MrHlad

Počítám, že hardcore fandové předlohy budou dost mrmlat a milovníci sci-fi taky nadšení úplně nebudou, ale že by Ghost in the Shell byl propadák, to říct nemůžu. Za dobrý film bych ho však nepovažoval ani omylem. Vypadá to skvěle, průjezdy městem plným obřích hologramů jsou nádherné, hodně se tu vyřádili i maskéři a výprava celkově je asi tím hlavním důvodem, proč vyrazit do kina. Jinak je to bohužel slabší. Scarlett Johansson většinu času divně čumí a tváří se hrozně vážně a o nějakém velkém sex-appealu nebo šarmu se tu mluvit nedá. I akce je spíš průměrná než zajímavá, a i když neurazí, nějak si pár hodin po projekci nevybavím žádnou scénu, kterou bych chtěl vidět znovu. Hlavní problém je ovšem v zoufale průhledné a nezajímavé zápletce, která je béčková a předvídatelná až hanba. Celkově tu máme vizuálně hodně atraktivní svět, ve kterém se však pohybují vcelku nudní hrdinové, dělají nepříliš zábavné věci a vy budete vždycky vědět čtvrt hodiny předem, co se bude dít dál. Nenudil jsem se, ale podruhé bych na to nešel ani omylem.

Za mě dobré. Až překvapivě dobré, protože tvůrcům nejspíš došlo, že to, co se chystají servírovat divákům, opravdu s vážnou tváří nejde prodat. A tak se víc vsadilo na humor, hlášky a nadhled. A funguje to. Extrémní akci střídají momenty, na nichž je evidentní, že z toho všichni na place už mají vlastně docela srandu. V osmičce si už můžou dovolit, cokoliv se jim zachce, a tak se tu otevřeně kašle na pravidla, fyzikální zákony nebo na logiku. Diesel, F. Gary Gray a celá parta jednoduše dostali hromadu peněz a vyřádili se jako pětiletí kluci, kterým rodiče poprvé postavili autodráhu a oni si teď můžou hrát na… třeba na Rychle a zběsile. Jo, je to volovina, tentokrát ovšem tak upřímně přehrocená, že se nelze nebavit. Hlavně Statham tu potvrzuje, že je škoda, že Hollywood objevil jeho komediální talent příliš pozdě. Užil jsem si to.

Tak takhle fakt ne. Ridley Scott nenatočil dalšího Vetřelce, ale dalšího Promethea. A to, co nefungovalo v prvním, tu nefunguje pořád a možná ještě víc. Hrdinové jsou ještě tupější, půlka z nich je tu prakticky jen kvůli tomu, aby umřela a o tom, že by měli osobnost, se mluvit fakt nedá. Katherine Waterston je navíc naprosto unylá a nenápaditá hrdinka. A bohužel Ridley nechává celou tuhle nudnou partu blábolit, čuchat k věcem na neznámé planetě, ztrácet se, rozdělovat se a umírat tak nedůstojným způsobem, že slovo „klišé“ to snad ani nevystihuje. Scott se pořád pokouší o film s přesahem. Filozofickým, náboženským a myšlenkovým, ale opět je to celé přinejlepším nudné a obvykle směšné, stejně jako záporák David. Jako horor to nefunguje. Ani moc nechce a celé mi to připadalo jako film, ve kterém se Vetřelci objevují víceméně jen proto, že se to nesmí jmenovat Prometheus 2. To, co máte u Vetřelce rádi, tady nedostanete. Senilní Scott jde totiž hlavou proti zdi a nejspíš se rozhodl, že svou ságu Prometheus dovypráví navzdory tomu, že o to vlastně asi nikdo nestojí.

Bavil jsem se, ale že bych se hnal do kina podruhé, to úplně říct nemůžu. Dvojka Strážců Galaxie totiž hraje na jistotu a bohužel tak moc, že to občas trochu zamrzí. Co to znamená? Víc věcí, které fungovaly minule. Víc tancujícího Groota, víc mimózních hlášek Draxe, víc frajeření Petera Quilla a ještě podivnější mimozemšťané. To všechno smíchané s velkolepou trikovou akcí, humorem a osmdesátkovým feelingem. Fanoušci tohle chtějí a čekají. A James Gunn jim to dal. Bohužel ale ve snaze „nacpěte tam víc věcí, co se líbily minule“ trošku zapomíná na příběh a především na to, že by měl ukázat i pár nových věcí. Jako kdyby ve studiu chodil někdo s klackem a bouchl přes záda každého, kdo chtěl vymyslet něco nového nebo zkusit udělat něco jinak. Druzí Strážci Galaxie jsou přesně takoví, jací by měli být, bohužel se však ani v nejmenším nepokoušejí překročit svůj vlastní stín, což je malinko škoda. Dva dny po projekci mi film prakticky zmizel z hlavy.

Chtěl jsem dát jednu hvězdičku s tím, že to není tak hrozné jako Kameňáky a Babovřesky, ale pak mi došlo, že to je stejný, jako kdybych někoho chválil za to, že mě nestřelil do ksichtu brokovnicí a místo toho mě přejel autem.

Pokud nepočítám pár festivalových pekel, tak jsem nikdy z kina neodešel před závěrečnými titulky. Až u Humra. Už po dvaceti minutách mi bylo jasné, že nejsem na stejné vlně jako tvůrci, ale vydržel jsem další půl hodinu. Víc ale nešlo. Přehipstřelý blábol plný trapně deklamujících herců, nefungujícího humoru i romance a tragické snahy předstírat, že to celé je něco víc. Tu jednu hvězdičku dávám těm hercům, z nich většinu mám dost rád a bylo mi jich hodně líto. Lanthimos jde ale na black list a kdo zařídí, že Johnnie Burn už nikdy nebude skládat hudbu, má u mě pivo.

Čtyři dny po projekci si z toho pamatuju jen Amy Adams ve vaně a to, že to bylo hodně barevný. Podruhé nikdy.

Dvakrát jsem usnul. A zcela záměrně, protože tohle se nedalo. Během posledních několika měsíců jsem neviděl nudnější film než tohle. Jsou tu asi tři dobré fóry a spousta herců, kteří si natáčení nejspíš užívali, ale jinak vlastně nevím, o čem to mělo být. Na komedii je to málo vtipné. Na detektivku nedostatečně napínavé a na satiru na téma „Hollywoodu je plný idiotů“ hrozně obyčejné a nenápadité. Řeší se tu všechno od zbouchnuté celebrity, nástupu televize, studené války, ekonomie, profesních ambicí i komunistických spisovatelů, ale zoufale tomu chybí lehkost nebo nějaká osobitá tvář a všechny scény přímo z filmů z padesátých let (muzikálový výstup, vodní blbnutí, kovbojka) by potřebovaly zkrátit minimálně o polovinu. Docela rád bych si poslechl, co na výsledek řekli Clooney, Brolin, Johansson, Hill nebo Tatum, když ho poprvé viděli. Bavit to asi bude jen nenáročné návštěvníky kina, kterým ke spokojenosti stačí známé ksichty a fakt, že to celé vypadá docela pěkně. Otravný a ubíjející film.

V půlce jsem usnul. A fakt nemám pocit, že jsem o něco přišel.

Úchvatná kamera, atmosférická hudba, skvělý Hardy a pár strhujících scén. Kdyby se ale těch 156 minut plazil tím lesem nějaký hrdina, který by mě alespoň trošku zajímal, asi bych se bavil o dost víc. Dobrý a v některých směrech výjimečný film, který už nechci nikdy v životě vidět.