Alex_01

Uhm no, tak asi nic hele. Na film jsem si zašel do kina s parádním zvukem, který se když už nic postaral aspoň o to, že jsem u filmu po půl hodině neusnul. Vidím tam možná nějakou poetičnost v celém tom písečném prostředí (doprovázeno super hudbou), jak okolí determinuje odolnost národů, ale tvl celý film se v podstatě skládá z dílčích akcí, které mají vyvrcholit až v druhé epizodě-do té doby na vše zapomenu.

Seriály nesleduji z jednoho důvodu. Producenti je mají tendenci zbytečně natahovat, dělat výplňkové díly a místo sdělení vám plní mozek vatou. Na druhou stranu jsou mezi němi i ty, kterým nedochází dech, které se neúnavně a odvážně pouštějí vstříc novým nápadům. And here you have it... Témata jsou jasná: kde jsou hranice toho, co jsme jako lidé schopni udělat pro pěníze...///...zadlužením se připravujeme někdy o takovou část svobody, kdy je lepší setrvat ve vězení s vědomím, že každou chvíli možná umřu...///...můžeme lidem věřit?...///...moudrost/rozum/síla. Jsou tady skvělí protagonisté, spoustu ambivalentních postav (uřvaná ženská, hlavní šéf, Song) a pár tuctových antagonistů. Vše je velmi jednoduché, straight forward, ale to, že je v sázce život a ještě k tomu postav, které vás zajímají a na kterým vám záleží (not ususal u českých věcí) vás u toho prostě udrží a napíná. Jak to udělali? Využili největší devízu seriálů-dali postavám dostatečný prostor pro nastínění jejich motivací do detailu, narace si s námi skvěle pohrává: nejdříve nás zaháčkuje tím, že se tady střílí lidi, skvěle přihazuje na misky vah, hází na dění nové perpektivy-proměny postav v závislosti na okolnostech (ony to nejsou proměny spíše poodhalování jejich skutečného já v rozdílném tempu (dědek byl furt ten samý dědek a nejednou ne, naprosti tomu Cho-Sang je pomalu ale jistě čímdál větší hovado) podvádí se i na straně pořadatelů, v každém pravidle lze najíst skulinku zajímavé jsou zde otázky etiky (je tato hra v pořádku, když jsou zde lidé dobrovolně? Podvést starce před smrtí? Narace nás opět přesvědčuje, že vše není jak se zdá). Tvůrci nás možná až moc často upozorňují "flashbacky" ale tady bych to nazval spíše "připomínačkami" co se stalo abychom chápali reakce a jednání postav jako bychom ztratili neměli krátkodobou paměť (to bych ocenil spíše v Mementu, než tady). Kamerově nice, střih výborně rozehrával a eskaloval dění v epozidě 6, která je zatím nejlepší epizoda seriálu. Respekt za absenci slitování při vraždění mých oblíbených postav, za 100% soudržnost celého díla a za odvážný konec! Good job guyz 5*

Začněmě klady: barvičky a stylizace byly super. I herecké obaszení bylo okay (Margot Robbie umí hrát). Pak tu byly fakt divné cringe scény jako kdyby vystřižené z jiného filmu (závěrečná zcéna z restaurace, deus ex machina zdeletování Rentovy armády „kouzelným“ hlasem). Pak tu byly i divně pojebané detaily-např: všichni telefonovali se stejným telefonem Blackberry keyone, který tam nebyl ani jako productplacement a akorát mě mátlo, kdo zrovna volá nebo píše, když mají stejný mobil tvl. A pak je tu samotná myšlenka celého filmu: aka ženy všech zemí spojte se a bojujte proti všem mužům, kteří vás chtějí vlastnit, využít, ojet, rozkrájet, vykuchat a nevím co ještě. Reálně tu nebyla jediná mužská postava, která by se ve filmu nezachovala jako úplný pičus-jinými slovy všichni chlapi jsou úplní pičusové. Nemám problém s tou messagí vzdoru, spíše s tím jak byla podána-doslovně vmetena do ksichtu každému, kdo film pouhým okem zahlédne. NOPE

Říkal jsem si, jestli taková událost jako "vykopání lodě ze země" vystačí na 2h film. Bylo potřeba tam nacpat hodně vaty a oplácat to nějakými vycpávkami-historické pozadí, vztahy (milostná scéna na konci byla ale cringe jak cip) a myšlenky o pomíjivosti života a zcela především nejzajímavější myšlenka filmu  je-že jako jednotlivci jsme nevýlučně součástí kontinuálního celku neustále se vyvíjející lidské společnosti, svými činy ovlivňunjeme chod dějin, čímž po sobě zanecháme stopu a tím žijeme defacto na vždy. To si vyvozuji z toho, co řekl pan voldemort my man Basil-v poslední době uznaný za svou práci-Brown v autě v poslední čísti filmu a moc se mi ta ůvaha líbí.

Ve chvíli kdy Rotten dostává prostor pro vyjádření k čemukoliv, tak víte že to bude zajímavý. Líbí se mi ta message punku: být sám sebou, být upřímný, ničím sám sebe neomezovat, nepodřizovat se autoritám. ps: Sida mi je opravdu líto. Není nic smutnějšího než umřít mladý v bodu, kdy mám to největší teprve dokázat.

Takže jak to bylo? Ticho! Na místa! Kamera? Zvuk? Klapka? aaaaa action! Velmi obdivuji překvapivou naraci ala všechno to byl sen. Jediný problém s tím mám a sice ten, že ty sny na to že jsou sny nejsou dost snové, surreální, sedlo by mi víc, kdyby se v nich děly ještě větší kraviny. Ale vlastně mě velmi bavilo sledovat proměny jednotlivých postav v očích jiných postav a jako vhled do tohoto filmařského světa plného zklamání mi to zatím stačí :))

Jarní prázdniny na vždy -- ten film v sobě nepopiratelně nese atmosféru nespoutanosti, mládí touze, po svobodě... Musím ale říct že ode mě jako diváka film vyžadoval dněkdy až příliš (abych uvěřil že dvě holky vystřílí celý barák gangsterů vč. hlavního kápa motivované pouze postřelením jejich kamarádky) - to mám problémy jednoduše pochopit, natož abych se s tím byl schopen identifikovat. Jamese Franca jsem si zde oblíbil-jeho postava patří k mým dalším oblíbeným kladným záporákům-budiž mu země lehká. Hodně mě zaujal střih, který furt tak jakoby předjímal a naznačoval co se stane, než se to vlastně stalo, často padal do určité diskonrinuity spoutané s montážemi chlastání a dovádění podložené něčím voiceoverem o představě ideálního života. Nebylo to v ničem hluboké, nebyly zde vysloveny nějak originální myšlenky, ale ta forma a herecké obsazení mi stačí.

Byl to takový Disaster Artist naruby. Ne režisér, ale okolí bylo původcem zdejšího disasteru. Katastrofy valící se na tvůrce byly tak zničující a četné, že vás to ubíjí jen sledovat. Nutí vás to se ptát, co je tím motorem, které pohání ono nadšení a touhu pokračovat i přes všechny nepřízně osudu. Odpověď je jednoduchá-pohybující se obrázky-takhle jednoduché to je nic víc za tím nestojí. Dokdument je dobrře rozsegmentovaný, nejdříve sledujeme běžný film o filmu, dostáváme se na vlnu nadšení, přičemž nám postupně dochází, že na konci tohoto příběhu asi žádný film nevznikne. Epilog: Kloubouček filmovému dobrodruhovi Terrymu za dokončení jeho snu s jeho posledním filmem!

Musím se přiznat, že mě opravdu překvapila forma celého filmu a nejsem si úplně jistý, jakou zde hrála roli. Byl to jakýsi náčrt, či imaginace čtenáře knihy důsledně popisující zhnilost lidské společnosti. Film je bezútěšně skeptický a cynický. Slova příjmání a arogance jsou zde použita tak často, že pro mě ztratila význam.

Opravdu důsledná hladivá věc. Svou prostotou a dokonalou linearitou (až na jeden flashback), nám vkusně servíruje nesmrtelný romantický příběh. Je vidět, že kontinualita záběrování nebyla tehdy ještě tak úplně na úrovni a herecká akce, zvlášť na konci příjde možná trochu moc nečinný, indiferentní, ale herci byli charizmatičtí...velmi