Recenze (1 041)
Ztracený obzor (1937)
Utopický film, který dnešnímu divákovi může evokovat chování odloučených sekt, které za svou liberálností skrývají temná tajemství. Zde například v kolonialistickém duchu nikdo neřeší, že bezstarostný život plný zahálky je určen pouze priviligeovaným bělochům. Film si sice hraje s divákovým očekávaním, ale vzhledem k pomalejšímu tempu a jasně vysázeným kartám na stůl, není těžké dopředu odhadnout, kam děj směřuje. V době před druhou světovou válkou byl tento únikový film aktuální, dnes jen těžko zakrývá naivitu, ignoranci a pochybnost celého poselství. Jiné Caprovy filmy jsou rovněž postaveny na optimistických představách o fungování světa, ale ty skutečně motivovaly (motivují) diváky, aby se snažili něco změnit. Ztracený obzor toto očekávání naplnil asi stěží.
Poslední samuraj (1999)
Óšima v průběhu své filmařské kariéry rád otvíral zapovězená témata tělesného charakteru (sexuální posedlost, zákulisí mučivého provedení trestu smrti apod.). I ve svém posledním filmu odkrývá téma homosexuálních vztahů mezi samuraji. Ačkoliv je takový scénář snadno představitelný, Óšima zachází mnohem dál a vztahy mezi jednotlivými muži staví na principu touhy a žárlivosti vyvolané androgynním mladým samurajem. Filmu z mého pohledu chybí údernější druhá polovina, která by podpořila zdařilou závěrečnou pointu.
Never Sleep Again: The Elm Street Legacy (2010)
Ultimátní dokument, který na čtyřhodinové ploše nabízí rozbor celé série filmů s Freddy Kruegerem. Ačkoliv originál je dodnes jedním z hororů s výborným námětem a opravdu sugestivním provedením, pokračování se velmi rychle zvhli do campového stylu. Dokument se snaží každý z dílů odlišit a vypíchnout v čem se lišil od odstatních, a to za vydatné asistance Roberta Englunda, který chválí všechny za skvěle odvedenou práci. A má proč – snový svět sloužil scenáristům a především talentovaným trikařům jako záminka k tomu, aby mohli totálně popustit uzdu své fantazii a vytvořit nezapomenutelné masky a surrealistické sekvence vražd. Jedinou (ale podstatnou) slabinou dokumentu je, že je pojat jako sekvence mluvících hlav, což je při dané stopáži opravdu hodně a dává tak prostor i lidem, jejichž přínos k dokreslení historie Noční můry v Elm Street je přinejmenším diskutabilní.
Atlas mraků (2012)
Vůbec jsem netušil, jak moc se mi bude tenhle moderní epos líbit. Skvělé propletání se jednotlivými dějovými liniemi a výteční herci nedají vydechnout ani při tříhodinové stopáži.
Futsu saizu no kaijin (1986)
Už ve svém prvním počinu je Cukamoto ukázkově posedlý až kafkovskou groteskností. Tělesný i duševní rozpad hrdinů, nezapadajících do většinové společnosti, předvádí téměř v každém ze svých snímků. Ve svém prvním cyberpunkovém období reflektuje strach z proměny člověka v nemyslící stroj tupě vykonávající daný úkol, ale i všeobecnou fóbii japonské společnosti z vážně nemocných a tělesně postižených. Cukamoto má silné vizuální cítění a ovládá zpravidla vše od režie, scénáře, kamery až po střih. Někdy se ve filmu objeví i coby vedlejší, nebo dokonce hlavní role. Tak je tomu i v případě tohoto osmimiletrového snímku, který se navzdory své krátkosti vyznačuje bizarními maskami, kvalitním střihem i nezaměnitelnou atmosférou. K vidění na YouTube.
Karisuma (1999)
Znepokojivý ekothriller, který ale hraje naprosto podle vlastních pravidel. Zákony logiky, v této japonské variaci na stalkerskou Zónu, prostě neplatí.
The 101 Scariest Horror Movie Moments of All Time (2022) (seriál)
Do výběru 101 nejstrašidelnějších momentů v žánru hororu zařadili tvůrci jak prověřené klasiky, tak filmy z předchozí dekády. Kromě známých režisérů (Joe Dante) jej probírají herci, maskéři (účast Toma Saviniho i Grega Nicotera velmi potěší) a filmoví historici. Seriál se vyhýbá hodnocení filmů jako celku, a proto si může dovolit zařadit i velmi slabý Hostel Eliho Rotha jen kvůli jediné ikonické scéně. Ačkoliv je opravdu velká pozornost věnovaná lekačkám (jump scares), dojde i na filmy, které děsí i za pomoci psychologických postupů a nechybí ani gore scény. Pokud vás minula ikonická publikace 101 hororů, které musíte vidět než zemřete nebo se toužíte dovzdělat v hororovém žánru, je pro vás tento seriál jako stvořený.
Pohřeb (1984)
Film, který je někdy až jímavě autentický, přesto neskrývající, že za všemi rituály je schována určitá míra přetvářky a že podobně jako dva hlavní hrdinové, občas hrajeme prostě jen role, které si situace žádá.
The Go-Go Boys: The Inside Story of Cannon Films (2014)
Neuvěřitelný příběh dvou snílků, kteří navzdory své lehkomyslnosti paradoxně pomohli obrodit Hollywood a prodloužit či nakopnout kariéru akčních hvězd i známých auterů.
RRR (2022)
Bollywoodský akčňák, který svou absolutní nadsazeností hravě strká do kapsy i nejdivočejší díly Ramba. Chci dvojku, ve které ústřední duo osvobodí za pomoci šípů a pěstí celou Indii od koloniální nadvlády.