Marrianna

Film o zoufalých učitelích, kteří na své studenty nemají metr, ten metr, který by tolik potřebovali, aby se mladí lidé naučili respektu, který pak nemají ani vůči svým rodičům. A do toho viditelně ukázáno, že vše záleží na vlivu, konexích a penězích. Do této chvíle docela zajímavý pohled na život studentů, a jejich profesorů. Nakonec z toho všeho je jen plytký příběh bez hlubšího smyslu. Máme zde mladou Kláru, která roztáhne nohy snad každému, kdo se jí v tu chvíli zdá trochu zajímavý, Pavlu, která si léčí midráky sebeubližováním, její stupidní otec, který má rád jen sebe - typický příklad tyrana. Jirka Mádl, zde zase ztvárňuje mladého puberťáka, kterému logicky vše prochází díky jeho otci. Zhýčkaný rozmazlený fracek no a tak bychom mohli pokračovat dále. Ale kde jsou mladí, kteří nejsou zas až tak pokřivení špatnými vlivy prostředí? Chybí mi zde realita a to taková, že i mezi těmi puberťáky se najdou i ti, kteří sice mají ten typický pohled na svět -"nikdo mi nerozumí", ale aspoň trochu mají smysl pro realitu, smysl pro autoritu? A co učitelé, to mi chcete říct, že neexistuje žádný který svým studentům rozumí a umí je motivovat? Nejsem dlouho ze školy a musím říct, že takhle to tedy není a nebylo.

Už si to nepamatuju, ale vím, že se mi tato slátanina docela líbila - teď bych se zřejmě na to nekoukla - ale v tý době - ježiš bylo mi třináct. Ale jednu věc si pamatuji " panebože já rodím co mám dělat? - Dej si nohy k sobě - na to už je pozdě, to měla udělat před devíti měsíci" Tehdá mě to hrozně pobavilo.

Počáteční díly jsem hltala - no jo, já už jsem hold taková a Jonathana Frakese jsem přímo žrala - ten jeho ďábelský úsměv - božínku to je chlap!!

vzpomínám si, že se mi chtělo brečet ba přímo řvát co jsem to za P******* půjčila.

Ale, kdyby věci odpadávaly při nepoužívání, byl by z tebe Ken! :)

Průměrný klasický seriál pro teenage, tak co čekat, že? Ale mě některé díly bavily a kladem u tohoto seriálu je, že i nějakým způsobem končí a i když je to zdlouhavé, celkově se pak vykresluje děj, který se rodí pomaloučku od počátku až do konečných dílů.

Tak jsem stála v dvd půjčovně a říkala si horror nebo romantika, na co pak by měla má skromná dušička dneska chuť? Tak jsem nakonec neodolala a chuť spojila s romantikou a domů si odnesla Koření žovita. Jaké bylo mé překvapení, když se z toho vyklubal po mé pocitové stránce horor? Celou dobu jsem hledala tu jejich vzájemnou přitažlivost - po tom, co si pamatuji Catherine - Zeta Jones v Zorrovi, čekala jsem stejnou vášeň a energičnost i tady. A zatím jsem měla pocit, že koukám na průměrnou ženu, která je na svůj věk až moc brzy "stará panna". Jediné její city jsem ji věřila ve vztahu Teta-neteř. A nejhezší záběry celého filmu? Je hrozné přiznat, že těmi nejhezčími, které si budu pamatovat aspoň chvíli se týkaly kuchařského umění. A tohle, že má být romantický film? Kdeže - to jsme opravnu hodně daleko od pravé chuti hořkosladkých scén chytajících za srdce.

Největší problém je v pohledu - pokud se na to díváte z dnešního - je to prostě mimo, pokud se na to díváte, tak jak se na to dívali naši tátové a mámy když tento seriál měl premiéru, v žádném případě nejde o špatný kousek.

Nemůžu si pomoct, ale mě se tenhle kousek opravdu hodně líbil, snad je to tím že jsem nečetla knihu, ale na to se vymlouvat nechci. Jde vlastně o jednoduchý příběh mladé ženy, která má prostě smůlu na mužské pokolení a ač se snaží sebevíce potkává pořád jen zvláštní sortu mužů, kteří jsou prostě z určitého - ale důležitého směru slušně řečeno podivíni. Naprosto kvalitní roli zde má Karel Roden, který zde stvárňuje duševně rozpolcenou osobnost závislou na ženě z mládí - která jej zbavila jeho nevinnosti. A musím říct, že právě v této postavičce jsem viděla to so Karolína - krásný muž, plný tajemna, který prostě přitahuje pozornost jako magnet. Naprosto směšnou postavu zde má Martin Vašut - a ač se snaží sebevíce, nemůžu jinak než mít pocit, že čím víc je Vašut starší tím má více ve svém fondu postav, které mě dostávají do varu - ale né do toho varu úchvatného, ale do varu, kdy si říkám panebože co je to za blba. Každopádně na mě celkově film působí pozitivně, má zajímavý děj, plný vtipných scén (musím uznat že Vašut který převádí páva mě fakt dostal) a i když je závěr tak trochu poeticky sentimentální, příjemně jsem s tímto příběhem strávila večer a vůbec nelituji.

Úplnou náhodou jsem po dlouhé době narazila na film, kde ztvárňuje jednu z hlavních rolí Lindsay Lohan. Jelikož si na tuto sympaťandu pamatuji hlavně z rodinného skvostu Past na rodiče, byla jsem hodně zvědavá na to, jak se vyloupla - a verdikt? Opravdu kvalitní komedie. Jamie Lee Curtis jako puberťačka, která se stará o své pacienty s narušenou psychikou a její klasické "jaké máte pocity?" byla naprosto jednička, no a když to rozbalila na baskytaru byla naprosto nepřekonatelná. Lindsay zase jako matka,která své "kamarádky" ujišťuje, že tělesné styky nejsou nic pro ni je k zulíbání. Do toho všeho dědeček, který se děsí zemětřesení tak, že při každém menším náznaku vybíhá kdo ví kam, roztomile protivný mladší bratr je prostě skvělý recept jak si přivodit dobrou náladu. Smála jsem se, až se mě bolela bránice, trošku jsem se i dojmula a to je prostě vše co má zdařilé dílko mít. "VYPADÁM JAKO STRÁŽCE HROBKY!!!!!!!!" :-D