutím k tomuto faktu to moc nového nepřineslo, hlavně ten rozjezd byl nějak až moc zmatkovitý a hlavně (díky prostředí) vlastně nijak moc zajímavý.