Petrushka5

Sledujeme chlapce, kterým je v rozmezí jedenácti až třinácti let. Vychloubají se, nadávají na rodiče… Takové obyčejné děti, že? Ano, jenže důvodem chlubení je největší částka, kterou kdy ukradli. A rodiče? Vlastně ani neexistují. Jejich „chůvami“ jsou vrahové, zloději, násilníci. Dívají se na nás a v jejich očích spatřujeme ztracenost. Lze je zachránit z předurčeného? Působivý snímek.

Je toto možné brát vůbec vážně? Všichni "herci" v lepším případě přehrávají, děj je tak strašně nepropracovaný, že mi chybí slov. Onen vězeň, který je tak zatraceně kladnou postavou působí opravdu pravdivě. Útěk se mi už tolik nepravděpodobný vzhledem k několika známým přehmatům policii nezdá. Klišé se zamilovaností do celebrity působí ještě hůře než příběhy z časopisů pro dívky. Pokus mladíka, který je na "útěku před zákonem" dostat se na pódium divadla vyznívá také skutečně reálně. Musím však ocenit snahu natočit něco jiného než bývá v ČR zvykem a to, že hudba je celkem poslouchatelná.

Šedý začátek. Nevíme o jaký druh vzpory se jedná, nevyznáme se v podivné organizaci plánu, nerozumíme a tedy plyneme v nudě. Přijde odhalení, nyní už chápeme. Ale k čemu nám to je? Nic se nezměnilo, jede se dál ve stejné tempu. Ony rádoby utrápené a zoufalé věžně považuji za výsměch, nostalgicky jsem vzpomínala na kompars ve Schindlerově seznamu. "Hlavní" postavy jsou přesvědčivé, některé okamžiky měly i celkem slušnou atmosféru, ale takovéhle filmy jsou postaveny na zděšení, na citech, ale já to jen chladně pozorovala. Nezapůsobilo to, ale dějový potenciál to rozhodně mělo.

Líbil se mi název, zrazoval mě žánr sci-fi. Stejně jako blázni jsem věřila, že opravdu přišel z planety K-PAX. Chtěla jsem tomu věřit. Ono klišé s naleznutí cesty doktora k synovi si mohli odpustit, ale i tak... Okouzlující!

Prasata jako znázornění úpadkové společnosti? Julian a jeho návštěvy vepřince? Jak s tím souvisí kanibal? Nemohu film hodnotit, neboť mu nerozumím. Otázkou ale zůstává, zda je tam vůbec něčemu možno porozumět. Co když hledám cosi, co tam ani autor neviděl? Kdybych to brala takto, tak film spadá do kategorie odpadu. Nevěřila bych, že se to může stát, ale na tento film je můj úsudek krátký. Líbí i nelíbí. Šokuje i nešokuje. Nudí i baví.

Tento snímek nelze nesrovnávat s Úplným zatměním. Oba popisují homosexuální vztah významných umělců, který byl plný rozepří, sobeckosti a vášně. Opět se jedná o příběh, kdy do života muže ve středním věku vtrhne mládí. Verlaine a Wilde ožívájí. Jsou okouzleni, vždyť konečně žijí! Navrací se k nim ta sladká doba, kdy je dovoleno vše. Otevírají se nové možnosti a zkušenosti. Oba doplatí a to stejným způsobem. Ve filmu o Oscarovi se přece jen více objevuje zmínka o jeho dílech. Líbí se mi, jak je do příběhu zakomponována ona pohádka o obru. Je kouzelná!

Vše dokonale sedí, vše zapadá. Nemám, co bych vytkla, protože je to určitý stupeň dokonalosti a novosti (alespoň pro mě). Chápete, rozumíte a přesto se nudíte. Je mi líto tak nízkého hodnocení.

Julie a Romeo v podání Tima Burtona - první myšlenka, která mě po shlédnutí napadla. Temná, cynická, krví přesycená podivaná, která baví a zároveň dojimá. Kouzelná paní Lovettová! Vhodný film pro zimní dny, kdy vládne skoro stejné šero jako ve filmu. Opomněla bych zdůraznit krásu neopakovatelných melodií. Dejte si pozor na masové koláčky, v lepším případě budou obsahovat kočičí maso. Mňam.

Dokument se nesnáží dělat z Havla hrdinu, ale "pouze" ho zachytit z jiné strany než jej obvykle můžeme vidět. Je to 119 minut, kdy se usmíváme, často nahlas smějeme a krátký okamžik smutníme, když zemře jeho první žena. Blíže se také seznámíme s Havlovým vztahem k Zemanovi a Klausovi, kdy Havel nutně musí působit jako malé dítě, které je spíše plaché a hlavně, jak sám přiznává, velmi zdvořilé, takže i Klause nakonec pozve do jazzového klubu. Bavila jsem se, i když nevím, zda můžu být brána jako skutečně nezaujatý divák, přece jen mám pro prvního českého prezidenta slabost.

Ještě horší než Let´s dance. Oba hlavní hrdinové byli nechutně krásní, nesmělí, dokonalí. Nedalo se na to koukat. Možná před deseti lety by se mi to líbilo. Nyní nemám ani sílu si pustit druhý díl, i když mi bylo řečeno, že je mnohem lepší než jednička. Pokud budu chtít roztomilou podívanou plnou kýče a optimistických a naivních písní, tak si pustím Kouzelnou romanci.