Anianna

Koho jiného obsadit do role magnáta a zároveň nevěrníka užívajícího si s mladou milenkou? Opět je tu Gere, ve svých třiašedesáti stále přitažlivý a stále skvělý, ale vlastně pořád stejný. Film se nevyhne americkým klišé: hra na funkční rodinu, čestná dcera balancující na hraně mezi svědomím a láskou k otci, policajtský fígle a superspravedlivý soudce, který ty fígle nebere... Nic moc objevného.

Mládí a stáří, život a smrt, radost a smutek, láska a největší hity Cata Stevense... Boží koktejl, který se mně nikdy neomrzí pít do dna!

Na sérii koukám už podruhé. V některých případech jsem ani nevěděla, že mně známí umělci tvořili pár. Hodnotím především množství obrazového materiálu a snahu na hraných segmentech vztah dvou lidí v dokumentu názorně ilustrovat. Škoda, že oproti hercům a zpěvákům, jímž se dostává pozornosti dokumentaristů vrchovatě, výtvarní umělci jsou v Čechách filmaři opomíjeni. Schválně - kdo je schopen vyjmenovat deset českých současných výtvarných umělců? A nejmenujte prosím malující zpěváky a herce. Myslím, že z neznalosti českého výtvarného umění pramení i malý zájem o podobné dokumenty, byť jako právě tento představují umělce evropského nebo světového formátu. Fakt škoda.

Emočně vygradované do tichého finále. Úžasná hudba, která evokuje jen tmu, hrůzu a krev. Naprosto autentická Ellen Burstyn, skvělá kamera i střih. Jediné, co mi brání dát 5*, je zbytečně moc halušek. 85%

Vynikající dokument. Prolínání životních etap s milníky profesními je v těchto filmech osvědčenou formou. Zde ale režisér velkou míru pozornosti věnoval i dalším lidem z hercovy blízkosti, takže nabídl hned několik dalších vedlejších medailonků. A oceňuji, že tak ukázal Petra Štěpánka barvitě, v širokém kontextu především vztahovém. Ten název to vystihuje.

Nevím, jestli jednotlivé díly vznikaly chronologicky tak, jak jsou postupně ČT odvysílávány. Vypadá to, že ano, protože s každým dalším dílem je DD definovatelnější, divákům důvěrnější. Atmosféra divadla hmatatelnější, humor (často na hraně) přitažlivější a žádanější. Nikdy jsem v DD nebyla a jako mimopražská ani nemám šanci jít si v noci stoupnout do fronty na lístky, takže mně seriál do značné míry saturuje potřebu alespoň zprostředkovaného divadelního prožitku. A Dykové divadelní monolog na závěr tohoto dílu mě donutil sednout k počítači a vyjádřit DD velkou pochvalu, režisérovi dokumentu samozřejmě taky. Umí s ukázkami dobře pracovat, poskládat je a gradovat od opravdu výborných po ty geniální.

Jediný pořad cílený na aktuální uměleckou tvorbu. Hodnotím, že nemapuje jen oficiální proud, ale představuje spoustu alternativních směrů.

Příběh o hledání. Oba mužští protagonisté kus svého života obětují hledání. Dovidl hledá svou rodinu a sám sebe v kontextu víry. Martin hledá Dovidla, pátrá po motivu jeho zmizení. Obě hlavní role jsou hvězdně obsazené, ale myslím, že by je mohl zahrát kdokoli. Zvláště Roth, mně tak blízký schopností dojmout jen pohledem, jakoby si do filmu odskočil od oběda. A Owen mně typově do role vůbec neseděl. Zřejmě byl vybrán pro dovednost hrát na housle, protože tak rychlou hru prstů po strunách by jen tak laik nezvládl. Námět se mi líbil, ale emočně mě míjel.

Inteligentní nadsázka, akce, humor, skvělá hudba (jako by třeba Simone zpívala právě pro tenhle film) a hlavně ta kamera! Po vizuální stránce velmi působivé. Hra se světlem, interiéry, exteriéry, kostýmy, šperky... Půvabná Vikander s nohama tak krásnýma, že ji v českých poměrech dohání jen Dyková, skvostná Debicky, která svou vysokou vzpřímenou postavou nemůže hrát ani nic jiného než ženu vamp, v tomhle případě zvlášť nebezpečnou. Do detailů vychytané detaily. Parádní podívaná! 85%

Jako by už osudy chatařů neměly potenciál se rozvíjet a prolínat. Do osady vstupují další a další lidé, kteří ovšem nemají co nabídnout. Jsou jakýmsi přílepkem bez kontextu. Z Osady se úplně vytrácí původní humor a pohoda. Příběhové linky jsou (jsou-li vůbec) bez nosného nápadu, působí nudně nebo překombinovaně Osada se stává parodií na sebe samu.