Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Komedie
  • Drama
  • Krimi

Recenze (371)

plakát

Touch (1985) (seriál) 

Příběh je vlastně takový Vítr v kapse na japonský způsob, ale děsně natahovaný, takže ve výsledku je z toho regulérní anime telenovela. A to je sakra škoda, protože pod tím se skrývá neméně poutavý příběh jako ten Soukupův. Opravdu, kéž by těch dílů bylo o hodně míň a mělo to větší spád. Ale bohužel se tvůrci rozhodli, že nadržené puberťačky mají přednost (samozřejmě to mohlo být i mnohem horší - kéž by aspoň takhle vypadal i příběh Ashe Ketchuma). Celkově vidím dobrodružství Tatsuyi, Kazuyi a Minami na tři hvězdičky, ale za konec zvyšuju na sakra škaredé 4. "Batr Auto!"

plakát

Dalibor Janda - Jahodový koktejl (1984) (hudební videoklip) 

Pěkný klip začínajícího Dalibora Jandy natočený pro 10. (listopadové) kolo Hitšarády roku 1983 (takže zde uvedený rok je špatně). Dalibor s Karlem Šípem a Josefem Kolínem (ti by tím pádem měli být uvedení mezi účinkujícími) popíjejí v bufetu, Dalibor onen jahodový koktejl, zatímco všichni ostatní pivíčko. S výjimkou barvy tomu vlastně nechybí nic.

plakát

Peter Nagy - Chráň svoje bláznovstvá (1984) (hudební videoklip) 

Jeden z kultovních Nagyových klipů natočených na začátku roku 1984 do 5xP. Peťo balí kočku s podobným účesem jako on, která bláznivě ráda jezdí na koni. Nic víc ani není potřeba.

plakát

Iveta Bartošová a Petr Sepéši: Věčné půjčování (1985) (hudební videoklip) 

Studiovka Ivety a Petra (ani nevím, jestli tomu jde říkat klip) natočená pro pořad Písničky včera, dnes a na zítřek (soutěžní část 1. kola roku 1985, a také vítězná píseň toho kola). Nic světobornýho, prostě Petr s Ivetou vrkají ve vyumělkovaném studiu. Ale píseň je to nádherná, navíc z dnešního úhlu pohledu pěkně smutná, protože se ukázalo, že i tu lásku měli bohužel jen vypůjčenou, a život si ji vzal zpátky tím nejhorším způsobem.

plakát

Michal David: Nonstop (1983) (hudební videoklip) 

Scénář: Karel Šíp. Dále hrají: František Janeček, Jiří Nepomucký, Jiří Barda, Jan Prokop. Klip k největšímu hitu Michala Davida, natočený v létě 1983 pro deváté (říjnové) kolo Hitšarády (a vítěz 9. a 10. kola). Prostě a jednoduše (bohužel černobílá) groteska, ve které Míša dělá na zahradě různé lumpárny, a pak dostává od kolegů z Kroků na zadek/přes hubu. Nic víc nejspíš čekat ani nešlo, protože v roce 1983 se teprv začlo přecházet od klipů přesně sedících na téma konkrétního kola (tady Intimní hovory - v tomhle konkrétním případě šlo prostě o téma rodina, takže je vidět, že je to s tím přechodem tak na půl cesty) ke klipům jdoucím po duchu písničky. A samozřejmě ve třiaosmdesátém venku teprv vznikaly první klipy se záběry z filmů, a snad nikde se to neřešilo jinak, než sestřihem scén z filmů bez jediného záběru na zpěváka, což z dnešního pohledu vypadá jako amatérské video internetových nadšenců (př. Flashdance). Takže prostě nepřipadá v úvahu, že by se zde vyskytl byť jen jediný záběr z filmu Vítr v kapse. Klip sám o sobě je rozhodně dobrý, ale chtělo by to něco natočeného o pár let později Supraphonem nebo Profil FSB Video (tam přímo v režii Jaroslava Soukupa), co by obsahovalo záběry z filmu. Jenže s pravděpodobností blížící se jistotě nic takovýho nevzniklo.

plakát

To je vražda, napsala (1984) (seriál) 

Vzhledem k tomu že za seriálem stojí autoři Columba - Peter Fischer, Richard Levinson a William Link, by mě ani nenapadlo přidávat se k místnímu až přespříliš negativnímu hodnocení. Naopak, seriál je ve skutečnosti mnohem lepší. Už jako dítě jsem se na něj díval rád, a dodnes se čas od času kouknu. Je ovšem pravda, že tu nejde o detektiva z oddělení vražd, ale o učitelku v důchodu co píše detektivky, a tak rozhodně stálo za to zvážit, jestli by se k těm vraždám neměla připlést zatraceně míň často. Byť v prvních sériích byly výborné díly, i tam se našly zbytečné (př. setkání Jessicy s Magnumem, nebo už tehdy se rozjíždějící příběhy z jejích knížek nebo z práce jejích kamarádů detektivů). A samozřejmě, že seriál měl skončit o pár řad dřív, ještě dokud se psala osmdesátá léta. Bohužel neskončil, a ve výsledku mu tím hodně uškodili, protože jen při troše realističnosti by v Cabot Cove už nezůstal nikdo, a všichni ti vzdálení bratranci, sestřenice, synovci, neteře, atd., atd., by zdrhali minimálně do Sljuďanky, jen co by se dozvěděli, že k nim přijede Jessica. O konspiračních teoriích, že ve skutečnosti všechny ty lidi zavraždila Jessica a svedla to na jiné, ani nemluvě. Ty čtyři hvězdičky jsou právě za ty první řady (některé díly si zaslouží rovnou 5), dál už počet klesá, a u posledních řad se nebezpečně blíží odpadu, u filmů tuplem.

plakát

Lunetic: Neplakej, mám Tě rád (1999) (hudební videoklip) 

Rozhodně jedna z lepších záležitostí oné čtyřky, ze které jsme si svého času snad všichni (mužského pohlaví) dělali srandu, ale přiznejme si to, většina z nás si občas bez problémů nějakou lepší věc poslechla. Tady navíc kluci Lunetici dokazujou, že opravdu umí zpívat. Originál je bez debat lepší, ale kluci mu rozhodně nedělají ostudu. A nemalým plusem klipu je i role Květy Fialové. Dal bych tři hvězdičky, ale když vidím to ubohé hodnocení, zatímco ty řvoucí Nirvany, Rammsteini, Mansonové, hiphopové sprosťárny, nebo nýmandi typu Kryštof, Divokej Bill či Chinaski, mají hodnocení zatraceně lepší, tak musím dát 4.

plakát

MacGyver (1985) (seriál) 

Bez diskuze jedna z nejkultovnějších záležitostí osmdesátých a devadesátých let o chlápkovi, který dokáže udělat z trávy letadlo, z kravince bombu, a se švýcarským nožem, lepící páskou nebo mapou dokáže teprv hotová kouzla (tím pádem se samozřejmě počet lidí, které během svých dobrodružství zprovodí ze světa, dá spočítat na prstech jedné ruky). Samozřejmě od začátku seriál sráží dolů ten v nejednom díle přítomný černobílý americký pohled na svět, patrný zejména ve studenoválečných dílech (Maďarsko a Československo popisované jako zaostalé koncentráky, KGB a Stasi se chovají jako SS a jsou schopné bez problémů řádit klidně uprostřed USA a není z toho žádný incident - a na druhou stranu jsou tak blbí že MacGyvera zas a znova pouští na svoje území, zlí Rusové a hodní Mudžáhidi v Afghánistánu - dnes ví i malý dítě že to bylo obráceně,...). Ale za předpokladu že tohle člověk ví a prostě vypne mozek, baví se královsky. Ovšem postupně, jak jinak, začíná jít kvalita seriálu nemálo dolů. Z MacGyvera se stává učebnicový příklad sluníčkáře a neziskovka o jednom muži, víc a víc se díly věnujou právě tomu, že tahá z maléru nějakýho bezďáka/alkáče/zrádce či užitečného idiota ze socialistického bloku/dětskou šlapku/prolhaného kámoše Jacka, než na jeho kejkle, kterých se dočkáme jednou dvakrát za díl. K tomu se vyskytujou rovnou díly, které snad museli napsat chovanci psychiatrické léčebny - Mac na výletě na onen svět, Mac ve středověku, Mac u pramene věčného mládí,... Tyhle šílenosti byly překonány až pozdějšími díly Texaského jezdce Walkera. A i přesto, že v dobrodružnější části příběhů se už Mac inspiruje spíš Indym, než Jamesem Bondem, ani tady se nezbavíme dílů, kterým můžou tleskat jen šílení pravdoláskaři (díl o Čínském masakru který se nestal, Rumunsko, atd.). Ani Macův arcinepřítel Murdoc, jeden z nejlepších záporáků, už to nedokáže zachránit, protože po jeho prvních kultovních výstupech se ze souboje těch dvou stává hra na kočku a na myš. MacGyvera měli už po čtvrté řadě nechat, ať na hausbótu loví ryby a obšťastňuje kočky všech věkových kategorií. Místo toho bohužel udělali další tři série, a ještě dva nepovedené filmy navrch. Těch pět hvězdiček je tedy samozřejmě za ty první série, zejména za tu bezkonkurenčně nejlepší úplně první.

plakát

Vteřiny před katastrofou - Runaway Train (2012) (epizoda) 

Slovy Jokabuši Kawasakiho: "Tak když v Japonsku se vlak opozdí o minutu, všici su nervozni, a železnice vraci cestujicim jizdne. U vas se klidně stane, že vlak nepřijede vubec, železnice nevraci nic, ale lide se vrati domu." Tahle kultovní hláška, která nevyznívá zrovna nejlíp pro železniční dopravu v Československu, dodnes zas a znova spolehlivě rozesmívá lidi. Ovšem když se člověk podívá na to, do jakých extrémů jde ona japonská přesnost, už se tolik nesměje. Například pokud jste fíra, tak stačí, abyste měli zpoždění půl minuty!!!, a už vás můžou poslat na přeškolení, které jako by z oka vypadlo praktikám z fašistických dob. Když se zpozdíte o víc než minutu (zpoždění, které u nás většina lidí ani nezpozoruje), máte ho jistý. A leckterýho fíru to může tak vynervovat, že začne dělat jednu botu za druhou. A v jednom případě to skončilo dokonce tak, že fíra nezpomalil před ostrou zatáčkou, a v důsledku toho vykolejil pantograf a zabilo se 107 lidí. Nemluvě o tom, že fíra se v osudný moment bál zatáhnout za záchrannou brzdu, aby neměl ještě větší průser. Ne, že by našim železnicím uškodilo se aspoň trochu přiblížit tomu Japonsku, ale když si člověk pozjišťuje tyhle informace, už mu tolik nevadí, že zůstane sám v poli v odpojeném vagónu.

plakát

Profesionálové - Mrtvý svědek (1979) (epizoda) 

Opět jeden z výborných dílů (málokterý není). Ovšem najde se pár vad na kráse. Zaprvé celé to politické pozadí je totální fantasmagorie. Mereditha si z Kambodže vzala a naverbovala KGB, přičemž kdokoliv, kdo tu dobu přímo pamatuje nebo si aspoň shlédne nějaké dobové zprávy nebo přečte noviny, musí vědět, že Sovětský svaz miloval Pol Potovu Kambodžu asi stejně jako Banderovce. Mezi podporovatele Khmerů patřila Čína a přinejmenším tajně také USA, a nejpozději od doby, co začla v čele země strašit babizna Thatcherová, podporovala v té době už sesazené Khmery i Velká Británie. V reálu by tedy bylo pravděpodobnější, že by Mereditha na svou stranu přetáhla CIA nebo nějaká konkurenční britská tajná služba (viz. Jízda na slepo, Obětní beránek, aj.), než agent KGB Kodaj. A druhá vada - kluci už nemají Browningy. Ale i tak se dají přimhouřit oči, vypnout mozek, a užít si další jízdu s neporazitelnou trojicí z CI5.