MrHlad

Okoukaná špionážní naháněčka s příchutí devadesátých let. A nemyslím to v dobrém. Survivor by chtěl být variací na Bourna nebo Uprchlíka, ale na to je v něm až moc divných náhod, extrémně neschopný záporák a hrdinka, která přežívá ne díky inteligenci a svým schopnostem, ale blbé náhodě a umění vyškrábat protivníkům oči. To, že Milla Jovovich a James McTeigue jsou patlalové, jsem víceméně věděl. Brosnanovi dávám ještě dva takové filmy a zařadím ho hned vedle nich. Survivor má blíž k novým seagalovkám než kvalitním akčním thrillerům.

Jako detektivka dost mizerné, jako psychologické drama o lidech, kteří musí žít ve lži a nemůžou se spoléhat ani na své nejbližší a při jakémkoliv pokusu o vystoupení ze systému riskují lágr nebo kulku, je to překvapivě fajn. Ale ta délka je tak jako tak přestřelená.

Drsné, chytré, vypointované, dobře napsané i zrežírované, překvapující a neskutečně vtipné. Ani jedno z těch přídavných jmen bych u filmu s Melissou McCarthy ještě před týdnem fakt nečekal a i když tu je pár slabších míst a některé fóry se do černého úplně netrefí, těch povedených je pořád výrazně víc. A Jason Statham je naprosto boží!

Když už sakra musím sedět v kině skoro dvě a čtvrt hodiny u příběhu s nudnými postavami, okoukanými zvraty a koncem, co nedává moc smysl, tak by bylo fajn, kdyby bylo alespoň na co koukat. Ze Země zítřka tu je ale dohromady asi tak patnáct minut. Ve zbytku se většinou jezdí starým autem po okreskách a blábolí o ničem. Asi to měl být rodinný film pro všechny, vyloženě líbit se ale nejspíš nebude nikomu.

Každý rok vidím v kině desítky filmů a spousty dalších pak doma. Jen některé z těch nových ale ve mně zanechají pocit, že jsem koukal na něco mimořádného. Na něco, o čem se bude mluvit i za deset let. Šílený Max: Zběsilá cesta sem naštěstí patří. Trailery nekecaly, tohle je brutální akční jízda od začátku až do konce. Když George Miller tvrdil, že jeho film bude jedna velká honička, rozhodně nekecal. Ještě zajímavější než samotná akce, která je řemeslně výtečná, strhující a vizuálně originální, je ovšem to okolo. Režisérovi Happy Feet se podařilo natočit nového Maxe tak, že musí být spokojeni jak fandové trilogie, tak i nováčci. Zběsilá cesta je až fyzicky nepříjemný film. Zatímco v ostatních postapokalyptických filmech je obvykle jasně definované dobro a zlo, tady je jen šílenství a díky některým postavám (Nicholas Hoult dostal nejlepší roli kariéry) je skoro až hmatatelné. Je to krutý svět s bizarními pravidly, fascinují i odpudivý zároveň. Dobro neexistuje, zlo taky ne, zůstal jen nelítostný boj o přežití. A vy budete přímo v jeho centru. Šílený Max vás na začátku chytne, pak vás nadchne, znechutí, zhrozí a celou dobu fascinuje. A na jeho konci budete mít pocit, že jste viděli něco výjimečného. Ne jenom zábavného nebo zajímavého, ale skutečně výjimečného.

Něco z Vetřelce, troška z Věci, kousek z Horizontu události a chlup z Pandora. K tomu průměrní herci, nudné postavy a utahané finále a dohromady je z toho sotva průměrná scí-fi se solidním vizuálem, která ale začne nudit dřív, než se v ní stihnou dít nějaké skutečně zajímavé věci.

Nevydařený pokus o moderního Hitchcocka, ve kterém je tolik šokujících zvratů, že mi v půlce bylo vlastně jedno, jestli tu buchtu z Transformers oddělal Dredd, Cyclops, mladý Scofield, Cameron z Modern Family nebo ten Belgičan, jehož příjmení nejsem schopný napsat bez chyby.

Až mi bude šedesát, tak se mi možná tyhle konzervativně nudné komedie o samolibých Francouzích, vytopených koupelnách a vynervovaných manželkách a milenkách možná budou líbit. Ale spíš ne.

Tři hodiny zpívání o tom, jak mají ti lidi těžký život nebo je někdo nemiluje. Kamera deset cenťáků od ksichtu a do toho prší. Tři hodiny!

Smysl nedávající hovadina, jejíž postavy se chovají do jedné jako úplní idioti. Nebo je idiot režisér. Každopádně od Burtona už nikdy v životě nechci nic vidět a doufám, že do konce života bude točit reklamy na Prostenal.