Dvojirakri

Snad ještě pod úrovní Čtyřky, nejvtipnější je asi Feckler když odhání můry uprostřed křižovatky...

Docela podařený nádech po rozpačité čtyřce, kvalitě prvního dílu se ale nevyrovná.

Tohle už byla nuda, výcuc z palce u chromé nohy, ani dabing se nepovedl. Prostě ne!

Ještě pořád docela dobrá zábava, i když už to začíná trošku kulhat...

Prakticky na totožné úrovni jako jednička, také díky Zedovi, což je můj oblíbenec, na střední jsem ho rád napodoboval, mnojo, do Mahoneyho jsem měl daleko.. :))

První díl ze série o policistech z lidu. Musím říct, že ve vzpomínkách z dětství a dospívání mi přišel vtipnější, a nebo se mi první tři díly slily a pamatoval jsem si jen to vtipné. Ale čtyři hvězdy tomu ještě dám. Tady to všechno ještě šlo...

Průmyslová likvidace židovského etnika. To nejhorší zvěrstvo, které mohl Homo sapiens - prý Člověk moudrý, vymyslet, nehledě vůbec na původ etnika, mohli jsme tak klidně skončit my Češi. Zločin, který od té doby rezonuje a ještě dlouho rezonovat bude společností napříč vrstvami. Stále a stále budou vznikat nové filmy, literární, hudební, malířská, sochařská díla, stále budou objevovány nové a nové osudy nebohých lidí, kteří doplatili na to, že se špatně narodili. Pokud máte v oblibě dokumenty z WW2, nebo jakékoli filmy na toto téma, třeba Schindlerův seznam, Pianista, ale i třeba Hamsun nebo Spalovač mrtvol, vřele doporujuči shlédnout tento monumentální dokument, který vám v tomto směru doplní obraz hrůz o reálné vzpomínky. Silné! 

Docela neuvěřitelný na to teď koukat, jak už tehdy váleli ještě nedávno či stále aktivní mladíčci Cristiano Ronaldo, Rooney, Ibrahimovič, Buffon, pro porovnání z našeho týmu zbývá na trávnících Tomáš Hübschman. Hlavně ale ta kvalita, která nás zdobila, to bylo NĚCO! V té době jsme byli špička jak ve fotbalu, tak v ledním hokeji, tohle neměl za celé dějiny sportu NIKDO! Tehdy jsme to zlato měli přivézt. Osud tomu chtěl jinak. A my už se podobného úspěchu zdá se nikdy nedočkáme... Pro fandy dobrého fotbalu povinnost, jak pro pamětníky, tak pro jejich potomky! ! !

Těžko říct čím to, ale snímek Čistá duše, jenž také pojednává o osudu geniálního jedince který je trochu, mno, spíš zcela mimo, mne bavil mnohem víc. Snad ten systém několika časových rovin mi vůbec nešel pod fousy. Možná to bylo tím že se do filmu snažil režisér nacpat co možná nejvíc - sexuální orientaci hlavního hrdiny, jeho dětská léta, romantickou linku, konflikty s nadřízenými i kolegy, samotnou práci na přístroji, důsledky objevu atd. Zkrátka mnoho věcí mohlo zůstat pouze naznačeno a vytěžit pro snímek pouze ty zajímavé oblasti, třeba postupné otáčení vesla WW2. Tím nechci říct že jde o špatný film, kdeže!

Majíd Majídí má dar přenést na plátno prostřednictvím (většinou velmi mladých či dokonce dětských) herců dobrou náladu, i když většinou nejde o pozitivní téma. Opravdu, ze všech jeho filmů které jsem doposud viděl, vyzařuje pohoda a citlivý přístup. Ale oproti snímkům Barva ráje nebo Božské děti se mi Školní poklad ne úplně zamlouvá. Důvodem může být motiv drog a zločinu obecně. Chápu že je to velký problém každé chudinské čtvrti okolo velkého města, ale Majídího filmům to nesluší, tento navíc nekončí zrovna pozitivně... Ale rozumím že měl režisér potřebu i na toto ukázat, na děti které neberou vzdělání jako automatické. Opravdový poklad je totiž ve vědění, vzdělání.